|
|
Virom včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Mikrobiom zahrnuje všechny mikroorganismy (houby, bakterie, archea, prvoky, viry) žijící ve stejném prostoru ve stejném čase. Jeho součástí je virom skládající se nejenom z virů infikující jejich hostitele, ale i virů dalších organismů v hostiteli žijících a od virů odvozených genetických elementů. Mikrobiom je důležitou součástí daného organismu a hraje řadu rolí ve vývoji a životě hostitele. Virom může mít nejenom vliv na hostitele přímo, ale i přes jiné složky mikrobiomu. Tato práce se věnuje viromu Apis mellifera, celosvětově chovanému opylovači. Viry jsou jedním z faktorů zodpovědných za vysoké ztráty včelstev, a proto je tato práce zaměřena hlavně na viry s prokazatelnou patologií a jejich interakce s jinými patogeny včel, které způsobují značné škody na těchto opylovačích. Klíčová slova: virom, včela medonosná, Apis mellifera, včelí viry, ztráty včelstev
|
|
|
Glutamátové receptory a kvalitativní kontrola v endoplazmatickém retikulu
Tachezy, Ruth ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Pavel (oponent)
Kvalitativní kontrola (QC) je soubor procesů, které se účastní biogeneze a výstavby proteinů. Cílem této práce je tyto procesy detailně popsat. V buňce probíhá QC na mnoha úrovních. Popisuji QC endoplazmatického retikula (ER) a s ní propojenou QC cytosolickou. QCER zahrnuje více druhů translokace do lumen ER, glykosylaci, formování disulfidických můstků pomocí protein disulfid izomerázy (PDI), chaperony účastnící se těchto procesů a ER-asociovanou degradační dráhu, která chybně sbalené proteiny retranslokuje zpět do cytoplasmy, kde jsou následně degradovány v proteosomu. QC cytosolu je s ERQC propojená, neboť proteiny se translatují v cytosolu a jsou poté různými druhy drah přenášeny na nebo přes membránu ER. S cytosolickou degradací proteinů v proteasomu souvisí ubikvitinace proteinů a účastní se jí také cytosolické chaperony a další buněčné organely, jako například agresomy, juxtanukleární kompartmenty a depozita nerozpustných proteinů. S kvalitativní kontrolou a správným sbalením proteinů v ER je rovněž spojena vápníková rovnováha. Například chybné sbalení glutamátových receptorů vede k některým neurodegenerativním onemocněním. Klíčová slova: kvalitativní kontrola, endoplasmatické retikulum, ERAD, ERQC, glutamátový receptor, protein, glykosylace, posttranslační modifikace, degradace, proteasom,...
|
|
|
Molekulární testování nádorů hlavy a krku asociovaných s HPV infekcí
Glendová, Kristýna ; Staněk, Libor (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Nádory hlavy a krku (HNSCC) jsou vysoce heterogenní onemocnění, které je důsledkem dvou hlavních karcinogenů - tabáku a/nebo alkoholu, či infekcí HR HPV. Tato práce vycházela z 60 biopsií nádorů hlavy a krku zalitých do parafínu, po histologické verifikaci. Pomocí multiplex qPCR byla sledována HPV infekce, včetně konkrétních typů, v různých oblastech HNSCC. Následnou IHC se prokazovala exprese p16INK4A a p53 jako možný diagnostický biomarker. Na základě údajů, že pacienti s HNSCC mohou profitovat z antiEGFR terapie pomocí Cetuximabu, avšak doposud bez definovaných prediktorů, byla provedena analýza bodových mutací genů rodiny Ras (Kras, Nras) a Braf. Tyto mutace byly sledovány jako potenciální prediktivní biomarkery, spolu v korelaci s pohlavím, věkem a jinými rizikovými faktory. Pro veškeré statistické zpracování byl použit Chí-x2 test. Klíčová slova: Nádory hlavy a krku, biopsie, typy HPV, PCR, p16INK4A, p53, molekulární prediktory, Kras, Nras, Braf
|
|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
|
|
Risk factors of HPV infection and head and neck tumours
Sekavová, Alžběta ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Bobák, Martin (oponent)
Epidemiologie nádorů hlavy a krku je v součastnosti intenzivně studovaným tématem. Nedávný posun věku incidence do mladších věkových kategorií je připisován vzůrstajícímu podílu nádorů hlavy a krku, které jsou způsobené lidským papilomavirem - sexuálně přenosným virem, který navozuje asymp- tomatické a někdy persistující infekce, které pak mohou vést k nádorové transformaci infikované tkáně. Lepší prognóza pacientů s nádory hlavy a krku indukovanými virovou infekcí a také preventabilita infekce lidským pa- pilomavirem jsou hlavní důvody pro intenzivní studium této problematiky. Prvním cílem této práce je ukázat epidemiologické trendy nádorů hlavy a krku v České republice s důrazem na změny věkově-specifické indicence a úmrtnosti během posledních tří dekád. Druhá část práce si klade za cíl iden- tifikovat rizikové faktory infekce lidským papillomavirem v dutině ústní a také rizikové faktory nádorů hlavy a krku. K této studii případů a kontrol a průřezové studii je využita nemocniční kohorta. 1
|
|
|
Imunitní buňky infiltrující preinvazivní léze a invazivní karcinomy vyvolané infekcí HPV
Dalewská, Natálie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Imunitní systém se účastní mnoha obranných mechanismů organismu, během kterých zapojuje různé typy imunitních buněk. Imunitní buňky hrají významnou roli při vzniku a pro- gresi nádorů, které infiltrují a spoluvytváří nádorové mikroprostředí. Svou roli hrají i u one- mocnění asociovaných s lidskými papilomaviry. Lidské papilomaviry jsou viry s onkogenním potenciálem schopné infikovat řadu anatomických lokalizací lidského těla. Tato infekce mů- že vést ke vzniku benigních lézí, preinvazivních lézí a invazivních karcinomů. Preinvazivní léze často samovolně regredují, u pokročilejších stádií může docházet k progresi. Regrese nebo progrese lézí je dána genotypem HPV a množstvím, typem a lokalizací infiltrujících imunitních buněk. Součinnost těchto faktorů ovlivňuje prognózu onemocnění a případnou léčbu, a proto se určení imunologického skóre stává důležitým diagnostickým parametrem. Poznatky o vlivu imunitních buněk na buňky nádorové se uplatňují při imunoterapeu- tické léčbě, která je založena na aktivaci vlastních protinádorových imunitních mechanismů. Imunoterapie se v kombinaci s další systémovou terapií využívá pro léčbu reziduálního one- mocnění a podle posledních studií se předpokládá její uplatnění i jako monoterapie první vol- by. V této práci shrnuji poznatky o imunitních buňkách...
|
|
| |
|
|
Význam biomarkerů u erozivní osteoartrózy rukou
Lennerová, Tereza ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Osteoartróza (OA) rukou je degenerativní kloubní onemocnění, které pacientům způsobuje bolest, funkční omezení a negativně ovlivňuje kvalitu jejich života. Nejzávažnější formou této nemoci je erozivní OA, která se vyznačuje náhlým nástupem, horšími klinickými projevy, závažnějšími strukturálními změnami a přítomností zánětu. Současné metody neumožňují diagnostikovat OA rukou či odlišit její jednotlivé formy již na počátku nemoci, což by však mohlo být změněno zavedením biomarkerů do klinické praxe. Biomarkery jsou molekuly, které se uvolňují do cirkulace a odrážejí různé biologické procesy. Hlavním cílem této práce byla analýza cirkulujících biomarkerů u pacientů s OA rukou a zdravých jedinců ve snaze odlišit pacienty od zdravých jedinců a pacienty s erozivní a neerozivní OA rukou. Stanoveny byly sérové koncentrace sedmi vybraných biomarkerů a relativní exprese mikroRNA v krevní plazmě. Pacienti s OA rukou vykazovali oproti zdravé populaci změněný metabolismus chrupavky, vyšší hladiny adiponectinu, nižší hladiny clusterinu a sníženou expresi některých mikroRNA. Pacienti s erozivní formou nemoci se od pacientů s neerozivní OA lišili pouze nižšími hladinami clusterinu a sníženou expresí miR-151-3p. Výsledky této práce naznačují možnost využití vybraných biomarkerů pro odlišení pacientů s OA rukou od...
|
|
|
Metylace regulačních oblastí HPV 16 u tonsilárních karcinomů s integrovanou a extrachromozomální formou viru
Pokrývková, Barbora ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Hubáček, Petr (oponent)
Lidské papilomaviry jsou spojeny s indukcí karcinomu hrdla děložního a řadou dalších karcinomů v anogenitální oblasti a také s významnou částí nádorů hlavy a krku. Přítomnost virových onkoproteinů E6 a E7 může v buňce navodit trasnformovaný stav, jejich zvýšená hladina je způsobena inaktivací regulačního proteinu E2. Předmětem současného studia jsou mechanismy, kterými je inaktivace E2 způsobena. Jednou z možností je integrace virové DNA do genomu hostitele, ke které dochází v oblasti genu E2. Byly však nalezeny karcinomy, kde se virus nachází v extrachromozomální formě. Ukazuje se, že při vzniku tohoto typu nádorů mohou hrát roli epigenetické změny, zejména DNA metylace, či mutace v regulační oblasti viru. Byla provedena analýza stupně metylace u vzorků tonsilárních karcinomů s extrachromozomální a integrovanou formou viru, dále v obou skupinách porovnána virová nálož a potvrzena exprese E6 a E7 genu. Výsledky metylační analýzy ukazují zvýšenou metylaci viru s integrovanou DNA, avšak pro některé oblasti nejsou signifikantní. Mutace ve vazebných místech E2 proteinu jsme neodhalili. Exprese virových onkogenů byla potvrzena u všech nádorů bez ohledu na formu virového genomu. Mechanismus indukce nádorů, zejména pro virus s extrachromozomální formou viru, zůstává předmětem dalšího výzkumu. Klíčová...
|
|
|
MicroRNA u lidských zhoubných nádorů spojených s virovou infekcí
Dvořáková, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké jednořetězcové RNA, které nekódují proteiny. Jejich hlavním cílem je regulace genové exprese na úrovni translace. Tato regulace je způsobena vazbou miRNA na částečně komplementární úsek mRNA, jež může být jak buněčná, tak virová. Předpokládá se, že miRNA ovlivňují expresi až jedné třetiny lidských genů, čímž regulují růst, diferenciaci a apoptózu buněk. V poslední době byly také identifikovány miRNA kódované převážně DNA viry. Tyto miRNA podporují perzistenci virové infekce v hostiteli a mohou přispívat ke vzniku nádorových transformací. Onkogenezi významně ovlivňují také buněčné miRNA, jejichž exprese je regulována virovými proteiny. V současné době je výzkum miRNA velmi aktuální. Uvažuje se o nich jako o potenciálních biomarkerech a v běhu jsou klinické zkoušky použití miRNA pro terapii nádorových onemocnění. V této práci popisuji biogenezi a regulační funkce miRNA. Dále uvádím přehled virových miRNA a následně se zaměřuji na lidské nádorové viry, které nejenže kódují vlastní miRNA, ale také ovlivňují expresi hostitelských miRNA. V neposlední řadě informuji o současném klinickém využití miRNA. Klíčová slova: virová miRNA, buněčná miRNA, onkogeneze, virové infekce, nádorová transformace, genová exprese
|
host ::
RSS.