|
|
Transmission Electron Microscopy of Al-Mg Aluminium Alloys with Addition of Sc and Zr
Křivská, Barbora ; Šlapáková, Michaela (vedoucí práce) ; Málek, Přemysl (oponent)
Abstrakt. Mikrostruktura hliníkové slitiny Al-3.2Mg-0.19Sc-0.14Zr (hm.%) připravené metodou plynulého odlévání mezi válce byla studována pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Materiál byl podroben isotermickému žíhání 300 řC / 8 h a/nebo deformován metodou protlačování pravoúhlým kanálem za účelem zlepšení mechanických vlastností. Žíhání vedlo k precipitaci jemné dis- perze metastabilní fáze Al3(Sc,Zr) a zvýšení mikrotvrdosti o 20 HV. Protlačování pravoúhlým kanálem výrazně snížilo velikost zrn a způsobilo nárůst mikrotvr- dosti o 30 HV. Kombinace obou metod - žíhání a deformace v různém pořadí - nepřineslo další zpevnění materiálu. Nicméně, při vystavení studované slitiny isochronnímu žíhání do 600 řC bylo prokázáno, že Al3(Sc,Zr) precipitáty, vzniklé při předchozím žíhání 300 řC / 8 h, značně stabilizují mikrostrukturu a omezují růst zrn po rekrystalizaci. 1
|
|
|
Improving Investment Timing
Málek, Petr ; Novák, Jiří (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá technickou analýzou finančních trhů neboli zkoumáním závislosti mezi aktuálním a minulým vývojem ceny, zejména konceptem "supportů" a "resistencí", tedy cenových hladin, na kterých se cena v minulosti zastavila. Nejprve je uveden výtah z nejdůležitější související literatury na téma technické analýzy, psychologie investování, behaviorálních financí a efektivity trhů. Následují teoretické argumenty ve prospěch možného fungování technických cenových hladin, stejně tak jako odpovědi na předpokládané námitky. Tato teorie je poté v podobě několika tisíc odlišných ale vzájemně podobných obchodních strategií testována na historických cenách několika nejdůležitějších finančních aktiv. Výsledky jsou porovnány s konzervativní buy-and-hold strategií a s náhodným obchodováním. Došli jsme k závěru, že obchodování na základě technických cenových hladin vede k pozitivním výsledkům s výhodou oproti náhodnému obchodování resp. buy-and-hold strategii. Parametry konkrétních strategií naše výsledy častěji ovlivňují očekávaným než neočekávaným způsobem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Teorie fikčních světů. Analýza a interpretace vývoje teorie fikčních světů v posledních desetiletích.
Zima, Martin ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce zkoumá možnosti uplatnění teorie fikčních světů jako možné platformy pro odlišný literárněteoretický pohled na zkoumání literárních textů. Namísto rešerše se však zabývá některými problémy, které jsou s teorií nutně spjaty a které byly doposud okrajově řešeny, pokud vůbec byly diskutovány. Přispívá do diskuse týkající se předností a negativ mimetického přístupu a teorie fikčních světů, zkoumá možnou uplatnitelnost této teorie na poli literární historie, pokouší se určit korelaci mezi textovými typy Seymoura Chatmana a pojmoslovím fikčněsvětové teorie a v neposlední řadě se také zabývá možnostmi této teorie ve fikčních světech lyriky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Advanced aluminium alloys prepared by powder metallurgy and spark plasma sintering
Molnárová, Orsolya ; Málek, Přemysl (vedoucí práce) ; Haušild, Petr (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent)
Mechanické vlastnosti hliníkových slitin velice závisí na jejich fázovém složení a mikrostruktuře. Vysoká pevnost může být dosažena mimo jiné zavedením vysoké objemové frakce jemných, homogenně rozptýlených částic druhé fáze a zjemněním velikosti zrna. Prášková metalurgie umožňuje přípravu materiálů s jemnými zrny a se zvýšenou rozpustností legujících prvků v pevném stavu, což je příznivým prekurzorem pro další zvýšení pevnosti pomocí částic druhé fáze. Plynová atomizace byla použita pro přípravu prášků komerční slitiny Al7075 a její modifikace obsahující 1 wt% Zr. Část atomizovaných prášků byla mechanicky mletá za různých podmínek. Mechanické mletí snížilo velikost zrna až do rozmezí nanometrů a příslušná mikrotvrdost překročila hodnotu 300 HV. Prášky byly konsolidovány metodou plazmového sintrování na kompakty téměř plné hustoty. Díky krátké době a relativně nízké teplotě sintrování může být příznivá mikrostruktura prášků zachována v kompaktu. Velikost zrna kompaktů připravených z mletého prášku byla zachována v submikrokrystalickém rozmezí a mikrotvrdost blízká 200 HV překročila hodnotu charakteristické pro tepelně zpracovaný protějšek připravený ingotovou metalurgií. Připravené kompakty si po své expozici teplotě 425 řC zachovaly svou jemnozrnnou strukturu a vysokou mikrotvrdost.
|
|
|
Motivy čtení, psaní a interpretace v povídkách Karla Čapka
Bartošová, Jiřina ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce Motivy čtení, psaní a interpretace v povídkách Karla Čapka se zaměřuje na interpretaci Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy, v nichž tyto motivy nacházíme. Rozboru předchází kapitoly o vztahu Karla Čapka k triviální literatuře, zejména pak k detektivce. Hlavní část věnovaná interpretaci konkrétních povídek je rozdělena do kapitol: Interpretace a Motivy čtení, psaní a interpretace, Motiv interpretace, Moc novin a tajemství písma, Náhoda a interpretace, Filozofie a pragmatismus. Karel Čapek je představen i jako originální tvůrce původní české detektivky s netypickými znaky; díky principu jednoduchosti dociluje velkého ohlasu u čtenářů. Zjišťujeme, jak důležitá je moc a síla literatury a že psát pro všechny neznamená pro Karla Čapka nižší kvalitu, nýbrž ho vede zájem o lidi a snaha o propojení čtenáře s vypravěčem. Klíčová slova: interpretace, motivy, čtení, psaní, čtenář, autor, povídka
|
|
|
Hypotetičnost postav Weinerových próz a způsoby jejich prezentace
Cesneková, Andrea ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Diplomová práce Hypotetičnost postav Weinerových próz a způsoby jejich prezentace zkoumá na pozadí relevantních literárně teoretických přístupů literární postavy v prózách Richarda Weinera. Ukazuje, že raným Weinerovým prózám dominuje především pojetí postavy jakožto hypotézy. Hypotetizace postav je dosahováno využitím principů zdvojování, redukování a schematizace, jakož i vypravěčskou strategií. Způsob, jakým autor konstruuje své literární postavy, je blízký výrazovým prostředkům expresionismu a tvoří neodmyslitelnou součást autorovy poetiky.
|
|
|
Únik ze zajetí smyslu: k subverzivní síle textů F. M. Dostojevského, F. Kafky a W. Gombrowicze
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Zdá se, že otázka smyslu v literatuře vyvstává, sotva se pustíme do čtení. Čteme, procházíme místy, jež nám smysl textu scelují, či naopak narážíme na rýhy, hiáty a trhliny, jež četbu vyrušují, komplikují, mění její směr a pohyb. Potřeba smyslu jakéhokoli počínání je bytostná, stěží by bylo potýkání se s uměním výjimkou. Je ale smysl skutečně conditio sine qua non uměleckého díla? A pokud ano, není potom právě smysl svého druhu diktátem či dokonce spoutáním? Je-li naší jedinou možností potýkání se s literaturou četba a v jejích stopách vždy jdoucí interpretace, která ve své podstatě asociální dílo překládá vždy do obecnějšího a srozumitelnějšího kódu, než je autonomní jazyk psaní, je pak nasnadě, že se najdou díla, která se tomuto zploštění brání. Nejde o to, vytvářet další opozice a stavět proti sobě díla "přátelská", "srozumitelná" a díla radikální, asociální. To by nebylo k ničemu. Jde o to, naznačit sílu literatury, jež má moc smyslu i jeho rekonstrukcím unikat, sílu, která by se právě vzhledem ke své zatvrzelosti útočící na interpretační touhu po syntéze, systematizaci a zvýznamňování četby dala nazvat subverzivní.
|
|
|
Rudiš jako následovník Hrabala? K problematice skazu v díle Jaroslava Rudiše
Rizikyová, Markéta ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Diplomová práce se zaměří na skaz v díle Bohumila Hrabala a v díle Jaroslava Rudiše. Teoretické vymezení skazu a představení hlavních rysů této narativní strategie vychází především ze statí Borise Echjenbauma, Viktora Vinogradova a definic skazu Wolfa Schmida a Miroslava Drozdy. Jako specificky česká odnož skazu je krátce představena hospodská historka, kterou v 60. letech 20. století definoval Emanuel Frynta a o zhruba deset let později rozšířil - pod pojmem hospodský kec - Václav Černý. Následují dvě analytické kapitoly, první je věnována skazu v díle Bohumila Hrabala, druhá skazu v díle Jaroslava Rudiše. Poslední kapitola se věnuje komparaci skazu v díle obou spisovatelů.
|
host ::
RSS.