|
|
Progressive forms of the verb have in present-day spoken British English
Pokorná, Eliška ; Vašků, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebestová, Denisa (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na průběhové tvary slovesa have a jejich funkci v současné mluvené britské angličtině. Teoretická část se zabývá gramatickým popisem slovesa have a průběhových tvarů včetně jejich funkce a četnosti výskytu. Praktická část v podobě korpusové studie zkoumá především sémantické aspekty jednotlivých výsledků ve spojitosti s gramatickými. Mluvená část verze Britského národního korpusu z roku 2014 byla použita k získání 100 dokladů, které byly analyzovány v souvislosti s teoretickou částí práce. Analýza výsledků výzkumu je zaměřena na dynamické a stavové užití slovesa have, jeho sémantické funkce, slovesný čas, časový odkaz, zápor, intenční modalitu a spojitosti mezi těmito aspekty. Klíčová slova: sloveso have, průběhové tvary, korpusová studie, dynamické a stavové užití, sémantické funkce, slovesný čas, časový odkaz, zápor, intenční modalita
|
|
|
English causative construction make someone do something and its Czech counterparts
Švedová, Zuzana ; Vašků, Kateřina (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá anglickou analytickou kauzatívnou konštrukciou make someone do something, jej sémantickými podtypmi a českými prekladovými náprotivkami. V teoretickej časti sa rozoberajú všeobecné aspekty kauzativity, spôsoby, akými sa dá v angličtine vyjadriť, účastníci kauzatívnej situácie and rôzne typy kauzativity. Ďalej sú popísané analytické kauzatívne konštrukcie v angličtine a konkrétne konštrukcie s pomocným kauzatívnym slovesom make. Praktická časť je založené na analýze 200 náhodných konkordancií z paralelného korpusu InterCorp, vždy anglické originály a ich české prekladové ekvivalenty. Tieto prekladové ekvivalenty sú ďalej rozdelené do šiestich kategórií a každá z nich je zvlášť bližšie zanalyzovaná. Táto analýza má slúžiť k tomu, aby potvrdila alebo vyvrátila hypotézu, že existuje korelácia medzi konkrétnymi sémantickými podtypmi tejto anglickej kauzatívnej konštrukcie a prostriedkami, ktoré sa používajú na jej preklad do češtiny. Náš výskumný materiál túto hypotézu nepotvrdil, keďže sa žiadna jasná korelácia nenašla a analýza odhalila len všeobecné tendencie u niektorých z kategórií. Kľúčové slová: kauzativita, analytické kauzatívne konštrukcie, prekladové ekvivalenty
|
|
|
The use of phrasal verbs in spoken academic English
Dobeš, Štěpán ; Vašků, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebestová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce má za účel poskytnout nové informace o frázových slovesech a jejich užívání v různých registrech. Teoretická část bakalářské práce popisuje strukturu frázových sloves a jejich různé typy. Kapitola také obsahuje informace týkajících se adverbiální části, důležitého komponentu frázových sloves. Abychom byli schopni vidět rozdíly v používání frázových sloves, registr a mód byly zvoleny jako klíčové aspekty. Kapitola Materiál a metoda popisuje dotaz, kterým byla frázová slovesa identifikována v korpusu, a poskytuje přehled o tom, jak byla následná data zpracována a strukturována. Zdroje, ze kterých práce čerpá, jsou Spoken British National Corpus 2014 (Spoken BNC2014), British Academic Spoken English korpus (BASE), a zejména British Academic Written English korpus (BAWE). Analytická část práce nejprve popisuje data z kvantitativního hlediska, jak často se frázová slovesa vyskytují v různých registrech. Poté práce porovnává dvacet nejčastějších frázových sloves v jednotlivých registrech na základě jejich relativních frekvencí výskytu a sémantických kategorií. Na závěr je několik zvolených frázových sloves podrobeno bližšímu zkoumání z hlediska sémantiky.
|
|
|
Measuring lexical complexity in L2 speech with word frequency lists
Rálišová, Diana ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Jazyková komplexnost představuje jednu ze tří základních složek trojice pojmů CAF, tedy komplexnost (complexity), plynulost (fluency) a přesnost jazykové promluvy (accuracy); těchto konceptů se v lingvistice využívá k popisu složitosti projevu a určování úrovně pokročilosti jazyka u rodilých (L1) i nerodilých mluvčích (L2). Základní dělení komplexnosti je na komplexnost syntaktickou a komplexnost lexikální, nicméně existuje mnoho dalších možných dílčích definic komplexnosti, které jsou jazykovědci vykládány různě. Tato diplomová práce se zaměřuje na lexikální komplexnost, konkrétně na parametr lexikální propracovanosti (lexical sophistication), která se dosud měřila hlavně na psaném jazyce nerodilých mluvčích. Studií, které se zabývaly mluveným projevem nerodilých mluvčích a které tento projev analyzovaly pomocí frekvenčních seznamů slov je poskrovnu, tyto studie navíc využívají ke své analýze počítačových nástrojů do značné míry vlastních a jejich výsledky jsou často nesourodé a neprůkazné. Tato diplomová práce pracuje s hlavní hypotézou, že C1 mluvčí by měli produkovat více komplexního jazyka než B2 mluvčí z našeho vzorku (tzn. produkují více slov s nízkou frekvencí a tím mají vyšší lexikální komplexnost); tato práce se rovněž snaží korelovat výsledky měření lexikální frekvence s...
|
|
|
Multi-word verbs in speech of native and non-native speakers of English.
Divišová, Klára ; Vašků, Kateřina (vedoucí práce) ; Luef, Eva Maria (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem použití víceslovných sloves (VSS) v promluvách rodilých a nerodilých (českých) mluvčích angličtiny. Konkrétněji je jejím cílem podat jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzu tří hlavních VSS kategorií: sloves frázových, předložkových a předložkových frázových. V neposlední řadě práce také shrnuje oblasti a poznatky o VSS v akademických článcích. Motivací k napsání této práce je jedna z oblastí zájmu, tj. vyhýbání se VSS. K analýze byla použita data ze dvou mluvených korpusů: korpusu českých mluvčích LINDSEI_CZ a jeho referenčního korpusu rodilých mluvčích angličtiny, LOCNEC. Analýza ověřuje tři hypotézy: rodilí mluvčí používají více VSS než nerodilí mluvčí, preferovanou kategorií VSS nerodilých mluvčích jsou předložková slovesa a nerodilí mluvčí mají tendenci užívat jistá VSS více (a ve více kontextech) než je obvyklé v kontextu rodilých mluvčích. Výsledky analýzy ukazují, že rodilí mluvčí používají více frázových sloves. Využití předložkových frázových sloves a zejména předložkových sloves je ale u obou skupin spíše srovnatelné. Analýza také ukázala, že nerodilí mluvčí nadužívají (anebo naopak výrazně méně užívají) jistá VSS v porovnání s rodilými mluvčími.
|
|
|
Cleft-sentences in Academic Prose: Diachronic Development of their Frequency and Functions in Natural Sciences and Humanities
Beták, Kryštof ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tématem této diplomové práce je historický vývoj frekvence a funkcí vytýkacích konstrukcí v akademických textech z oblasti humanitních a přírodních věd v letech 1800-2019. Biber a Grayové (Biber & Gray 2016) poukázali na změny ve vývoji gramatické komplexity v odborném stylu, jmenovitě na vztah mezi gramatickou komplexitou v rámci klauze a substantivní fráze ve vztahu k explicitnosti. Na těchto poznatcích je založena hypotéza diplomové práce, že frekvence výskytu vytýkacích konstrukcí bude v průběhu 20. století klesat jak v humanitních, tak přírodních vědách, s tím, že rychlejší a znatelnější bude tento pokles v rámci věd přírodních. Teoretická část práce obsahuje obecný popis vytýkacích konstrukcí ze syntaktického a sémantického hlediska, společně s popisem aktuálního členění větného a rozdílu mezi kontextově nezapojenou a zapojenou částí výpovědi, protože dalším cílem práce je zkoumat historický vývoj funkcí vytýkacích konstrukcí. Empirická část se zabývá analýzou korpusu sestávajícího ze 170 textů, které reprezentují období mezi lety 1800-2019. Empirická část je rozdělena do sekcí podle toho, jak se data z daného období podobají, co se týká frekvence vytýkacích konstrukcí. Analýza dat potvrzuje, že očekáváný pokles frekvence vytýkacích konstrukcí je zjevný v případě přírodních věd, avšak ve...
|
|
|
The progressive in present-day spoken British English
Jerglová, Aneta ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá průběhovými tvary v současné mluvené britské angličtině. Nedávno publikované studie zkoumající průběhové tvary současné angličtiny konstatovaly značný nárůst užití průběhových tvarů především v mluvené angličtině. Nárůst frekvence průběhových tvarů se připisuje faktu, že průběhové tvary se nyní vyskytují i se slovesy, která se v průběhových tvarech tradičně nevyskytovala. Jako druhý důvod se uvádí nárůst subjektivní funkce. Cílem diplomové práce je určit, jaká slovesa tradičně nekompatibilní s průběhovými tvary jsou v současné britské angličtině nejčastěji užívána s průběhovými tvary a také v jakém poměru jsou tato slovesa zastoupena vůči slovesům tradičně se vyskytujícím s průběhovými tvary. K analýze funkcí průběhových tvarů v kombinaci se stavovými slovesy byla vybrána tři často se vyskytující stavová slovesa - be, think a feel. Data jsou čerpána z korpusu Spoken BNC 2014, díky kterému je analýza užití průběhových tvarů v britské současné mluvené angličtině možná.
|
|
|
Word-order variation of some object complements
Buliekova, Anna ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá faktory, které mohou ovlivnit změnu slovosledu mezi předmětem a jeho doplňkem ve vzorci SVOCo, kde Co je realizováno krátkým adjektivem a spojení "sloveso+adjektivum" umožňuje slovoslednou alternaci, jakou vykazují frázová slovesa. Teoretická část popisuje pojetí uvádí jeho sé u klasifikaci a také zuje míru obligatornosti ve větě. Dále popisuje slovoslednou variabilitu částice v konstrukci "sloveso adverbiální částice předmět" a také změny slovosledu u frázových sloves podle FSP. Materiál byl excerpován z Britského Národního Korpusu. Cílem praktické části práce je prozkoumat káždou zvolenou kolokaci a analyzovat, co ovlivňuje změnu slovosledu ve vzorci SVOCo a SVCoO. Hypotézy jsou založeny na teoretické čá . První hypotéza očekává, že změny slovosledu záleží na pri weight, jako platí u frázových sloves. Druhá očekává, že slovosled záleží na komunikativním dynamismu, který vykazujou předmět a jeho doplně Klíčová slova: ňek předmětu, frázová slovesa, princip end weight, komunikativní dynamism
|
|
|
Nominal vs adjectival when/where relative clauses
Kynčlová, Kateřina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává nominální a adnominální vztažné věty s obecným antecedentem a zaměřuje se především na možnost vypuštění antecedentu. Obecné antecedenty jako time, place, thing a person mohou být v adjektivních vztažných větách vynechány, což vede k alternaci adjektivní a nominální vztažné věty. Tato práce ověřuje na základě dat získaných z Britského národního korpusu (BNC) hypotézu, že všechny obecné místní a časové antecedenty adjektivních vztažných vět mohou být vypuštěny bez výrazné změny významu věty, a pokouší se rozpoznat syntaktické a sémantické restrikce, v případech, kdy vypuštění antecedentu není možné. Jako materiál pro tuto práci sloužilo padesát příkladů adjektivních a padesát příkladů nominální vztažných vět. Bylo zjištěno, že určité konstrukce, syntaktické funkce a větné struktury zamezují vynechání antecedentu bez ohledu na jeho obecnost, často z důvodu povahy where a when, která nedostatečně signalizuje nominální funkci vztažných vět. Prostorový a temporální význam, který where a when vyjadřují, navíc zamezuje jejich výskytu s volnými předložkami a předložkami s primárně statickým užitím, které jsou v takových případech nadbytečné. Klíčová slova: vztažné věty, samostatné relativum, nominální vztažná věta, obecné antecedenty, vynechání antecedentu
|
|
|
Errors in the use of articles in Czech advanced learner English
Pazderová, Tereza ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce analyzuje chyby v užití členů v pokročilé žákovské angličtině. Jejím cílem je určit, který typ nominální reference působí českým žákům největší problémy. První část práce se zabývá klasifikací členů a typů reference. Výzkum čerpá data ze žákovského korpusu LINDSEI_CZ, který se skládá z padesáti patnáctiminutových rozhovorů, ve kterých byla škála jazykových urovní jednotlivých studentů překvapivě široká. V korpusu bylo nalezeno 265 chyb v užití členů, ty byly označkovány a následně kategorizovány a rozděleny dle typu členu a reference. Výzkum ukázal, že nejproblematičtější oblastí je negenerická, neurčitá reference. Většina chyb byla založena na úplném vypuštění členu, zřejmě vlivem transferu z češtiny. Dalším typem reference, který působí studentům problémy, je reference generická, avšak v případě takové chyby šlo nejčastěji o nadužití určitého členu. Výsledky práce by měly sloužit jako východisko pro další výzkum, jenž by přinesl odpovědi na otázky, které tato práce nemohla zodpovědět, společně s dalšími pedagogickými implikacemi. Klíčová slova: žákovský jazyk, mluvený jazyk, chybová analýza, členy, reference
|
host ::
RSS.