|
|
Poems on walls. Poetry in public space
Chlumová, Jitka ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
V posledních letech je v Nizozemí stále populárnější umísťovat básně ve veřejném prostoru. Nachází se jak ve městech, převážně na zdech a na chodnících, tak i v přírodě. Jsou specifickou, velmi rozšířenou, formou poezie, která až dosud nebyla podrobněji popsána. Tato práce je prvním systematickým pojednáním o tomto fenoménu v Nizozemí. Přibližuje ho ze třech různých perspektiv: jako poetikální objekt sám o sobě, v rámci města jako sociálního prostoru a v rámci literatury. (1) Básně ve veřejném prostoru jsou poetikální objekty pro které je typická vysoká míra interakce mezi textem a jeho nositelem, mediem. Interpretace básně je silně ovlivněna použitým materiálem (kámen, cihly, sklo, kov), typografií a lokací (zeď, chodník, příroda; jejich okolí). Lokace má vlastní společensky kulturní kontext, který dále ovlivňuje vnímání textu. Díky nezvyklému umístění získávají tyto básně jiné publikum. Velice důležité je pro čtenáře překvapení a neočekávanost takového setkání s poezií. (2) Básně jsou součástí prostoru města. Většina z nich je umístěna v rámci organizovaných projektů, což také ovlivňuje, jejich interpretaci. Některé mají společné téma nebo ideu danou iniciátory. Takové projekty mohou reprezentovat určité charakteristiky města nebo vytvářet jeho ,,image". Takový image je zamýšlen jak pro turisty,...
|
|
| |
|
|
Literary analysis of the novel De Gevarendriehoek of A.F.Th. van der Heijden
Bubák, Jan ; Krijtová, Olga (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
Literámi analyza románu De gevarendriehoek Adriana Francisca van der Heijden se soustred'uje na nejtypictejsi prvky tohoto dna. Jde zde predevsim 0 symboly, které obohacuji realisticky charakter dila 0 novou dimenzi. Ta otevirá zvlástni prostor pro interpretace filozofického yYznamu dna. Analyza románuje provedena tzv. strukturálni metodou - jednotlivé jazykové prvky dîlajsou podrobeny systematizaci a klasifikaci. Cîlemje nalezeni vyznamovych rysu, které ovliviiuji chápáni dna ctenáfem a popsáni jejich funkc!. Podle analytickych zásad jsou vyznamové roviny rozdeleny do zvlástnich kapitol: cas, prostor, perspektiva a motivická analYza. Hlavnimi nositeli symbolickych vyznamujsou motivy. Systému vüdcich motivu jsou nadfazeny motivy abstraktni, které smeruji k hlavnimu nositeli yYznamu dilatématu. Zkoumáni motivického systému je náplni této diplomové práce. Zvlástni kategorii, která spolu se základnim motivem poukazuje na filozoficky yYznam dîla je Van der Heijdenovo pojeti ,,iivota v sm" - tedy proziváni reálného casu jako jediného nekonecného momentu. Vysledkem této analyzy bylo nalezeni hlavnich motivickych rysu a to pojmu éas a strach. Tyto dva pojmy jsou základnimi principy, na nichz je pojeti reality a proziváni v románu zalozeno.
|
|
|
Thinking about literary translation in the Netherlands and in Flanders in the second half of the 20th century
Havlínová, Alžběta ; Rakšányiová, Jana (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
Nizozemská jazyková oblast byla a je bohatym zdrojem textu a uvah 0 literárnim prekladu, akademicky vyzkum prekladu v Nizozerni a Flandrech si ziskal svetovou proslulost. Od poloviny dvacátého stoleti do jeho konce prodelalo studium literárniho prekladu vyrazny vyvoj, bylo napsáno velké mnozstvi studii a clánku, probehla rada prekladatelskych konferenci, bylo zalozeny (i zruseny) rUzné prekladatelské instituce, organizace a casopisy a nove vzniklé ceny za literárni preklad pozivaji nemensf váznosti neZ jejich literárni protejsky. Debata, která se na tomto poli rozpoutala v uplynulych padesáti letech, nemá v historii obdobu a zdá se, ze nemá tendenci utichnout. Tato deskriptivnf práce mapuje stav a vyvoj myslenf 0 literárnim prekladu v Nizozemi a Flandrech ve druhé polovine dvacátého stoleti. Pozornost je zamerena hned na nekolik aspektu literárniho prekladu: Po uvodnf kapitole, která ve zkratce seznamuje etenáre 0 historii myslenf 0 literárnim pfekladu do poloviny dvacátého stoletf na uzemi dnesniho Nizozemf a Flander, je na základe svetového kontextu popsán tarnnf akademicky vyzkum literárniho pfekladu a s nim spojené osobnosti a jejich teorie a dna. J ames S Holmes, American pusobici v Amsterdamu byl jednim z tech, kdo udali smer nove vzniklé vedecké discipline - translatologii. Holmese dokonce fada...
|
|
|
The motif "Lucifer" in the novel Lucifer by Connie Palmen
Zikmundová, Markéta ; Sedláčková, Lucie (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
V mé diplomové práci Motiv 'Lucifera'v románu Lucifer od Connie Palmen se zabývám dvěmi významnými díly z nizozemské literatury. Prvním je trágedie Joosta van den Vondela, Lucifer (1654) a druhým je román Lucifer od současné autorky Connie Palmen. Vondelova tragéedie vychází z knihy Genesis. Podle některých interpetací Bible se anděl Lucifer vzbouřil proti Bohu poté, co se dozvěděl o stvoření lidstva. Považoval lidsvo za hrozbu pro zaběhnutý řád v nebi a bál se, že by lidé mohli zaujmout místo andělů, čímž by andělé přišli o své postavení. Tento jeho omyl vedl k bitvě, ve které se proti sobě postavily dvě skupiny andělů a ve které Lucifer s jeho přívrženci prohrál. Za trest byl Lucifer vyhnán z nebe a na zemi se pomstil na lidech: Eva na jeho popud odolala pokušení a snědla jablko ze stromu poznání. Connie Palmen se inspirovala hlavní postavou této tragédie a napsala román se strukturou aristotelovské tragédie. Jako další inspirace jí ovšem posloužila také nizozemská kulturní scéna šedesátých až devadesátých let. Tento román je tedy nejen napínavým a detektivním příběhem (žena hlavního hrdiny tragicky zahynula za záhadných okolností), ale také jakýmci dokumentem o životě a díle slavného nizozemského skladatele Petera Schata (v románu Lucas Loos) a jiných významných spisovatelů či skladatelů. Přijetí tohoto...
|
|
| |
|
|
Literary analysis of the book De Taal Der Liefde by Gerard Kornelis van het Reve
Hořejší, Kateřina ; Sedláčková, Lucie (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
Téma mé diplomové práce je kniha De Taal Der Liefde od Gerarda Kornelise van het Reve. Vycházela jsem z verze, ve které je obsažena kapitola De Brieven Aan Een Kunstbroeder. Vycházela jsem tedy z vydání De Taal Der Liefde, Athenaeum - Polak & Van Gennep, Amsterdam 1972, 1. edice v únoru 1972. Můj původní plan byl psát o Trilogii lásky, tzn. O knihách De Taal Der Liefde (1972), Lieve jongens (1973) a Het Lieve Leven (1974), ale v průběhu práce jsem došla ke zjištění, že mi rozsah diplomové práce nedovoluje psát v takovém rozsahu, v jakém bych chtěla, takže zůstalo u analýzy pouze jedné knihy. Důvod, proč jsem si vybrala právě tuto knihu, spočívá v období, ve kterém byla napsána. Kniha může být zařazena do spisovatelova čtvrtého období, do sedmdesátých let, kdy začal psát v dopisové formě. Toto období se většinou označuje jako disharmonické romantické období. Jeho jazyk je oslavný a forma dostává více pozornosti. Forma je jedním z mnoha důvodů, proč je tato kniha tolik zajímavá. Co se metodiky práce týče, vycházela jsem z knih od Eriky van Boven and Gillis Dorleijn, Literair mechaniek. Inleiding tot de analyse van verhalen en gedichten, a z knihy od J.van Luxemburga, M.Bal en W.Weststeijna, Over literatuur. Tato analýza je ergoanalýza a je založena výhradně na mém pohledu na knihu. Přestože jsme prostudovala...
|
|
|
Literary analysis of Orchis militaris, a book by Ivo Michiels
Poláková, Jana ; Sedláčková, Lucie (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
'Typově ideální román' (een 'idealtype van roman')' je podle vlámského spisovatele Iva Michielse takový román, 'jejž nelze zfilmovat ani přenést do konkrétních reálií. Je to román, který již nechce konkurovat konzumnímu průmyslu založeném na přemíře informací, především ve filmu.' (Janssens, 5) Jak vypadá román autora takovéto vize, jsme rozebrali v diplomové práci Literární analýza Orchis militaris, knihy Iva Michielse. Těžiště této práce spočívá v literární analýze Orchis militaris (1968), jež zahrnuje jak formální, tak tematický rozbor. Nadto jsem knihu začlenila do literárně historického kontextu, který naznačuje provázanost této knihy s vlámskou, nizozemskou a světovou literaturou, a to především s experimentální literaturou 50. a 60. let a dále s francouzským novým románem. Během výzkumu se mi podařilo vymezit typické znaky tohoto díla, m.j. rozrůstající se věty, téměř tvořící labyrint, necenzurovaný vnitřní monolog, silně zpomalený čas, nejasné hranice mezi osobami a obrazy; postavy, u nichž se nelze dočíst žádného charakteru - jediné, co se o nich čtenář může dozvědět, jsou situace, ve kterých se postavy nacházejí, ale naprosto bez perspektivy a směru, včetně směru pohybu; v knize je též nápadný prvek tělesnosti a vypravěčská instance, jež si nečiní nároky na vlastní prostor. Dále autor využil...
|
|
| |
|
|
Image of the Netherlands in John Bowrings travel-writting
Kubíčková, Martina ; Krijtová, Olga (oponent) ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabYvá jedinecnymi dopisy Johna Bowringa, v nichZ tento Anglican popisuje Nizozemi prvni poloviny devatenáctého stoleti. Jeho jméno je dnes pro mnohé z nás sice neznámé, ovsem ve své dobe dávala tato vsestranná osobnost 0 soM vedet v ruznych sférách spolecnosti. V Nizozemi je Bowring dodnes vázenym clovekem, jelikoz projevoval obrovsky zájem 0 tuto malou zemi. V této práci najdete odpovedi na následujici otázky: autoruv zivotopis, jeho vztah k Nizozemi, okolnosti vzniku dopisu, kdy a kde byly zverejneny. Hlavnim cilem je ovsem pojednáni 0 obraze Nizozemska, ktery je ctenáfi prezentován. Vychodiskem je soucasná teorie 0 imagologii, podle které je reflexe národa chápana jako "textová konstrukce". To znamená, ze reflexe vypovidá 0 tom, jak je (nebo byl) urCity národ jinymi vnimán, pricemz nezálezi na tom, jaky dany národ ve skutecnosti je. Tento proces se nejzretelneji projevuje v literature, a proto imagologové hovofi predevsim 0 textové konstrukci.
|
host ::
RSS.