|
|
Regulace virtuálních operátorů v České republice
Winkelbauer, Erik ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tato práce má za cíl poskytnout přehled práv a povinností dopadajících na mobilní virtuální operátory v České republice a s nimi souvisejících práv a povinností síťových mobilních operátorů. Ve své první části se práce věnuje elektronickým komunikacím obecně. Začíná krátkým popisem vývoje právní úpravy zaměřeným na evropské právo, současně platného zákona o elektronických komunikacích a jeho vztahu ke správnímu řádu. Vynechána není ani úprava správního dozoru, soutěžního práva, procesní úprava veřejné konzultace a notifikační procedury, včetně o něco podrobněji rozvedené procesní úpravy přijímání opatření obecné povahy. V návaznosti na tyto instituty seznamuje text s působností a organizací českého národního regulátora, jímž je Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Obecnou část uzavírá přehled obchodních modelů používaných mobilními virtuálními operátory. Druhá část práce se pak zabývá konkrétní právní úpravou dopadající na virtuální operátory, přičemž nejprve je pozornost obrácena na podmínky podnikání v elektronických komunikacích, zejména na oznámení podnikání. Jádrem práce je prozkoumání právní úpravy přístupu a propojení a z ní vycházejících referenčních nabídek. Zmíněna je právní regulace číslování a, z hlediska virtuálních operátorů důležitá, přenositelnost čísel, stejně jako povinnosti spojené s cenami...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
|
|
Právo na informace
Strava, Ondřej ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Práce se zabývá otázkou definování pojmu práva na informace. Rozsáhlá a dlouhá veřejná debata o různých institutech práva na informace pokračuje v České republice i ve světě, a proto se autor rozhodl pátrat po kořenech tohoto práva, jeho jak restriktivní, tak extenzivním rozsahu, a po jeho řídicích principech. Výsledky takového výzkumu by měly být užitečné při interpretaci a aplikaci příslušných právních předpisů a sloužit jako pomůcka ku správnému pochopení společenského a právního významu práva na informace. Úvod textu je věnován stručnému vysvětlení pojmu práva na informace, jeho současnému kontextu v České republice a popisu důvodů pro vznik práce. První po úvodu následující část textu popisuje pojem práva na informace, jeho historický vývoj, filosofické, politické právní základy a soudobý význam. Následující kapitola se zabývá materiálními prameny práva, tedy důvody a smyslem jeho existence. Vysvětluje, jaký je běžně uznávaný rozsah práva a jeho liberální a konzervativní tendence sahající od událostí dneška do ještě více informační budoucnosti. Je rozebrán konflikt tohoto práva s dalšími zájmy moderní společnosti a demonstrativně jsou vyjmenovány jeho rozličné formální prameny. Poslední kapitola zkoumá univerzálně uznávané principy práva na informace. To je popsáno jako základní lidské právo a...
|
|
|
e-Government
Vyškovský, Pavel ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem práce je provedení studie teoretického vymezení eGovernmentu v České republice a jeho následnou komparaci se skutečným fungováním v praxi. Smyslem nebylo pouze opisovat teoretické koncepty přístupu k elektronizaci veřejné správy, ale ukázat skutečné problémy, které jsou s rozvojem eGovernmentu spojeny, a které nejsou dle mého názoru v žádné odborné literatuře popsány. V první části byl obecně vymezen pojem eGovernmentu a různé pohledy na něj. Rovněž byl stručně popsán vývoj v České republice, jeho současné legislativní a institucionální zabezpečení. Ve druhé části byly deskribovány jednotlivé aktuální prvky eGovernentu. Třetí část práce pak na základě znalostí, které jsem získal během své praxe u soudu a Ministerstva spravedlnosti ČR, byla vedena snahou o popis skutečné praxe a důsledků zavádění eGovernmentu. Cílem bylo popsat, jak jsou základní, legislativně upravené části eGovernmentu, využívány v justici, a co justice učinila či činí nad rámec zákonných povinností, a dále vzájemnou provázanost jednotlivých prvků eGovernmentu. Čtvrtá část obsahuje zejména upozornění, že nelze jednoduše konstatovat, že eGovernment v České republice trpí základními nedostatky a nelze jej využívat, nebo naopak, že vše funguje naprosto bez problémů. Celý problém elektronizace veřejné správy je nesmírně složitý,...
|
|
|
Abstraktní akty veřejné správy v ČR
Batfalský, Lukáš ; Millerová, Ivana (vedoucí práce) ; Korbel, František (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vydávání právních předpisů územních samosprávných celků od jejich vzniku po jejich případné zrušení Ústavním soudem. Práce je rozvržena do sedmi kapitol, které se člení na podkapitoly a dále. První kapitola popisuje základní pojmy, se kterými se v práci pracuje a s touto prací souvisí. Jedná se například o vysvětlení pojmu abstraktní akt a popis toho, jaké abstraktní akty se vyskytují na našem území. Dále o vymezení a rozdělení veřejné správy, vysvětlení pojmu samospráva a toho, jak se dělí, co je to obecně závazná vyhláška a nařízení, jaký je mezi nimi rozdíl a objasnění dalších základních pojmů důležitých pro tuto práci. Následující dvě kapitoly pojednávají o procesu vzniku obecně závazných vyhlášek obcí a krajů a totéž u nařízení obcí a krajů. Jsou zde popsány náležitosti a struktura obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů. Dále jejich přijímající orgán, kdo může daný právní předpis navrhnout, jejich schválení. Nakonec je v této kapitole popsána platnost a účinnost obecně závazných vyhlášek a nařízení. Čtvrtá kapitola se zabývá působností obecně závazných vyhlášek. Vymezuje, ve kterých oblastech můžou obce či kraje vydat obecně závaznou vyhlášku a dále, které zákony umožňují vydat krajům a obcím obecně závaznou vyhlášku nad rámec jejich stanovené...
|
|
|
Data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů
Jirovský, Lukáš ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
DP - Lukáš Jirovský, Data retention, 2015 Abstrakt Diplomová práce popisuje problematiku data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů v prostředí telekomunikačních poskytovatelů. Obsahuje historii vývoje, odlišení od souvisejících témat, střetu s právem na soukromí včetně rozhodnutí českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie spolu s další související judikaturou, shrnutí české i evropské právní úpravy, postup při vydávání dat jednotlivcům i státním orgánům a statistiky dopadů data retention na objasněnost trestné činnosti.
|
|
|
Právo na informace
Stárek, Jan ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Shrnutí Úvodní pasáž předkládané diplomové práce pojednává o obecných termínech, které jsou následně podrobněji rozvedeny. Čtenáři přináší určitý vhled do projednávané problematiky. Dále se zde hovoří o legislativní úpravě popisované problematiky a to od úrovně mezinárodní přes ústavní až po zákonnou. Zároveň v základním obrysu nastiňuje historický vývoj práva na informace, předně jeho zrod na území České republiky a jeho konečnou konkretizaci v obecném zákoně. Nastíněny jsou zde i zajímavé skutečnosti při jejich procesu přijímání. Ve druhé části diplomové práce se autor zaměřuje na legislativní vývoj Zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento vývoj je popsán chronologicky od nejstarších změn informačního zákona po ty nejstarší. Nejvýznamnějším změnám zákona je věnován tomu odpovídající rozsah. Méně významným změnám, které mají spíše legislativně technický charakter, je oproti tomu věnovaná marginální část této kapitoly. Celou touto částí diplomové práce se také prolíná judikatura správních soudů a soudu ústavního, která v průběhu času velkou měrou přispěla k upřesnění výkladu informačního zákona v České republice a pomohla definovat některé pojmy, u kterých zákonodárce opomněl stanovit legislativní definici. Závěrečná kapitola věnována ve své větší části úvahám de lege ferenda a hodnocení...
|
|
|
Povinné zveřejňování informací
Michálek, Jakub ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Duty to Publish Information (Abstract) I chose as my topic the obligation to publish official records, its legal grounds and connections with other areas. The analysis includes practical aspects and takes into account rapid changes in technology and the much slower development of ad- ministrative law institutes. In this frame I wanted to develop a procedural plan to make the public authority fulfill its duty to publish information, using legal means. I chose as my topic the duty to publish records, since I believe it to be the easist, most economical and effective way to make public records available to the citizens. This is currently a hot political topic, since new legislatation is being prepared in this area both in the Czech Republic and in the European Union, which is a response to the rapid technological progress. Nevertheless, the jurisprudence has devoted much less attention to the obligation to publish information than to disclosing the records upon a request to an individual. The thesis is divided to introduction, theoretical part, practical part and conclusion. The theoretical part deals with both the general regulation and with selected spe- cial cases of disclosure in domestic, EU and international regulation. I analyze and structure the legal regulation of mandatory publishing of records under...
|
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
|
Právo na informace
Šmucr, Bohumil ; Mates, Pavel (vedoucí práce) ; Korbel, František (oponent)
Práce pojednává o problematice práva na informace ? poměrně moderním a velmi zajímavém právním odvětví. Zabývá se teoretickými základy a vývojem práva na informace, a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině ? s aplikací na problematiku v ČR. Dále se podrobněji zabývá vlastní právní úpravou (zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) a její procesní aplikací. Práce má za cíl stručně charakterizovat genezi dané tematiky v rovině národní i mezinárodní, přinést informace o právních úpravách v zahraničí a v rámci porovnání případně vznést doporučení pro právní úpravu v ČR. V závěru jsou uvedeny statistiky čerpající z výročních zpráv povinných subjektů, které slouží pro ilustraci jakým způsobem a v jakém množství jsou v ČR vyřizovány žádosti o informace.
|
host ::
RSS.