|
|
Koncentrace znečišťujících látek ve vodě z mlh v Kopistech (1999 – 2004)
Fišák, Jaroslav ; Chaloupecký, Pavel ; Fottová, D.
Tento příspěvek je zaměřen na výzkum změn koncentrací znečišťujících látek v mlžné vodě na meteorologické observatoři Kopisty u Mostu v jedné z nejvíce znečištěných oblastí ČR, severní Čechy za období 1999 - 2004. Pozornost byla věnována následujícím komponentám: vodivosti, aciditě a následujícím iontům: NH4+, NA+, CA2+, MG2+, K+, F-, CL-, NO3- a SO42-. Byl zaznamenán výrazný pokles koncentrací zvláště NH4+ a CA2+ a nárůst NO3-.
|
|
|
Usazené srážky a chemismus malého horského povodí
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Fottová, D.
Příspěvek se zabývá významem usazených srážek z větrem hnané nízké oblačnosti a mlhy na vegetační porost ve vybraných horských oblastech České republiky (Šumava, Jizerské hory a Krkonoše). Je podrobně popsána experimentální síť a odběrová zařízení pro odběr vzorků vody z mlhy a nízké oblačnosti. Pozornost je věnována zejména hodnocení množství vody a znečišťujících látek vstupujících do sledovaných oblastí formou usazených srážek.
|
|
|
Usazené srážky jako významný příspěvek k vodní a látkové bilanci malého horského povodí
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Kulasová, A. ; Fottová, D. ; Eliáš, Václav
Předložený příspěvek se zabývá sledováním, vyhodnocováním a modelováním usazených srážek v malých reprezentativních povodích v Národním parku Šumava (Liz, 0,99 km2, 828 - 1024 m n.m.), v Krkonošském národním parku (Modrý potok, 2,62 km2, 1010 - 1554 m n.m.) a v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (Uhlířská,1,87 km3, 780 - 870 m n.m.). Množství usazených srážek bylo odhadováno pomocí mikrometeorologického matematického modelu a vzorky mlžné a oblačné vody odebrané pomocí pasivních a aktivních kolektorů byly chemicky analyzovány.
|
|
|
Occult precipitation as an important contribution to the wet deposition in Bohemian Forest
Tesař, Miroslav ; Fottová, D. ; Eliáš, Václav ; Šír, Miloslav
Together six active fog-water collectors and ten passive fog-water collectors were installed in various suitably chosen mountainous parts and urban regions of the Czech Republic with different pollutants loads in order to evaluate if site-to-site differences exist. Fog deposition rates is calculated with the use of the Lovett's mathematical micrometeorogical and obtained samples of cloud were analysed for major ions. Estimated wet deposition for example for NH4+, NO3- and SO4-2 via fog and cloud droplets impaction and sedimentation represents 826, 1810 and 1900 kgkm-2 year-1, respectively.
|
|
| |
|
| |
|
|
Usazené srážky na Šumavě
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Fottová, D.
Předložený příspěvek se zabývá sledováním a vyhodnocování usazených srážek na Šumavě. Třebaže usazené srážky představují z hlediska kvantitativního méně důležitou složku mokré depozice, tyto tzv. horizontální srážky představují významný vstup znečištění v mnoha horských a urbanizovaných oblastech.
|
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.