|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Geodynamické aspekty vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický batolit)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá především identifikací magmatických (resp. magnetických) staveb, geodynamickým aspektům vmístění a geochronologii granitoidů typu Eisgarn, konkrétně na příkladu klenovského a mrákotínského plutonu, které se nacházejí ve východní části modanubického batolitu. V rámci této práce byla provedena petrologická a mezoskopická analýza okolních metamorfovaných hornin včetně zjištění P-T podmínek hlavní minerální asociace. Dále to pak byla petrologická, geochemická a mezoskopická analýza staveb klenovského a mrákotínského plutonu včetně využití anizotropie magnetické susceptibility, analýza krystalizačního stáří klenovského plutonu a tíhová charakteristika studované oblasti společně se zjištěním orientace hustotních rozhraní v různých hloubkách. Granitoidy klenovského i mrákotínského plutonu na základě geochemických analýz patří čistě mezi granitoidy S-typu, které vznikly parciálním tavením původně metasedimentárního protolitu. Z analýz je také patrné, že klenovský pluton zaznamenává relativně nižší stupeň frakcionace granitového magmatu než mrákotínský pluton. Vmístění a krystalizace granitoidů obou těles byly úzce spojeny s vývojem regionálních metamorfních staveb, které vznikaly mezi 329 a 327 Ma. V tomto období došlo k rychlé exhumaci metamorfovaných hornin v...
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Subdukcí řízené zkrácení a diferenciální exhumace v kadomském akrečním klínu tepelsko-barrandienské jednotky (Český masív)
Hajná, Jaroslava ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
1. Abstrakt Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na studium tektonických deformací v neoproterozoických a nadložních spodnopaleozoických horninách tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) podél sz. okraje pražské pánve v centrální části Českého masívu. Hlavním cílem výzkumu bylo odlišit a charakterizovat struktury vzniklé během kadomské a variské orogeneze pomocí moderních metod a srovnáním finitních deformačních struktur v různých geologických jednotkách (neoproterozoikum, spodní paleozoikum). Toto srovnání umožnilo studovat tektonické procesy a přímý záznam deformační historie avalonsko-kadomského orogenního pásma během neoproterozoika a pomohlo dešifrovat strukturní záznam kadomských tektonických procesů ve svrchní kůře peri-gondwanských teránů. Tato práce umožnila novou interpretaci kadomských tektonických deformací v Českém masívu, včetně sukcese jednotlivých deformačních fází, deformačních gradientů a mechanismů deformace. Výsledkem bylo vytvoření celkového tektonického modelu kadomského vývoje a variského přetisku ve východní části tepelsko-barrandienské jednotky a rovněž širší korelace geodynamických procesů v jednotlivých teránech avalonsko-kadomského pásma během Neoproterozoika. 4
|
|
|
Tektonický vývoj mariánskolázeňského komplexu a okolních geologických jednotek
Hafoudh, Shumran ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Variské tektonometamorfní procesy daly vznik rozsáhlému horstvu, jehož izolované zbytky dnes vystupují v jižní Anglii, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a ve střední Evropě. Horstvo vzniklo následkem devonské až karbonské kolize typu kontinent-kontinent, mající charakteristiky Andského typu kolize (Schulmann et al. 2009). Jednu z největších odkrytých částí variscid tvoří Český masiv (obr. 1). Dělí se na dílčí horninové celky, které mají rozličný tektonometamorfní vývoj, různou statigrafickou náplň a převážně tektonické omezení vůči svému okolí. Jsou to saxothuringikum, lugikum, tepelsko-barrandienská jednotka, moldanubikum a jednotka moravskoslezská (obr. 1b). Rozhraní mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou jednotkou je považováno za relikt sutury, podle které probíhala devonsko-karbonská subdukce tzv. saxothuringického oceánu směrem k jihovýchodu pod tepelsko-barrandienskou jednotku (např. Franke 1989, 2000). Tato subdukce byla během spodního karbonu následována kontinentální kolizí. Tyto dva procesy představovaly řídící síly pro utváření geologické stavby celého Českého masívu (Schulmann et al. 2009). Rozhraní mezi saxothuringickou a tepelsko-barrandienskou jednotkou je bohužel z větší části zakryté syn- až post-orogenními (variskými) plutonity, křídovými sedimenty a z největší části...
|
|
|
Návrh strategie rozvoje českého výrobce dodávajícího měřící a regulační techniky pro jaderné elektrárny ve vybraných státech EU
Franěk, Jan ; Paka,, Zdeněk Kouba, výrobně-technický ředitel ve společnosti ZPA Nová (oponent) ; Bumberová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl navrhnout a vypracovat strategii rozvoje společnosti ZPA Nová Paka, a.s., která působí jako výrobce a dodavatel měřící a regulační techniky, na vybrané trhy jaderné energetiky v EU. Teoretická část práce se zabývá rozborem základních předpokladů strategického rozvoje, analýzami vnějších a vnitřních faktorů a analýzou rizik. Analytická část práce obsahuje komplexní analýzu prostředí za pomocí metody SLEPT, Porterův model 5 sil pro analýzu konkurence v odvětví a 7S analýzu vnitřního prostředí. Uvedené návrhy povedou ke snížení rizika souvisejícího s touto strategií a možnosti generování zisku po návratnosti vložených prostředků.
|
|
|
Optimalizace výroby vybrané léčivé substance
Fránek, Jan ; Ing.Oldrřich Smékal (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Mgr. Jan Fránek 2011: Optimalizace výroby vybrané léčivé substance Diplomová práce zpracovává optimalizaci výroby fingolimodu pomocí hydrogenace. Při optimalizaci výroby dochází k redukci benzylické hydroxyskupiny a nitroskupiny nitrofingotriolu. Protože dochází k redukci dvou různých skupin bylo nutné rozdělit hydrogenaci na dvě fáze. Původním záměrem bylo optimalizovat výrobu pouze v autoklávu, ale nutnost použití kyselého katalytického prostředí v první fázi vedlo k rozdělení výroby na redukci v reaktoru a následnou katalyzovanou hydrogenaci, již za neutrálních podmínek, v autoklávu. Cesta přípravy účinné látky pomocí autoklávu nebyla dříve podrobněji prozkoumána. Vyhodnocení optimalizace je součástí výsledků. Ve výsledcích jsou také zahrnuty výrobní šarže na pilotní jednotce. Protože výsledky postupu pilotní jednotky nebyly uniformní, v optimalizaci bylo nutné pokračovat i po ukončení výroby na pilotní jednotce. Následný postup upravený dle posledních pokusů byl předán do provozního procesu.
|
|
| |
host ::
RSS.