|
| |
|
|
Využití techniky ICP-MS v analytice životního prostředí a její možnosti při stanovení křemíku ve vodách
Bohdálková, Veronika ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím techniky hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) v analytice životního prostředí. Tato metoda slouží jak k multiprvkové analýze na stopové a ultrastopové úrovni, tak i k izotopové analýze jednotlivých složek v různých matricích, jako jsou vody pitné, povrchové a odpadní, sedimenty, biologické materiály, potraviny a další. Metoda ICP-MS vzhledem ke své mimořádné citlivosti, možnosti současného stanovení více prvků a rychlosti měření je stále více využívána pro sledování znečištění a ochranu životního prostředí. Hlavním cílem této práce bylo ověření možnosti stanovení obsahu křemíku v různých typech vod pomocí ICP-MS.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Význam kontaktních testů ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kontaktními testy ekotoxicity a jejich významem pro testování pevných matric jako jsou odpady, kontaminované půdy aj. Ekotoxicita těchto materiálů je podle požadavků současné legislativy hodnocena pouze na základě výsledků získaných testováním jejich vodných výluhů. V práci je diskutována nutnost zařazení kontaktních testů ekotoxicity do povinné baterie testů pro pevné matrice, neboť stávající sada testů je relevantní pouze pro vodní ekosystém a neumožňuje dostatečnou predikci případných ekotoxikologických dopadů na ekosystém terestrický.
|
|
|
Problematika sorpcí fenolů z odpadních vod
Židek, Michal ; Pavlovský,, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů v odpadních vodách. V teoretické části je uvedena základní charakteristika fenolu, jeho účinky a výskyt. Dále jsou v práci rozebírány metody odstraňování fenolu z odpadních vod a důraz je kladen na způsob odstraňování fenolů s využitím mechanismu adsorpce. Součástí práce je analýza současných adsorbentů využívaných při odstraňování fenolu z vodného prostředí a vlastnosti těchto materiálů se zaměřením na materiály na základě jílových minerálů. Experimentální část se zabývá možností odstraňování fenolu z vodného prostředí mechanismem sorpce na bentonitu 75 za různých podmínek pH.
|
|
|
Cín a jeho sloučeniny v životním prostředí
Bušinová, Markéta ; Moos, Martin (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je rešeršního charakteru na téma Cín a jeho sloučeniny v životním prostředí. Zabývá se především dopady anorganických a organických sloučenin cínu na složky životní prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, vstupu cínu a jeho sloučenin do složek životního prostředí, koloběhem a výskytem specií ve vodách, půdách, sedimentech a biologických materiálech.
|
|
|
Environmentální dopad produktů hoření
Ročňáková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produktů hoření a jejich vlivem na životní prostředí a organismus člověka. Je zde vysvětlena podstata hoření a podmínky, za kterých hoření vzniká. Při tomto ději je vyvinuto velké množství různých sloučeniny. Jako konkrétní příklady byly z anorganických sloučenin vybrány následující: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, sulfan, chlorovodík, kyanovodík, nitrozní plyny a amoniak. Z organických sloučenin bylo vybráno pouze několik příkladů, protože při hoření například plastů nebo po následném hašení hasícími přístroji je vyvinuta velmi rozmanitá paleta organických látek. Toto pestré složení látek někdy nelze ani přesně zjistit. Z celé řady sloučenin byl vybrán fosgen, formaldehyd, acetaldehyd, PAU a extrémně toxické látky. Při hoření se škodlivé látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto produkty hoření mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí. V některých případech mají tyto látky až fatální následky na všechny složky životního prostředí.
|
host ::
RSS.