|
|
Cesta k zániku Agrární strany (1933-1948)
Anev, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se snaží objasnit příčiny zániku Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, strany, která byla a je až do dneška známá především pod označením agrární strana. Agrárníci představovali v meziválečném Československu dlouhodobě hlavní vládní sílu, po smrti svého největšího vůdce a státníka Antonína Švehly se ale ocitli na šikmé ploše. Poměrně brzy se dočkali svého zániku. Tento text vysvětlí, co k němu vedlo. V souvislosti s tím představí orientaci agrárního hnutí v poslední fázi jeho existence a ukáže i mnohé z politického vývoje Československa obecně, agrárníci s ním totiž vždycky hodně hýbali. Problematiku zániku agrární strany je myslím vhodné líčit chronologicky a tak se tu také bude postupovat. Přehledně se popíše osud agrárníků v letech 1933-1948, od smrti Švehly až do komunistického převratu. Proberou se jednotlivé události, které lze spojovat s jejich zánikem. Agrární strana se v Československu rozpouští už roku 1938, ale práce je dovedena dále. O agrárnících se mluví i později, i když už neměli svoji organizovanou stranu. Dlouho tu existovala reálná možnost jejího obnovení, není proto dobré zakončit výklad rokem 1938. Za datum, kterým se možnost obnovení agrárníků vytrácí, je stanoven rok 1948, nástup komunistů k moci. Tehdy obnova staré agrární strany přestává reálně...
|
|
|
Stáž obrany státu v letech 1936-1939
Palaczuk, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Stráž obrany státu: vojensko-bezpečnostní sbor vytvářený v Československu od konce roku 1936. Nevznikl pouze jako reakce na zvyšující se nebezpeční nacistického Německa, ale jako dlouhodobější výsledek snah československé armády zapojit co nejefektivněji do vojenské obrany země všechny ozbrojené bezpečnostní sbory státu. Jednotky SOS byly tvořeny příslušníky četnictva, finanční stráže, státní policie a vybranými vojenskými záložníky bydlícími v bezprostředního okolí předpokládaného bojového použití jednotek SOS. Během roku 1937 prodělali stálí příslušníci Stráže intenzivní vojenský výcvik a byly vypracovány plány pro bojovou činnost Stráže. Od počátku roku 1938 začala vojenská správa dodávat nezbytné vybavení pro jednotlivá družstva. Bohužel ostatní ministerstva, která měla vůči SOS stejné materiální závazky, svou úlohu příliš nezvládla, a tak se zejména během první aktivace jednotek Stráže v květnu 1938 projevily v tomto ohledu značné nedostatky. V následujících měsících působily jednotky SOS v první linii obrany země. Od léta 1938 do března 1939 bojovaly s domácími vzbouřenci německé, polské a maďarské národnosti, čelily útokům polovojenských formací zahraničních nepřátel státu i jednotkám pravidelného vojska sousedních států. Mnoho z nich tuto službu zaplatilo zdravím a životem.
|
|
|
Péče o válečné invalidy v Československu v letech 1918 - 1938
Růžička, Marek ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Ve své práci se zabývám životem válečných invalidů, kteří se vrátili do nově vzniklé Československé republiky z front 1. světové války. Taktéž i tím, jaký byl vztah nové republiky k invalidům z rakousko-uherské armády a invalidům z opačné strany fronty, tedy k legionářům. Klíčovou otázkou mé práce bylo hmotné zajištění válečných invalidů, případně i jejich rodin, ať již prostřednictvím různých forem invalidních důchodů a dávek, tak i jejich uplatňováním v pracovním procesu s ohledem na sníženou pracovní schopnost. Také se zabývám různými formami organizace válečných invalidů, například ve spolcích politicky neutrálních, nebo podporovaných různými politickými stranami. Také i tím, jaký vliv měla aktuální politická a hospodářská situace v Československu na postavení invalidů a jak jejich život ovlivnila například světová hospodářská krize v 30. letech minulého století. KLÍČOVÁ SLOVA první světová válka, válečný invalida, vojenské zdravotnictví, vojenská nemocnice, invalidní důchod, hospodářská krize Annotation My thesis deals with life of war invalids who returned to the newly established Czechoslovak Republic from the fronts of the First World War as well as how the new Republic was concerned and cared about invalids coming from the Austro-Hungarian army and those from the opposite side of the front,...
|
|
|
Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918-1939
Daněčková, Michala ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá praktickými otázkami života mimopražských vysokoškol- ských studentů v hlavním městě v meziválečném období. Největší pozornost je kladena na formy studentského bydlení, ostatní témata - finanční náročnost studia, stravování a spolkový život stu- dentů - zde doplňují obrázek studentského života. Práce je rozdělena do tří samostatných tema- tických celků. Úvodní kapitola představuje strukturu vysokých škol v letech 1918 až 1939, složení studentstva pražských vysokých škol. Dále se v této části nacházejí výsledky statistického šetření, které zkoumalo preferované formy ubytování studentů v Praze a volené čtvrti privátního ubytování v letech 1913/14, 1920/21, 1930/31, 1939/40. Základní pramen této statistiky tvoří katalogy poslu- chačů Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického. Druhá kapitola práce popisuje jednotlivé formy ubytování. Pozornost je zaměřena na obecné charakteristiky těchto forem, v přípa- dě kolejí také na budování jejich sítě v daném období. Závěrečnou část práce tvoří medailonky jednotlivých pražských kolejí. Práce vychází z archivních materiálů Národního archivu, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Univerzity Karlovy a Archivu Českého vysokého učení technického. Užitečné informace poskytly také dobové studentské příručky,...
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
"Rozhodovali se jinak..." Chování československých parašutistů zatčených na území Protektorátu v letech 1941- 1943
Stegurová, Karolína ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osudy československých parašutistů, kteří byli po seskoku do protektorátu zatčeni nacistickými represivními orgány. V několika případech se jednalo o dobrovolné přihlášení se policejním úřadům. Cílem práce je rozebrat parašutistovo chování u výslechu, se snahou ukázat, jaké informace poskytl o domácím odboji a dalších parašutistických výsadcích. Pokud byl parašutista získán ke spolupráci s gestapem, je rozebírána tato činnost i její výsledky. Klíčová slova parašutista, odboj, konfident, spolupráce s gestapem, vojenský výcvik, výslech, Protektorát Čechy a Morava, heydrichiáda, SOE, gestapo
|
|
|
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
|
|
| |
|
|
Československá strana národně socialistická v letech 1926-1929
Svoboda, Rodan ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem Československé strany národně socialistické v letech 1926-1929. Především se zaměřuje na vnitřní vývoj strany ve sledovaném období a na opoziční postavení národních socialistů. Z vnitřního vývoje strany jsou studovány aspekty vyostření vnitrostranické krize v průběhu roku 1926, její vyústění ve vyloučení Stříbrného skupiny XI. sjezdem strany v Brně v září 1926 a důsledky, jež měla krize pro budoucí vývoj národně socialistické strany, mezi které lze na přední místa zařadit vylučování členů, finanční problémy a rozpad spolupráce s politickým partnerem. Z hlediska celostátní politiky se práce snaží analyzovat opoziční postavení strany v době Švehlovy panské koalice a její přístup k důležitým událostem československé politiky. Prostor je věnován poměru národních socialistů k nastolenému kurzu pravicové vlády občanských stran, která omezovala sociální zákonodárství z předchozích let, a samotné otázce vlivu národně socialistické strany na zmírnění vládní politiky.
|
|
| |
host ::
RSS.