Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 220 záznamů.  začátekpředchozí187 - 196dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tuhé pěny založené na acetalizovaném PVAl
Mach, Václav ; Klučáková, Martina (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou tuhých hydrofilních pěn z acetalů PVAl. Pro výrobu tuhých pěn byl použit postup založený na napěnění reakční směsi plynnými zplodinami. V rámci práce byla také studována možnost ukotvení aktivních složek do hmoty pěny (drceného lignitu jako účinného sorbentu pro těžké kovy).
Vliv vlastností huminových látek na difúzi měďnatých iontů v huminových hydrogelech
Král, Jan ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Náplní práce bylo posouzení vlivu vlastností huminových kyselin na difúzi jejich gelem. Experimentální část byla zaměřena na testování vlastností tří vzorků huminových kyselin o různé čistotě. K jejich porovnávání byla použita metoda difúze z okamžitého plošného náboje. Tato metoda byla založena na pozorování časového vývoje difúzních profilů v gelech. Měďnaté ionty byly jako difundující médium vybrány pro svou vysokou afinitu a silnou vazbu k huminovým kyselinám.
Studium reaktivity a mobility Cu(II) iontů v huminových hydrogelech
Hegr, Martin ; Solná, Irena (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium difúze měďnatých iontů v gelu huminových kyselin. Náplní práce bylo prozkoumání vlivu koncentrace zásobního zdroje měďnatých iontů a doby trvání difúze na transport gelem. Jako difúzní medium byly použity měďnaté ionty. Ty jsou díky své vysoké afinitě k huminovým kyselinám ideální pro difúzi skrz huminový gel. Byly porovnávány tří různé koncentrace roztoku CuCl2, konkrétně 0,05M, 0,1M a 1M, a také tři různé časy 10 hodin, 1 den a 3 dny. K jejich porovnání byla použita metoda difúzního páru. Data potřebná pro výpočty byla získána pomocí UVVIS spektrofotometru.
Transportní vlastnosti huminových gelů
Sárová, Michaela ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium transportních vlastností huminových gelů. Při zkoumání těchto vlastností byla použita metoda difúze organických barviv v difúzních celách, která je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn v závislosti na čase. Barvivy použity v experimentu byly konkrétně methylenová modř a rhodamin 6G a difúzní experimenty byly prováděny na agarosovém hydrogelu bez přídavku huminových kyselin, s přídavkem nemethylované huminové kyseliny a poté s přídavkem methylované huminové kyseliny. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difúzní koeficient barviva. Bylo zjištěno, že přítomnost huminové kyseliny v agarosovém hydrogelu značně ovlivňuje transport barviv.
Difúze v huminových gelech
Královič, Michal ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem difúze iontů těžkých kovů v huminových gelech. Úkolem bylo ověřit, do jaké míry má methylace huminových kyselin vliv na adsorpci kovových iontů. Jako kovové ionty byly použity nikelnaté a měďnaté kationty. Data byla získána spektrofotometrickým měřením absorbance roztoků ve zdrojové a příjmové komoře difúzní cely.
Disociační chování huminových kyselin
Karbanová, Kateřina ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové látky jsou látky přírodního původu a tvoří nejkvalitnější složku huminových látek. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Chovají se jako slabě kyselé polyelektrolyty s doposud ne zcela přesně popsanou strukturou. Jejich rozpustnost je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší pH, tím vyšší je i jejich rozpustnost. V kyselinách jsou prakticky nerozpustné. Bakalářská práce se zabývá studiem disociačního chování huminových kyselin. Disociační konstanta huminových kyselin je stanovována třemi různými metodami – konduktometrickou, spektrofotometrickou a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Na základě získaných výsledků jsou výsledné metody porovnávány.
Behaviour of humic acids in aqueous solutions
Čechová, Eva ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The goal of the work is to shed light on the behaviour of humic acids in aqueous solutions with special respect to dissociation and solubility. The dissociation of humic acids was studied by their partial dissolution in water and in salt solutions having different ionic strengths. Investigated humic acids originated from both lignitic and soil sources, and one of them was plasma pre-treated. Characterization methods of choice were potentiometry, conductometry and UV/VIS spectroscopy. The apparent dissociation constants were calculated according to Henderson-Hasselbalch plot. Another task was the determination of the apparent activity coefficients of acidic functional groups. Further it was studied the solubility of humic acid in aqueous solutions of salts. The dependences of pH values, conductivities and absorbances both on the content of humic acid in samples and on the ionic strength of used solutions were plotted. The kinetics of the humic acids dissociation was studied in the next step. Obtained experimental data were compared with previously suggested model assuming multi-step mechanism of humic acid interaction with water. The behaviour of all samples under study corresponded to such a multi-step mechanism. It was confirmed that degree of humic acids dissociation in aqueous solution decreases with increasing contents of humic acid as well as in the aqueous solutions of salts with increasing ionic strength.
Vliv fyzikálních podmínek na difúzní procesy v huminových gelech
Marvan, Jan ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na difúzi měďnatých iontů v gelu huminových kyselin (HK) získaných z lignitu. Gely byly vystaveny difúzi měďnatých iontů o různých počátečních koncentracích a různém pH vždy po stejnou dobu 24 hodin. Po ukončení difúze byl stanoven koncentrační profil v gelu a určen celkový difúzní tok. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že se zvyšující se kyselostí měďnatého roztoku dochází k snížení množství Cu2+ iontů imobilizovaných v gelu HK. V porovnání koncentrace/pH má koncentrace roztoku vždy větší vliv na difúzi Cu2+ iontů do gelu než změna kyselosti tohoto roztoku.
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
Využití průtokové coulometrie pro studium reaktivity huminových kyselin
Pavlíková, Marcela ; Sýkorová,, Ivana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek hojně se vyskytujících v přírodě. Jsou to většinou aromatické látky s postranními řetězci, na kterých se vyskytují různé funkční skupiny, především pak karboxylové a fenolické. Tyto funkční skupiny umožňují vytvářet s ionty přechodných prvků různě stabilní komplexy. Díky této vlastnosti lze huminové kyseliny využít v environmentální oblasti například k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. Diplomová práce se zabývá studií adsorpcí iontů měďnatých, olovnatých, zinečnatých a kademnatých na huminové kyseliny za pomocí nové elektroanalytické metody zvané průtoková coulometrie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 220 záznamů.   začátekpředchozí187 - 196dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Klučáková, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.