|
| |
|
| |
|
|
Využití vznášené vrstvy zrnitého materiálu při úpravě pitné vody.
Čuda, Jan ; Pitter, Pavel (oponent) ; Benešová, Libuše (vedoucí práce)
V České republice je v současné době nejběžnější technologií využívanou pro výrobu pitné vody chemická úprava vody. Principem procesu je destabilizace nežádoucích příměsí pomocí nadávkování destabilizačního činidla do surové vody, vytvoření separovatelných agregátů a jejich následné odstranění filtrací vrstvou zrnitého materiálu. Optimalizace vodárenských provozů bývá převážně řešena změnou chemických parametrů, tj. typicky změnou dávky destabilizačního činidla. Menší důraz je kladen na úpravu fyzikálních parametrů při úpravě vody, jakými jsou např. doba a intenzita míchání. Ty mají přitom zásadní vliv na vlastnosti vloček (velikost, hustota, kompaktnost) a tedy následně i na jejich separovatelnost. Předkládaná práce si klade za cíl zhodnotit vliv intenzity míchání na vlastnosti suspenze. Vliv míchání na vlastnosti agregátů byl ověřen na poloprovozním modelu úpravy vody umístěném na vodárně Želivka, která je napájena z nádrže Švihov. Poloprovozní model pracoval ve dvou módech - 1) pomalé míchání děrovanými stěnami a 2) rychlé míchání vznášenou vrstvou zrnitého materiálu. Rychlé míchání bylo nastaveno buď agregační (sloužilo pouze k zamíchání destabilizačního činidla), nebo separační (separace agregátů probíhala již ve vznášené vrstvě). Vyhodnocení působení intenzity gradientu rychlosti na...
|
|
|
Případová studie: bioplynová stanice v Úpici
Přidal, Štěpán ; Pastorek, Zdeněk (oponent) ; Benešová, Libuše (vedoucí práce)
V této práci je popsán a vyhodnocen stav provozu bioplynové stanice v Úpici u Trutnova o instalovaném výkonu 150 kWel. Tato stanice zpracovává kal z ČOV a různé druhy organických odpadů. V období prosinec 2008 až prosinec 2009 byly odebírány vzorky odstředěného digestátu a byl u nich sledován především obsah rizikových prvků. Z provozní evidence zpracovaných odpadů a produkce bioplynu byla získána data, která byla následně použita pro vyhodnocení toho, zda existuje závislost mezi vloženým množstvím určitého odpadu a produkcí bioplynu. Toto vyhodnocení bylo provedeno metodou mnohonásobné lineární regrese. Na základě provozní evidence a podrobného sledování provozu bylo posouzeno, zda bioplynová stanice naplňuje svůj projektovaný potenciál. Výsledky jednotlivých rozborů ukázaly, že digestát v žádném ze sledovaných ukazatelů nepřesahuje limitní hodnoty pro rizikové látky stanovené legislativou a může tedy být certifikován jako hnojivo a uveden do oběhu. Ukazatele, jejichž hodnoty lze považovat za potenciálně "rizikové" jsou obsah zinku a PAU. Mnohonásobná lineární regrese vypověděla o tom, že největší pozitivní vliv na tvorbu bioplynu by měly mít odpady "obsahy bachorů" a "siláž". Poskytla však jen poměrně nízkou hodnotu koeficientu determinace (r2 ~ 0,73). Zpracování dat tedy jednoznačně nevypovědělo...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace úpravy povrchových vod se zvýšeným obsahem hliníku a přírodních organických látek
Pivokoňská, Hana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent) ; Pitter, Pavel (oponent)
5 ABSTRAKT Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou optimalizace úpravy vod s přirozeně zvýšenou koncentrací hliníku a organických látek. V České republice existuje mnoho úpraven pitné vody, které upravují surovou vodu z povrchových zdrojů obsahujících vysoký obsah hliníku a organických látek přírodního původu (NOM), jejichž výskyt může negativně ovlivňovat technologické postupy aplikované při úpravě vody. Problémy nastávají zejména s dodržením normovaných koncentrací u ukazatelů chemické spotřeby kyslíku, hliníku, kyselinové neutralizační kapacity a problematická je často také barva upravené vody. S vyšší reziduální koncentrací hliníku souvisejí problémy při zásobování pitnou vodou, jako je usazování produktů hydrolýzy v potrubí, následné snížení jejich průtokové kapacity a také zvýšení zákalu vody. Hliník přítomný v pitné vodě ve formě hlinitých vloček může reagovat s dezinfekčními činidly používanými jako ochrana před mikroorganismy a tím snižovat jejich účinnost. Také dochází k jeho sekundárnímu uvolňování z usazenin, které vznikly na povrchu trubek (zejména v případě vody s nízkým pH a alkalitou nebo nízkým obsahem vápníku) a následně může způsobovat zdravotní problémy u spotřebitelů. Pro úpravu tohoto typu vod se nejčastěji používá chemických způsobů úpravy založených na procesu...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.