|
|
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
|
|
|
Tribus Microdontomerini (Hymenoptera: Chalcidoidea: Torymidae) - fylogeneze a evoluce
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Nadčeleď chalcidky (Chalcidoidea) je druhově nejbohatší skupinou řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera) a v současnosti zahrnuje celkem 22 čeledí. Jednou z čeledí je také čeleď krásenkovitých (Torymidae), jejíž monofyletičnost je v současnosti intenzivně diskutována. Tato diplomová práce se zaměřuje na tribus Microdontomerini (Torymidae: Toryminae). Druhy tohoto tribu jsou většinou drobné a nenápadné (délka těla 2 až 4 milimetry). Současný pokrok ve fylogenezi chalcidek umožňuje vytvořit robustní fylogenetickou hypotézu tribu Microdontomerini jako součást výzkumu fylogeneze a klasifikace chalcidek. Můj přístup kombinuje molekulární a morfologické metody tak, aby byl výsledný fylogram co nejvěrohodnější. Pro analýzu distribuce morfologických znaků bylo vybráno 33 zástupců reprezentujících všechny rody tribu Microdontomerini a 10 vnějších taxonů. Pomocí skenovacího elektronového mikroskopu Hitachi S-3700N-VP jsem u těchto vybraných taxonů zkoumal 33 morfologických znaků. Pro 117 taxonů byla získána sekvenční data z 5 jaderných (18S, 28SD2, 28SD3-5, EF1alfa, Wingless) a 3 mitochondriálních (COI-LCOHCO, COI-JerryPat, CytB) genových úseků, což ve výsledku vytvořilo dataset o 387 Kbp. Molekulární fylogramy byly vytvořeny pomocí algoritmů maximum likelihood a MrBayes. Morfologické znaky byly namapovány na...
|
|
|
Tvar, povrchová struktura a mikrustruktura schránek suchozemských plžů a jejich funkce.
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Plži jsou populární skupinou bezobratlých a člověka přitahují na těchto měkkýších nejvíce jejich schránky neboli ulity. Schránky suchozemských plžů nabývají nejrůznějších tvarů a zbarvení, jejich povrch pokrývají rozličné povrchové struktury. Tvar schránky je často ovlivněn prostředím, ve kterém plži žijí. Podlouhlé schránky nalézáme u plžů lezoucích po vertikálních površích, zploštělé naopak u plžů, kteří lezou především po horizontálním podkladu. Plži s kýlem nejčastěji zalézají do skulin ve skalách a pod kameny. Tak jako je prostředím ovlivněn tvar schránky, může jím být ovlivněna i povrchová struktura nebo mikrostruktura schránky. Ve vlhkém prostředí tak můžeme najít plže s ulitou, která je pokryta chloupky a v kyselém prostředí ulity se silnou vrstvou periostraka. Poznatky shrnuté v této bakalářské práci mohou být nápomocné jak při paleontologických rekonstrukcích prostředí, tak při morfologickém určování recentních druhů podle ulit.
|
|
|
Srovnání hnízdního chování soliterních včel (Hymenoptera: Apoidea)
Žáková, Zdislava ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním zástupců samotářských včel z čeledí - Colletidae, Megachilidae, Mellitidae, a Halictidae. Vybrané druhy byly sledovány v terénu v sezónách 2009 - 2010. Zjišťoval se denní průběh jejich aktivity a charakteristiky sledovaných druhů, jako je počet hnízd na samici, délka života, délka pobytu v hnízdě, aktivní dny, atd. Porovnáváním vzorů chování mezi vybranými druhy jsem se snažila zjistit, které prvky chování jsou mezi druhy společné a které naopak jedinečné. U všech pozorovaných druhů byl zjištěný vnitrodruhový kleptoparazitismus, a to uzurpace hnízda, navzdory tomu, že se v literatuře s uzurpací setkáme jen zřídka a velmi okrajově. Klíčová slova: hnízdní chování, uzurpace, agrese, včely, Hymenoptera
|
|
|
Blanokřídlí parazitoidi (Hymenoptera: "Parasitica") a jejich dopad na chování hostitelských organizmů
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Ovlivňování hostitele parazitem či parazitoidem je v poslední době stále více středem zájmu mnohých vědců. Řada z nich se už neomezuje pouze na popsání změn v chování hostitele, ale zkoumá i jejich fyziologické pozadí. Mnoho prací se zabývá manipulací hostitelským prostředím parazitoidy ze skupiny parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica). Jedná se především o koinobionty, kteří jsou na své hostitele často silně adaptovaní a hostitelsky specifičtí, tudíž se u nich vyvinuly velice sofistikované způsoby, jak svého hostitele ovládat ku svému prospěchu. Tyto vosičky jsou nejen velice diverzifikovaná skupina, ale disponují i stejně rozličnými mechanismy manipulace hostitelem a jeho fyziologií. Někdy parazitoid svého hostitele ovládá téměř jako "vozidlo" se zásobami potravy, jindy pouze ovlivňuje poměry metabolitů v těle nebo potlačuje imunitní reakce hostitele. Při úspěšném životním cyklu těchto vosiček se však hostitel nerozmnoží a většinou je parazitoidem úplně zkonzumován. Má bakalářská práce je souhrnem informací o této problematice.
|
|
|
Hnízdní biologie a ekologie vybraných druhů kutilek (Hymenoptera: Sphecidae, Crabronidae)
Srba, Miroslav ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Práce se zabývá charakterizací a porovnáním hnízdní biologie a ekologických po adavk p ti druh kutilek (Hymenoptera: Apoidea). Modelovými druhy studie jsou ty i zástupci eledi Sphecidae (Ammophila heydeni Dahlbom 1845, A. pubescens Curtis 1829, A. sabulosa (Linnaeus 1758), Sphex funerarius Gussakovskij 1934) a jeden zástupce eledi Crabronidae (Bembix tarsata Latreile 1809). Experimentální ást práce byla realizována na výsypkách hn douhelných dol v okolí m sta Mostu v severozápadních echách. Výsledky práce p iná ejí charakterizaci stanovi vyu ívaných studovanými druhy pro hnízd ní. Hodnoceny byly granulometrické parametry hnízdních substrát , jejich penetrabilita, sklon osídleného horizontu a hustota vegetace. Zji t ny byly významné rozdíly mezi skupinou druh Ammophila a druhy Bembix tarsata a Sphex funerarius, které vy adují m k í substráty, ale mají ir í valenci v parametru sklonu osidlovaného povrchu. V p ípad osidlovaných svah jsou preferována stanovi t s ji ní orientací, co souvisí s mikroklimatem hnízdi t . Mezi biotickými charakteristikami byl zji ován výskyt hnízdních parazit , zji t ny byly t i druhy masa ek (Diptera: Sarcophagidae) Hilarella hilarella (Zettersedt, 1844), H. stictica (Meigen, 1824) a Metopia argyrocephala (Meigen, 1824). Na vybraných lokalitách byla zji ována nabídka cílových druh...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.