|
|
Řešení prašnosti v oblasti lomu Jiří
Fattoum Maršíková, Martina ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Ve své práci se zabývám problematikou prašnosti z povrchových dolů, respektive z lomu Jiří a vlivem prachu na okolní obce, které jsou v bezprostřední blízkosti lomu. Vzhledem ke změně zákona o ochraně ovzduší, zákon zařadil do stacionárních zdrojů činnosti spojené s tříděním a jiné studené úpravy uhlí a také povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžbu. S ohledem na tuto změnu, by měly těžební společnosti věnovat větší pozornost problematice prašnosti, která vzniká při samotné těžbě uhlí, dopravě a další úpravě nerostných surovin. Společnost Sokolovská uhelná, p.n., a.s., by měla v nejbližší době připravit projekt vedoucí k omezení prašnosti v okolí lomů. Zhodnotila jsem zde již zavedené opatření vedoucí ke snižování a likvidaci prašnosti produkované ve vztahu k prováděné hornické činnosti, a dále jsem se pokusila navrhnout nějaké další řešení vedoucí k eliminaci prachu.
|
|
|
Atmosférická depozice v okolí Velkolomu Čertovy schody
Špičková, Jitka ; Dobešová, Irena ; Vach, Marek ; Burian, Miloš ; Skřivan, Petr
V letech 1996 až 2003 byly na šesti lokalitách v blízkosti Velkolomu Čertovy schody ( 30 km JV od Prahy) prováděny odběry atmosférické depozice. Vzorky byly analyzovány za účelem zjištění obsahu hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, F-, Cl-, NO3-, HCO3-, SO42-) a stopových prvků (Cu, Mn, Fe, Zn, Pb, Be, As, Sr, Cd, Al, Cr). Látkové toky monitorovaných sloučenin vykazují časovou a prostorovou variabilitu. Nejvýraznějším znakem je silný vliv lokálních emisních zdrojů potvrzený projevy sezónní variability, časovým vývojem a korelační analýzou.
|
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
host ::
RSS.