|
| |
|
|
Lidové dechové nástroje Kazachstánu a jejich využití v hudbě Kazašských autorů.
Aitbayeva, Nargiza ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Problematika kazašských dechových nástrojů mě zajímala jíž dávno. Svého rozvoje jak i jiné druhy kazašských nástrojů dosáhly ve druhé polovině 19. st. Vysvětluje se to tím, že od počátku 19. st. se začaly objevovat různé hudební školy. Dřívější tradice hry na nástroj a jeho vyučování od té doby začaly získávat profesionální charakter. Při použiti v lidovém orchestru kazašských nástrojů se dechové nástroje málokdy objevovaly sólově. Splňovaly pouze podpůrné a doprovodné role. Zajímala mě také struktura a možnosti těchto nástrojů. Nástroje, které by uměly vyloudit dva či více tónů najednou, můžeme získat jen v málokterých zemích. A byly využity v doplňujících funkcích, protože mohly sestavit celý akord a vytvořit požadovanou harmonii.
|
|
|
Bicí nástroje ve vybraných skladbách Igora Stravinského
Koubek, Tomáš ; Mikolášek, Daniel (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou bicích nástrojů v několika nejvýznamnějších dílech velkého ruského skladatele 20. století Igora Stravinského. Páteř práce tvoří rozbory, které si kladou za cíl především popsat, analyzovat a zhodnotit úlohu bicích nástrojů v těchto skladbách. Každá kapitola této práce se věnuje jedné analyzované skladbě. Vnitřní členění těchto kapitol zůstává prakticky neměnné: úvod vždy patří obecným informacím o rozebírané skladbě, z nichž se čtenář dozví okolnosti jejího vzniku, jaký byl autorův kompoziční záměr, na čí popud nebo objednávku dílo vzniklo, datum premiéry apod. Stěžejní část kapitoly pochopitelně tvoří vlastní rozbor skladby, který jsem pojal zejména jako analýzu technické obtížnosti jednotlivých partů bicích nástrojů, přiblížení problematiky jejich vzájemné souhry, případně jejich souhry s jinými hudebními nástroji či nástrojovými skupinami.
A právě celková komplikovanost hudební řeči Igora Stravinského, střídání nepravidelných taktů rychle za sebou a velké obsazení bicích nástrojů mě vedly k tomu, že jsem si pro svou práci vybral právě těchto několik skladeb, které jsou podle mého názoru skladbami nejvýznamnějšími, nejčastěji prováděnými a z pohledu hráče na bicí nástroje nejzajímavějšími a pro dobré zvládnutí problematiky orchestrální hry pro bicistu i nejdůležitějšími.
V příloze umístěné na konci této magisterské práce také předkládám notové příklady názorně popisující konkrétní analyzované problémy a situace.
Význam takto koncipované práce spočívá hned v několika rovinách:
1) Stane se důležitým informačním pramenem nejen pro profesionální
hráče na bicí nástroje ale také pro dirigenty, kteří budou provádět některou z následně rozebíraných Stravinského skladeb.
2) Může se stát zdrojem informací i pro hudební badatele nebo aranžéry.
3) Pozitivum této práce vidím i ve skutečnosti, že je celá psána z pohledu
aktivního hráče na bicí nástroje, neboť dobrá znalost problematiky hry na
bicí nástroje umožňuje analyzovat skladby Igora Stravinského i z hlediska
interpretačních nároků na hráče.
|
|
| |
|
|
KINKO HONKJOKU Význam témbru pro hudební strukturu
Bidlo, David ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Dosavadní analýzy šakuhači koten honkjoku akcentovaly především melodickou složku hudební struktury. Neméně důležitou složkou hudební struktury veškeré japonské tradiční hudby je ovšem i témbr (barva zvuku). Při svém výzkumu témbru šakuhači jsem kombnoval tři hlavní metodologické přístupy: etnomuzikologický, hudebně teoretický a hudebně akustický. Etnomuzikologický přístup se rojevil úzkým zaměřením na jedu interpretační tradici v rámci Kinko školy, tradici Čikumeiša Gora Jamagučiho. Hudebně teoretická pozice se projevila především hloubkovou strukturní analýzou, která umožnila detailní popis hudební struktury se zaměřením na výskyt konkrétních technik hry a způsoby jejich uplatnění v jednotlivých frázích každé ze skladeb honkjoku. V rámci hudebně akustického přístupu jsme provedli spolu s kolegy ze Zvukového studia HAMU sérii spektrálních analýz dvou matric základních tónů šakuhači a některých technik hry. Matrice nahráli Vlastislav Matoušek a Christopher Jómei Blasdel. Spektrální analýzy plně potvrdily změny témbru šakuhači v Kinko honkjoku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Temperature stabilization of semiconductor lasers for direct measurement of index of refraction of air
Matoušek, Vít
Laser interferometers are even more precise distance measurement devices with resolution in nanometer or sub-nanometer region. If interferometric measurements are carried out under atmospheric conditions (usual situation in industry), they measure optical path length of an unknown distance instead of its true geometrical value. It is caused by an index of refraction of air that introduces a multiplicative constant to measured results. If we want to obtain correct values, the knowledge of the index of refraction is necessary. Generally, the index of refraction can be measured by two ways: indirectly or directly. The first of them is based on parametric analysis of atmospheric properties as: relative humidity, pressure, temperature, concentration of CO.sub.2./sub. etc. Values of these parameters are processed then by Edlen formulas with 10.sup.-7./sup. order [1]. The direct methods are more precise then Edlen formulas (more than 10.sup.-7./sup.) but their practical implementation is more difficult. Devices that directly measure the index of refraction are called refractometers.
|
|
|
Temperature stabilization of semiconductor lasers for direct measurement of index of refraction of air
Matoušek, Vít
Laser interferometers are even more precise distance measurement devices with resolution in nanometer or sub-nanometer region. If interferometric measurements are carried out under atmospheric conditions (usual situation in industry), they measure optical path length of an unknown distance instead of its true geometrical value. It is caused by an index of refraction of air that introduces a multiplicative constant to measured results. If we want to obtain correct values, the knowledge of the index of refraction is necessary. Generally, the index of refraction can be measured by two ways: indirectly or directly. The first of them is based on parametric analysis of atmospheric properties as: relative humidity, pressure, temperature, concentration of CO.sub.2./sub. etc. Values of these parameters are processed then by Edlén formulas with 10.sup.-7./sup. order [1]. The direct methods are more precise then Edlén formulas (more than 10.sup.-7./sup.) but their practical implementation is more difficult. Devices that directly measure the index of refraction are called refractometers.
|
|
| |
host ::
RSS.