|
|
Metodická studie tenziometrického hodnocení transdermálních enhancerů
Lasák, Roman ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
1 SOUHRN V teoretické části byl podán stručný přehled fyzikálně-chemických vlastností tenzidů, hlavně chování na fázovém rozhraní a v objemové fázi. Pozornost byla věnována také charakteristice transkarbamu 12, arlasolvu, transcutolu a také cholesterolu. Zároveň tato část obsahuje obecné rozdělení metod měření povrchového napětí, podrobně je vysvětlen princip měření povrchového napětí kroužkovou metodou na tenziometru Krüss K100. V experimentální části byly nejprve ověřeny vlastnosti zadaných enhancerů ve vodném prostředí. Bylo zjištěno, že transkarbam 12 je tenzidem. Poté se zkoumalo jeho chování v prostředí trispufru 7,1. Zde povrchové napětí se stoupající teplotou roste a hodnoty CMC se několikanásobně zvětují v porovnání s vodným prostředím, poloha Kraftova bodu se posunula do vyšších teplot než je 25řC. Dále byly zkoumány interakce cholesterolu a T12 v prostředí trispufru 7,1 a to u vzorků udržovaných na vodní lázni za stálého míchání a temperace, a u vzorků stacionárně inkubovaných v biologickém termostatu za stálé teploty. Bylo zjištěno, že u vzorků stacionárních k vytváření rovnováhy, která není narušována mícháním a vznikající částice tak s časem rostou, což se odráží na velikosti povrchového napětí. Vzorky T12 s cholesterolem snižují povrchové napětí více než vzorky bez jeho obsahu. Cholesterol s...
|
|
|
Korelace AFM a mikro-spektroskopie aplikovaná na soubor nanočástic
Doležal, Pavel ; Fučíková, Anna (vedoucí práce) ; Kopecký, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma velmi moderními metodami používanými pro zkoumání světa v menším než mikro měřítku. První z nich je tzv. AFM (mikroskopie atomárních sil), používaná pro měření topologie vzorku až na atomární úrovni. Druhou je mikro-spektroskopie používaná pro zkoumání charakteru emisních spekter nanočástic. Cílem této práce je spojit obě tyto metody tak, aby bylo možné detailně proměřit velikost a tvar nanočástic a současně zkoumat jejich emisní spektrum. V první části práce podrobně představuji obě metody, čtenáři předkládám jejich principy, výhody a použití. V druhé části popisuji provedená přípravná měření - jako je délková a směrová kalibrace kamer měřící soustavy a výběr vhodné podložky pod vzorek. V závěru druhé části odvozuji a poté předkládám mnou navržený postup. Postup sestává z 20 kroků a s jeho využitím bude možné podrobněji studovat luminiscenční záření pocházejících z nanometrových zdrojů, především zkoumat jeho závislost na tvaru a velikosti nanočástice. Velmi slibnou jé také možnost měřit vliv vzdálenosti dvou nanočástic na jejich emisní spektra.
|
|
|
Invaze hostitelských buněk mikrosporidiemi, zástupci Cryptomycota a Aphelida.
Johánková, Alžběta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Zástupci skupin Aphelida, Cryptomycota a Microsporidia jsou obligátní intracelulární parazité, kteří napadají širokou škálu hostitelů. Infikují je prostřednictvím unikátního invazního aparátu, ve kterém hraje důležitou roli struktura zvaná penetrační trubice. Za použití této trubice proráží stěnu hostitele a uvnitř hostitelských buněk přechází do rychle se množícího trofického stádia. Penetrační trubici také často využívají při opuštění hostitele. Hlavním cílem této práce je proto detailněji představit způsob invaze a strukturu penetračního aparátu těchto tří skupin organismů s důrazem na jejich vzájemnou příbuznost, ale i jejich odlišné životní strategie. V širším kontextu je studium biologie těchto organismů důležité i z fylogenetického hlediska, neboť jejich evoluční historie by mohla napomoci objasnit vývoj celé říše Fungi. Vědecká komunita doposud věnovala největší pozornost zejména skupině Microsporidia a o zbylých skupinách tak schází podrobnější informace. Klíčová slova: afelidie, Cryptomycota, mikrosporidie, Rozella, penetrační trubice, invaze
|
|
|
Charakterizace proteinů polární trubice mikrosporidií.
Satrapová, Alexandra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Mikrosporidie jsou vnitrobuněční parazité patřící do skupiny Fungi. Přestože se jedná o diverzifikovanou skupinu organismů napadající široké spektrum hostitelů a tkání, sdílejí naprosto unikátní invazní aparát. Klíčovou organelou tohoto aparátu je polární trubice sloužící k transportu infekční sporoplasmy do hostitelské buňky. Skládá se z PTP proteinů, které jsou hlavním zájmem této diplomové práce. Hlavní úsilí bylo věnováno studiu interakcí dvou hlavních PTP proteinů. Na rozdíl od již publikovaných dat se nám nepodařilo ověřit interakci PTP proteinů za použití kvasinkového dvouhybridního systému. Pokusy s in vitro připravenými proteiny naopak ukázaly na možnou tvorbu homopolymerních komplexů proteinů PTP2 a PTP3 z Nosema bombycis (NbPTP2, NbPTP3). Připraveno bylo několik konstruktů pro expresi rekombinantních proteinů NbPTP2 a NbPTP3 v Escherichia coli. Exprese NbPTP2 byla úspěšná, avšak protein se nepodařilo převést za nativních podmínek do solubilní frakce umožňující jeho následnou purifikaci. Příprava rekombinantního NbPTP3 byla komplikována rychlou tvorbou pravděpodobně degradačních produktů. Proto byl na závěr vytvořen konstrukt umožňující purifikaci intaktního NbPTP3 pomocí dvou purifikačních tagů na N- a C-koncích proteinu. V průběhu diplomového projektu se nám podařilo úspěšně zavést...
|
|
|
Studium látek ovlivňujících propustnost kožní bariéry
Nováčková, Anna ; Zbytovská, Jarmila (vedoucí práce) ; Cvačka, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Anna Nováčková Školitel doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat. Název disertační práce Studium látek ovlivňujících propustnost kožní bariéry Kožní bariéra hraje zásadní roli v ochraně lidského organismu a umožňuje tak savcům suchozemský život. Hlavní bariérovou funkci má epidermis díky několika vrstvám buněk, které se postupně diferencují do svého konečného stádia, rohové vrstvy (stratum corneum, SC). SC je tvořeno zrohovatělými keratinocyty (tzv. korneocyty) obklopenými lipidovou matrix. Tato mezibuněčná hmota se skládá z přibližně ekvimolárního množství ceramidů, volných mastných kyselin a cholesterolu. Jsou to látky velmi specifické, tvořené v epidermis z prekurzorů během diferenciace keratinocytů a jejich správné uspořádání do multivrstevných lamel je zásadní pro nepropustnost kožní bariéry. Některé látky nebo faktory však mohou kožní bariéru narušit. Většinou se jedná o narušení nežádoucí, kdy dochází k nerovnováze lipidů, což zapříčiní poruchy a onemocnění kožní bariéry. Avšak existují i látky, které byly cíleně vyvinuty pro reverzibilní narušení kožní bariéry (tzv. enhancery), aby umožnily průnik léčiv při (trans)dermálním podávávání. Cílem této práce bylo studovat obě tyto...
|
|
|
Studium látek ovlivňujících propustnost kožní bariéry
Nováčková, Anna ; Zbytovská, Jarmila (vedoucí práce) ; Cvačka, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Anna Nováčková Školitel doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat. Název disertační práce Studium látek ovlivňujících propustnost kožní bariéry Kožní bariéra hraje zásadní roli v ochraně lidského organismu a umožňuje tak savcům suchozemský život. Hlavní bariérovou funkci má epidermis díky několika vrstvám buněk, které se postupně diferencují do svého konečného stádia, rohové vrstvy (stratum corneum, SC). SC je tvořeno zrohovatělými keratinocyty (tzv. korneocyty) obklopenými lipidovou matrix. Tato mezibuněčná hmota se skládá z přibližně ekvimolárního množství ceramidů, volných mastných kyselin a cholesterolu. Jsou to látky velmi specifické, tvořené v epidermis z prekurzorů během diferenciace keratinocytů a jejich správné uspořádání do multivrstevných lamel je zásadní pro nepropustnost kožní bariéry. Některé látky nebo faktory však mohou kožní bariéru narušit. Většinou se jedná o narušení nežádoucí, kdy dochází k nerovnováze lipidů, což zapříčiní poruchy a onemocnění kožní bariéry. Avšak existují i látky, které byly cíleně vyvinuty pro reverzibilní narušení kožní bariéry (tzv. enhancery), aby umožnily průnik léčiv při (trans)dermálním podávávání. Cílem této práce bylo studovat obě tyto...
|
|
|
Invaze hostitelské buňky parazitickým prvokem Plasmodium falciparum.
Charvátová, Klára ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Tůmová, Pavla (oponent)
Plasmodium falciparum je intracelulární parazit způsobující tropickou malárii. Ačkoli v našich podmínkách mírného pásu není problémem, v tropických a subtropických oblastech se jedná o závažnou zdravotní hrozbu. Onemocnění je nebezpečné zejména pro malé děti, které tvoří více než polovinu obětí. Tato práce pojednává o invazi červené krvinky merozoitem, která představuje klíčový krok životního cyklu parazita pro vlastní průběh onemocnění. Hlavní část je věnována proteinům sekretovaným z organel invazivního aparátu buňky plasmodia, které předchází část obsahující základní informace o P. falciparum a malárii. Závěr práce je doplněn o kapitolu o úniku parazita z červené krvinky. Klíčová slova Invaze, plasmodium, parazit, merozoit, červená krvinka, těsný spoj, klouzavý pohyb, apikální komplex, mikronémy, rhoptrie
|
|
| |
|
|
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku připravených metodou SPS
Pleskalová, Kateřina ; Hutařová, Simona (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním hořčíkových práškových materiálů s přídavkem zinku metodou slinování jiskrovým výbojem. Cílem je posouzení vlivu parametrů přípravy a obsahu zinku na strukturu materiálu a jeho mechanické vlastnosti. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola popisuje materiály na bázi hořčíku a je zmíněno také jejich využití v oblasti medicíny. Druhá pak rozebírá práškovou metalurgii, konkrétně hořčíkové prášky a metodu slinování jiskrovým výbojem. V experimentální části byly vzorky slinuty při teplotách 300 °C a 400 °C a podrobeny analýze pomocí světelného a skenovacího elektronového mikroskopu, EDS analýze a měření tvrdosti, mikrotvrdosti a pevnosti v ohybu. Byl pozorován nárůst tvrdosti se zvyšujícím se obsahem zinku a se zvyšující se teplotou slinování. Pevnost v ohybu dosahovala vyšších hodnot pro materiály slinované při teplotě 400 °C.
|
|
|
Cell cycle and differentiation in Giardia Intestinalis
Jiráková, Klára ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent) ; Müller, Norbert (oponent)
Giardia je jednobuněčný parazitický organismus, který je zdrojem průjmových onemocnění po celém světě. Má minimální genomovou výbavu a zjednodušené molekulární a metabolické dráhy. V tomto ohledu je to vhodný modelový organismus pro studium regulace buněčného cyklu a pro definici minimální genetické a proteinové výbavy nutné pro reprodukci eukaryotické buňky. V životním cyklu giardie se vyskytují dvě stádia: patogenní trofozoit a infekční cysta, která dokáže přežít ve vnějších podmínkách. Nové znalosti o encystaci mohou být významné z terapeutického hlediska, protože na tento proces je zacílen vývoj vakcíny a léků. Protože studium buněčného cyklu vyžaduje synchronizovanou populaci, studovali jsme vliv synchronizační látky aphidicolinu na jednotlivé buněčné děje během buněčného cyklu trofozoitů giardie. Naše výsledky ukázaly, že aphidicolin zastavil syntézu DNA a trofozoiti byli zablokováni podle obsahu DNA na hranici G1/S fáze. Následná inhibice vstupu do mitózy a cytokineze naznačuje, že Giardia má funkční kontrolní bod při poškozené DNA. Aphidicolin působí při dlouhodobé inkubaci a vyšších koncentracích vedlejší efekty; detekovali jsme pozitivní signál pro fosforylovaný histon H2A, který je u savčích buněk součástí signalizační dráhy spuštěné jako reakce na dvouřetězcové zlomy v DNA....
|
host ::
RSS.