|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu ČR o přípustné míře konkrétnosti zákona (zejm. ohledně jezů na Labi): Studie č. 1.161
Syllova, Jindriska
Obecnost právní normy je nezbytnou vlastností každého právního předpisu. Pokud není v právním předpisu zachována, upravuje tento předpis jedinečný případ. Vzhledem k tomu, že předpis upravuje jedinečný případ jinak, než je tomu u ostatních případů, dochází tímto způsobem k diskriminačnímu postupu. Kromě toho v případě, že má jedinečný případ rozhodovat správní orgán nebo soud, a tento případ je místo toho upraven zákonem, není dodržena zásada dělby moci. Práce vybírá relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR ve věci obecnosti zákona.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Vznik Ústavy České republiky
Svoboda, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Filip, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Vznik Ústavy České republiky Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou vzniku Ústavy České republiky. Tento proces není doposud dostatečně popsán, neboť zdroje k tomuto tématu jsou jen omezené a kusé. Proto je cílem této práce zmapovat celý proces vzniku Ústavy, a to v návaznosti na uskutečněné rozhovory s významnými osobnostmi té doby. Záměrem je tedy poskytnout čtenářům vhled do této problematiky, a věnovat se podrobněji parciálním otázkám vyvstávajícím v souvislosti s tímto procesem. Takovým tématem je například otázka po legalitě a legitimitě vzniku Ústavy, která vyvolává debaty i s výrazným časovým odstupem od jejího přijetí, a rovněž některé ústavní instituty, kterým byl při tvorbě Ústavy věnován široký prostor a které jsou často výsledkem kompromisů. Právě kompromisní řešení řady dílčích otázek je pro vznik Ústavy příznačný, stejně jako nahodilosti a specifika, které její vznik lemovaly. Mezi nimi lze zmínit například subjekty podílející se na vzniku Ústavy, mezi které se řadily nejenom dvě oficiální komise, ale i některé výrazné osobnosti. Způsoby, kterými docházelo k ovlivnění tohoto procesu, nebyly vždy standardní. Disertační práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně teorii konstitucionalismu a souvislostem vzniku ústav prostřednictvím poskytnutí teoretického zázemí pro...
|
|
|
Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky
Červinka, Lukáš Lev ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
- 144 - Abstrakt Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky Tato diplomová práce se snaží zaplnit bílá místa na mapách ústavního systému České republiky podrobným zkoumáním a popisem úlohy a postavení poslaneckých klubů v něm. V žádném případě se však nejedná o obecný úvod do problematiky, nýbrž o komplexní studii aktérů tak nadmíru významných a vlivných, že je až s podivem, jak dlouho zůstávali mimo zájem hlavního proudu vědeckého bádání v naší zemi. Po nezbytném úvodním zasazení poslaneckých klubů do teoretického rámce právní vědy a politologie a kontextu jejich historického vývoje, se postupně detailně zaměřuji na jejich působení na půdě Poslanecké sněmovny a v jejím rámci, na jejich vztah k politickým stranám a jejich provázanost s nimi a nakonec na vnitřní fungování poslaneckých klubů samotných. Při zkoumání poslaneckých klubů bylo třeba se vypořádat s celou řadou problémů a zodpovědět nemálo zásadních otázek - mezi ty nejvýznamnější bezesporu patřila otázka povahy samotných poslaneckých klubů, tj. zdali se jedná o orgány Poslanecké sněmovny, politických stran, nebo zdali jsou kluby dokonce nadány vlastní právní subjektivitou; dále se bylo třeba vypořádat s problematikou nezbytných náležitostí, které skupina poslanců musí splnit, aby mohla založit poslanecký klub, nebo...
|
|
|
Ústava ČLR de iure a de facto
Hlavan, Tomáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Resumé - český jazyk Diplomová práce se zabývá problematikou Ústavy ČLR de iure a de facto. Tato práce si při presumovaném východisku, že čínská Ústava de iure nesplňuje veškeré předpoklady efektivní ústavy moderního státu a že mezi Ústavou ČLR de iure a de facto existuje diskrepanční vztah, klade za cíl jednotlivě identifikovat a analyzovat společné ústavněprávní a politické prvky, které se společně podílejí na vytváření reálné podoby čínské ústavy de facto ("živoucí" ústavy), na základě které v praxi fungují ústavněprávní mechanismy čínského politického života. Práce se skládá ze tří kapitol, přičemž ji lze členit na dvě části. První je teoretická část, kde se v první kapitole práce zabývá vymezením samotné definice ústavy, ať již z čistě normativního hlediska, tak i ostatních přístupů, především sociologické a politologické nauky, jež jsou pro řádné pochopení obsahu ústavy de facto nezbytné. Dále je zde provedena kategorizace jednotlivých pojetí ústavy, na kterou navazuje klasifikace rozdílných druhů ústav. Druhou je empirická část, která se dělí na dvě kapitoly (2. a 3.). Druhá kapitola se zabývá historicko-právním vývojem čínské ústavnosti od vzniku ČLR. Tato kapitola diplomové práce je založena na rozboru primárních právních dokumentů z oblasti ústavního práva. Hlavní pozornost je v této kapitole...
|
|
|
Nový vývoj v institutu právní imunity
Břečková, Kateřina ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut imunity v českém právním řádu. Zaobírá se zejména legislativním vývojem institutu imunity a současnou právní úpravou, pozornost je věnována ale i judikatuře. Cílem této práce je představit sporné otázky, které v souvislosti s užitím imunity vznikají a podat analýzu řešení, které poskytly české soudy. Práce je členěna na úvod, čtyři kapitoly a závěr. První kapitola je teoretická a snaží se definovat institut imunity tak, jak je chápán teorií. Zároveň je v této kapitole představen původ institutu imunity a její rozlišení. Těžištěm práce je druhá kapitola, která se podrobně zaměřuje na parlamentní imunitu, a je rozdělena do pěti podkapitol. Podkapitola 2.1. se zabývá legislativním vývojem pojetí parlamentní imunity jako celku a uvádí všechny legislativní návrhy, které měly za cíl upravit, zejména pak zúžit, parlamentní imunitu. V podkapitole 2.2. je rozebráno nové pojetí indemnity, a to konkrétně pojmu postih, hlasování, orgán Poslanecké sněmovny nebo Senátu a projev, tak, jak judikovaly české soudy. Podkapitola 2.3. je věnována přestupkové imunitě poslanců a senátorů a disciplinárnímu řízení komory. Interpretace trestněprávní imunity, a dílčí otázky s tímto související, jako je trestní stíhání poslance nebo senátora, proces vyslovení souhlasu k trestnímu...
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
host ::
RSS.