|
|
Emigrace z Československa do Rakouska v osmdesátých letech 20. století
Oktábec, Petr ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Za téma své diplomové práce jsem si vybral emigraci do Rakouska z komunistického Československa během osmdesátých let dvacátého století. Cílem této práce je interpretovat emigraci a exil v tomto období a rozkrýt životní příběh tří generací jedné rodiny ovlivněné touto zkušeností s uplatněním orálně historického výzkumu na vybrané emigranty v Rakousku s využitím dalších archivních pramenů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace konsolidace demokracie na území bývalého východního bloku
Bárta, Vít ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je číselně zhodnotit konsolidaci demokracie ve východoevropských zemích bývalého východního bloku. Porovnat tyto země mezi sebou a učinit rozhodnutí, které z těchto zemí lze považovat za konsolidované demokracie. Sekundárním cílem je určit, které faktory tuto konsolidaci podpořily, případně s ní alespoň korelují. Práce vychází z teorie Wolfganga Merkela. Ten dělí konsolidaci demokracie do čtyř úrovní, jimiž jsou konstituční konsolidace demokracie, reprezentativní konsolidace demokracie, behaviorální konsolidace demokracie a demokratická konsolidace politické kultury. Každá z úrovní konsolidace demokracie je v práci s pomocí dat Bertelsmannova transformačního indexu číselně vyjádřena samostatně pro každý stát ve dvouletých intervalech od roku 2005 do roku 2015. Na základě toho je spočítána celková konsolidace demokracie. Země lze proto komparovat jak mezi sebou, tak v čase. Korelace mezi faktory podporujícími konsolidaci demokracie a celkovou konsolidací demokracie je vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Přínosem této práce je vytvoření a popsání metody, která číselně vyjádří konsolidaci demokracie mezi lety 2005 a 2015, je přenositelná na kterýkoliv stát a není ovlivnitelná autorem. Přínosem je také vytvoření kritérií, na jejichž základě lze rozhodnout o tom, zda je...
|
|
|
Historie atletického oddílu LIAZ Jablonec n/N perspektivou pamětníků
Solfronk, Jan ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je přiblížit historii jabloneckého atletického oddílu LIAZ. Atletika, královna sportu, provází lidstvo od pradávna. Kultivovala lidské tělo a mysl a rozvíjela nejen fyzické, ale i psychické vlastnosti člověka. V Jablonci nad Nisou byla atletika pěstována od roku 1947, oddíl tak v roce 2017 oslaví své sedmdesátileté výročí. Tento sport zasáhl mnoho lidí a mládežníků v Jablonci a okolí a postupně se probojoval do čela republikových oddílů. Do Jablonce se kvůli atletice stěhovalo značné množství lidí, závodníků i trenérů. V neposlední řadě zasáhla atletika i mě samotného. Z těchto uvedených důvodů bych rád přiblížil dlouholetou historii tohoto oddílu. Teoretická část práce přibližuje na základě historických a archivních pramenů historii klubu až do dnešní doby, fungování v jeho počátcích, postupný vývoj v úspěšný oddíl, jehož závodníci soutěžili v Extralize, reprezentovali Československou a Českou republiku na významných sportovních akcích, a následný postupný sestup z atletického vrcholu. Výzkumná část práce přibližuje jednotlivé pohledy narátorů a pamětníků na podmínky, které atletům oddíl nabízel, proměnu po roce 1989, náhled na současnou situaci oddílu a názor na budoucnost atletiky v Jablonci nad Nisou.
|
|
|
Izraelské výcvikové tábory v Československu
Seiner, Jakub ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Následující diplomová práce se zaměřuje na Československo a nově vznikající stát Izrael. Nastiňuje historické souvislosti vzniku státu Izrael a soustředí se na vývoj ozbrojených složek. Uvádí situaci v Československu v těsně poválečných letech a zmiňuje specifické postavení židovské menšiny. Popisuje mezinárodní politickou situaci, zaměřuje se na vzájemné vztahy těchto dvou států a sleduje roli Československa při vzniku státu Izrael. Zabývá se izraelskými výcvikovými tábory, které nově vznikající stát podporovaly. Skrze životopisná vyprávění pamětníků pak sleduje motivace vedoucí k aktivnímu se zapojení do činností, které přispěly k podpoře zrodu státu Izrael. Klíčová slova: izraelské výcvikové tábory, vznik státu Izrael, Československo a Izrael
|
|
|
Historie atletického oddílu LIAZ Jablonec n/N perspektivou pamětníků
Solfronk, Jan ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je přiblížit historii jabloneckého atletického oddílu LIAZ. Atletika, královna sportu, provází lidstvo od pradávna. Kultivovala lidské tělo a mysl a rozvíjela nejen fyzické, ale i psychické vlastnosti člověka. V Jablonci nad Nisou byla atletika pěstována od roku 1947, oddíl tak v roce 2017 oslaví své sedmdesátileté výročí. Tento sport zasáhl mnoho lidí a mládežníků v Jablonci a okolí a postupně se probojoval do čela republikových oddílů. Do Jablonce se kvůli atletice stěhovalo značné množství lidí, závodníků i trenérů. V neposlední řadě zasáhla atletika i mě samotného. Z těchto uvedených důvodů bych rád přiblížil dlouholetou historii tohoto oddílu. Teoretická část práce přibližuje na základě historických a archivních pramenů historii klubu až do dnešní doby, fungování v jeho počátcích, postupný vývoj v úspěšný oddíl, jehož závodníci soutěžili v Extralize, reprezentovali Československou a Českou republiku na významných sportovních akcích, a následný postupný sestup z atletického vrcholu. Výzkumná část práce přibližuje jednotlivé pohledy narátorů a pamětníků na podmínky, které atletům oddíl nabízel, proměnu po roce 1989, náhled na současnou situaci oddílu a názor na budoucnost atletiky v Jablonci nad Nisou.
|
|
|
Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno
Šonová, Kateřina ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno primárně zpracovává průběh této vzpomínkové akce a informování studentů Gymnázia o historických událostech, které se staly na jeho půdě. Dále se snaží přiblížit problematiku předávání historického vědomí dalším generacím a cest, které k této osvětě mohou vést. Rovněž se snaží reflektovat aktuální situaci v informování dalších pokolení a její výzkum se opírá o hmatatelné i vzpomínkové zdroje. Tedy literaturu a rozhovory s narátorkami a narátory. Je rozdělena do tří výkladových kapitol. Úvodní část práce se věnuje metodologickým postupům, na základě kterých byla zpracovávána, a rešerši informačních zdrojů zahrnujících dostupnou literaturu, archivní prameny, internetové zdroje a další typy podkladů. Rovněž zahrnuje podrobně sepsaný proces vedení rozhovorů, od vytipování a oslovování osmi narátorek a narátorů, po průběh všech uskutečněných rozhovorů, kterých bylo pro účely předkládané práce nahráno celkem osm. Druhá část práce ukotvuje předkládaný výzkum do teoretického rámce. Nabídnuta je historie Gymnázia Kladno, osud obce Lidice spolu s události jemu předcházejícími a následujícími a v neposlední řadě se zabývá problematikou paměti, kultury vzpomínání, místy paměti a historického vědomí. Tato část je...
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
(Horo)lezectví v Českém ráji ve 2. polovině 20. století
Marková, Martina ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Lezení ve skalních městech Českého ráje začalo být ve větší míře provozováno již na konci 19. století. Poměrně specifické vlastnosti zdejšího pískovce lákaly již od počátku lezce z celé republiky i ze zahraničí. Po roce 1948 bylo mnoho místních horolezců, jejichž kvality byly neoddiskutovatelné, a to i v celorepublikovém měřítku, odkázáno pouze na lezení v oblastech tehdejšího Československa. Do roku 1989 mnozí nemohli vycestovat a dokázat tak své kvality i ve světě. Těch, kteří se zahraničních expedicí zúčastnili a mohli si splnit své sny, nebylo mnoho. Kontakt se zahraničím přinášel mj. i možnosti získávání nových informací, cestu k novým lezeckým pomůckám, stylům a vůbec vybavení všeobecně. V řadě případů takové možnosti chyběly a někteří horolezci si museli vypomáhat různě až do doby, než se na Západ dostali. Práce má za cíl, za použití metody orální historie a kvalitativní obsahové analýzy, nastínit obraz horolezectví v Českém ráji na pozadí limitů komunistického Československa. Jednotlivé kapitoly sledují vnímání horolezectví a jeho místní historie, vnímání omezených možností k vycestování a téma nedostatku lezeckého vybavení. Poslední kapitola sleduje proměnu horolezectví v daném regionu po roce 1989. Klíčová slova: horolezectví, lezení, Český ráj, Hruboskalsko, horolezecké spolky,...
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
host ::
RSS.