|
|
Vybrané otázky nemovitostí a nakládání s nimi po rekodifikaci českého soukromého práva
Kolban, Petr ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce svým výkladem cílí na vybrané otázky související se specifikací nemovitostí a vlastnického práva k nim, zohledňuje právní jednání obligačního charakteru (nájem), provádí hlubší analýzu evropské dimenze mající vliv na nakládání s nemovitým majetkem, stejně jako poměřuje recentní judikaturu dotýkající se jednotlivých oblastí práce za současného hodnocení její použitelnosti v budoucnu, tj. v poměrech aktuálně účinné civilní legislativy. Po úvodu do problematiky, vykládajícího základní záměry textu, se v pořadí druhá kapitola věnuje popisu základních otázek jednotlivých druhů nemovitostí, u kterých se, vedle jednotlivých (občas "staronových") novinek v kodexu obsažených, zohledňují dopady přechodných ustanovení na aplikaci jednotlivých zákonem zamýšlených změn (např. znovuzavedení zásady supercifies solo cedit). Následující kapitola rozebírá, vedle základních elementů a druhů držby, podstatnou novinku civilního kodexu a to posesorní, tzv. držební, ochranu; v této souvislosti se taktéž poskytuje prostor pro výklad dvou souvisejících institutů a to institutu neoprávněné stavby a vydržení, když oba dva instituty předpokládají pro stanovení způsobu případného vypořádání dotčených osob kvalitu dobré víry stavebníka, popř. držitele. Čtvrtá část textu se zaobírá jednotlivými vybranými...
|
|
|
Intestátní posloupnost v komparativním pohledu
Vaňasová, Markéta ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Mgr. Markéta Vaňasová Téma rigorózní práce: Intestátní posloupnost v komparativním pohledu ABSTRAKT Hlavním cílem této rigorózní práce na téma "Intestátní posloupnost v komparativním pohledu" je zejména komparace současné české právní úpravy dědického práva s několika zahraničními úpravami dědického práva - a to konkrétně s právní úpravou španělskou, katalánskou a mexickou. Tato práce se nezaměřuje pouze na úpravu dědického práva v hmotněprávním smyslu, ale také z hlediska úpravy procesněprávní, včetně dědění s mezinárodním prvkem. Mou ambicí při psaní této práce bylo, za pomoci platné právní úpravy, odborné, a to i zahraniční literatury a judikatury, vytvořit systematický přehled týkající se intestátní dědické posloupnosti v ČR, včetně poukázání na praktické problémy platné právní úpravy a srovnání české úpravy dědického práva s právní úpravou výše uvedených zemí.
|
|
|
Věc v právním smyslu
Szostok, David ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předkladaná práce si bere za cíl pojednat a nastínit možnosti aplikace nové definice věci, která byla zakotvena v našem právním řádu s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Toto široké pojetí věci sebou přináší zcela nový pohled na věc v právním smyslu, než na jaký byla právnická obec dosud zvyklá z předchozího pojetí, kdy věc definována nebyla a její pojetí bylo dovozeno jen doktrínou. Nová definice věci se jakoby vrací v čase k pojetí fungujícím na našem území v dobách první republiky, kdy bylo toto široké pojetí přebráno ze zákoníku rakouského. Po úvodní části následuje rozbor geneze tohoto institutu na našem území. Následující kapitola se zabývá novou definicí věci a jejím pojetím. Její podkapitoly rozebírají zejména podmínky, které musí daný statek splnit proto, aby byl z občanskoprávního hlediska považován za věc v právním smyslu (užitečnost, odlišnost od osoby, ovladatelnost). V další podkapitole tohoto oddílu je rozebírána podmínka užitečnosti věci, kdy je analyticky zkoumáno, zda je vůbec podmínkou nutnou či potřebnou, a jak ovlivňuje možnosti jednotlivých statků a jejich posouzení jako věci ve smyslu občanskoprávním či nikoliv. Další podkapitola se zabývá podmínkou ovladatelnosti věci a zaměřuje se na ovladatelné přírodní síly, na něž tato podmínka především směřuje....
|
|
|
Princip ochrany dobré víry v soukromém právu
Vlková, Lenka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Česky Práce se zabývá nově výslovně zakotveným principem ochrany dobré víry v českém soukromém právu, konkrétně v jejím objektivním smyslu (principem poctivosti). K principu přistupuje s ohledem na absenci jeho výslovného zakotvení v českém právním řádu před přijetím o. z. jako k neznámému a z tohoto hlediska jej zkoumá nejprve v jiných státech EU, zejména v Německu, Velké Británii a Francii. Dále zkoumá vývoj zakotvení tohoto principu zejména v evropských harmonizačních tendencích PECL, DCFR a CESL a pro úplnost též v jiných unifikačních dokumentech jako je Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží nebo Principy UNIDROIT. Na základě poznatků z těchto dokumentů dále přistupuje ke zkoumání principu poctivosti v českém právním řádu, a to na základě analýzy dosavadní judikatury, právní úpravy obsažené v obč. zák. a konečně zkoumá současnou úpravu v o. z. Ke zkoumání přistupuje z různých hledisek, jako je vztah morálky a poctivosti, vztah smluvní svobody a smluvní spravedlnosti, otázka soudcovského dotváření práva.
|
|
|
Odpovědnost za škody působené zvěří
Maxa, Hubert ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
(česky) Odpovědnost za škody působené zvěří Odpovědnost za škodu představuje v rámci občanského práva hmotného stěžejní a velmi komplexní problematiku, jejíž některé aspekty nebyly dosud náležitě probádány. Občanskoprávní odpovědnost nabývá různých podob a projevuje se v nepřeberné škále společenských vztahů, což se doktrína snaží reflektovat její systematizací a členěním do různých kategorií. Značně specifickou kapitolou je v tomto ohledu odpovědnost za škodu, kterou svým chováním zapříčiní zvíře jako zvláštní entita. Škodlivé působení zvířete lze považovat za zvláštní předně z toho důvodu, že škodlivým činitelem je živý tvor, jehož chování vždy nese větší či menší míru nepředvídatelnosti. Soukromoprávní úprava přitom s odpovědností za škodlivé chování zvířete od 1.1.2014 explicitně kalkuluje a legitimně předpokládá, že odpovědným subjektem by měl v takovém případě být vlastník daného zvířete, potažmo jeho faktický detentor. Koncepce uvedené odpovědnosti pak stojí na tom, že ten, kdo určité zvíře vlastní či jej drží, si je vědom s tím souvisejících rizik a koná tak, aby zvíře škodu nezpůsobilo. Jestliže se tedy úprava v občanském zákoníku účinná od 1.1.2014 vypořádává s odpovědností za škodu způsobenou zvířetem, které někomu vlastnicky přináleží, a dohání tak deficit právní úpravy předchozí, pak za...
|
|
|
Dědická smlouva a odkaz - staronové instituty dědického práva
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
práce v českém jazyce Cílem této mé práce je uvést a následně blíže rozebrat dva z nově, respektive po dlouhé době opětovně zavedených institutů dědického práva, a to dědické smlouvy a odkazu. Vzhledem k tomu, že smrt je přirozenou právní skutečností, jež nutně postihne každého z nás, přičemž zejména s přibývajícím věkem mnoho z nás dosti důkladně zvažuje, komu mortis causa "odkázat" majetek nabytý za života, měl by se každý, kdo takto uvažuje, má-li zároveň zájem vyhnout se zákonné dědické posloupnosti, seznámit s těmito novými a dle mého názoru velmi praktickými instituty. Celá tato práce je rozdělena do šesti kapitol (včetně úvodu a závěrečného shrnutí). Stěžejními částmi práce jsou potom kapitola druhá až čtvrtá zabývající se nejprve jistým úvodem do celé problematiky a osvětlením základních pojmů, po čemž následuje rozbor institutů dědické smlouvy a odkazu, včetně komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, a výklad týkající se historie obou zmíněných institutů. Samotné kapitoly zabývající se dědickou smlouvou a odkazem jsou rozděleny do podkapitol tak, aby byly rozebrány veškeré jejich aspekty; u institutu dědické smlouvy tedy její stručná charakteristika, forma, problematika smluvních stran a předmětu dědické smlouvy, včetně problematiky doložek času a podmínek, na což navazuje...
|
|
|
Způsob a rozsah náhrady škody
Janurová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje úpravě způsobu a rozsahu újmy v občanském právu, která je systematicky zařazena do části čtvrté nového občanského zákoníku, nazvané Relativní majetková práva a dále do její hlavy třetí, označené jako Závazky z deliktů. Konkrétně způsobu a rozsahu škody jsou věnována ustanovení § 2951 až § 2971. Práce obsahuje základní srovnání úpravy způsobu a rozsahu újmy ve starém a novém občanské zákoníku s důrazem na nejpodstatnější změny. Přibližuje novou terminologii a nově zavedené instituty. Obsahuje analýzu nejen české právní úpravy, nýbrž zmiňuje i evropskou tendenci úpravy způsobu a rozsahu náhrady a okrajově porovnává českou podobu některých institutů s úpravou v okolních zemích. Práce je uspořádána v návaznosti na systematiku ustanovení o způsobu a rozsahu náhrady v novém občanského zákoníku a stejně jako ona se člení do tří částí. První z nich se věnuje náhradě škody. Jejím hlavním tématem je způsob a rozsah náhrady škody a předpoklady jejího snížení. Obsahuje také úpravu náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem a pravidla určování výše náhrady škody soudem v případě, kdy ji nelze přesně vyčíslit. Tématem druhé kapitoly je nemajetková újma s důrazem na újmu na zdraví. Kapitola obsahuje definice bolestného, ztížení společenského uplatnění a dalších...
|
|
|
Právní úprava nadací a nadačních fondů
Sose, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní úprava nadací a nadačních fondů Abstrakt Diplomová práce se věnuje tématu nadací a nadačních fondů s důrazem na současnou právní úpravu, která je po rekodifikaci soukromého práva znovu začleněna do obecného právního předpisu. Po krátkém úvodu do problematiky nadací a nadačních fondů následuje kapitola obsahující historický rozbor nadací na českém území od 9. století. Postupně poukazuje na podstatné změny, kterými nadace prošly a které zapříčinily jejich nynější podobu. Třetí kapitola je nejdůležitější a současně také nejobsáhlejší částí diplomové práce, jelikož se zaměřuje na současnou právní úpravu. Definuje institut nadace a nadačního fondu v dnešní společnosti a detailně se věnuje jednotlivým nadačním subjektům upraveným blíže ve dvou oddělených podkapitolách. Práce vymezuje nadační účel, majetek a orgány, které jsou elementárními znaky obou nadačních subjektů. Dále je blíže popsán proces založení a vzniku i opačný proces zrušení a zániku. Kapitola ještě formuluje status veřejné prospěšnosti a ve svém závěru se věnuje nové terminologii, kterou do nadačního práva přinesla rekodifikace. Následuje kapitola čtvrtá, která srovnává současnou právní úpravu s úpravou předešlou, obsaženou ve zvláštním zákoně. Jsou zde identifikovány jak konkrétní změny, tak také celková proměna teoretického postoje k...
|
|
|
Dědění ze zákona
Oravcová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na právní úpravu dědění ze zákona, především ve vztahu k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. Neomezuje se však pouze na tuto úpravu, ale obsahuje také historický vývoj dědického práva a zákonné dědické posloupnosti od římského práva, přes středověk a následně vymezuje i novodobé občanské zákoníky. Práce je rozdělena do celkem čtyř částí, přičemž každá se zabývá určitými aspekty dědění ze zákona a souvisejícími instituty. První část popisující historický vývoj dědění ze zákona na našem území je rozdělena do celkem šesti kapitol. První kapitola se věnuje úpravě římského práva a ve druhé kapitole je popsáno dědění v době středověku. Následuje poměrně detailní rozbor prava dědění ze zákona dle všeobecného občanského zákoníku z roku 1811 a krátké připomenutí vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Pátá kapitola se zabývá zákonnou dědickou posloupností dle občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. a konečně v šesté kapitole je stručný popis dědění zákona dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., neboť detailnější výklad je obsažen i v dalších částech práce v rámci srovnání. Druhá část se zabývá předpoklady dědického nástupnictví dle nyní účinné úpravy, kterými jsou smrt fyzické osoby, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a konečně přijetí dědictví....
|
|
|
Smluvní nabývání vlastnictví movitých věcí: komparace české a německé právní úpravy
Müller, Christian ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Smluvní nabývání vlastnictví movitých věci: komparace české a německé právní úpravy Cílem této práce je představit a porovnat tři hlavní způsoby nabývání vlastnictví movitých věcí, se kterými se lze na evropském kontinentu setkat. Z tohoto důvodu budou v této práci představeny tři různé občanské zákoníky, kdy každý z nich zastupuje v tomto ohledu jiný systém. Otázka, který z těchto systémů je tím nejvhodnějším, byla na evropské půdě v minulosti již rozsáhle diskutována. Přesto český občanský zákoník z roku 2012 touto cestou nešel a místo toho zvolil přístup odlišný. Jelikož český zákonodárce na žádném místě neposkytuje dostatečné odůvodnění, které by tuto změnu vysvětlovalo, klade si tato práce rovněž za cíl, podívat se blíže na důvody, které za rozhodnutím zákonodárce mohly stát. Téma této práce je rozděleno do čtyř částí. První kapitola slouží jako úvod a jejím účelem je zejména přiblížit nezbytnou terminologii jako například pojmy věc, vlastnictví, či jeho nabývání. Kapitola druhá se pak věnuje výkladu o jednotlivých metodách, když postupně představuje německý občanský zákoník, český občanský zákoník z roku 1964 a nakonec český občanský zákoník z roku 2012. Kapitola třetí se zabývá harmonizací soukromého práva na evropské úrovni. V prvé řadě jsou zde popsány relevantní části Návrhu společného...
|
host ::
RSS.