|
|
Drama Karla Krause Poslední dny lidstva a jeho inscenace
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze nejvýznamnějšího dramatu rakouského spisovatele, publicisty a kritika Karla Krause (1874-1936) Poslední dny lidstva. Zabývá se jeho formální i obsahovou stránkou a snaží se zdůraznit aktuálnost témat, především tématu mediální manipulace. Bakalářská práce se rovněž snaží nastínit kulturní a společenský kontext vzniku díla. V druhé části práce pojednává na základě dostupných pramenů o způsobu, jakým se pokoušeli toto rozsáhlé dílo převést na jeviště inscenátoři v Německu a Rakousku. Poměrně velký prostor věnuje dosud jediné české inscenaci, jejíž premiéra proběhla v dubnu roku 2011 v Divadle Komedie.
|
|
|
Konec kuráže. Inscenace Matka Kuráž a její děti v režii Jana Kačera v dobovém společenském kontextu
Pitterová, Zuzana ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Hra německého dramatika a režiséra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti uvedená v roce 1970 na jevišti pražského Tylova divadla pod režijním vedením Jana Kačera, jež je předmětem práce, se stala na dlouhou dobu posledním projevem svobodné divadelní kreativity v Národním divadle po vstupu vojsk Varšavské smlouvy zlomového roku 1968. Inscenace byla v mnoha směrech výjimečnou událostí. Nejen, že se v ní strhujícím životním výkonem zaskvěla představitelka titulní role Dana Medřická, ale režisérovi se podařilo z Brechtova válečného příběhu z rozvrácené Evropy 17. století citlivě vyhmátnout nadčasové jádro, jež v konkrétní politické situaci počínající "normalizace" Československa rezonovalo v publiku opravdu mimořádným způsobem.
|
|
|
Tadeusz Kantor a Divadlo smrti
Veselá, Tereza ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou polského avantgardního umělce Tadeusze Kantora. Zaměřuje se na poslední období jeho autorské divadelní tvorby (nazvané Divadlo smrti), konkrétně na inscenace Mrtvá třída a Wielopole, Wielopole. Práce by se dala rozdělit na tři tematické části. První část se snaží obsáhnout základní mezníky v historii tvorby Tadeusze Kantora, předchozí etapy divadla Cricot 2 a jeho nejvýznamnější inscenace. Tato část by měla sloužit k snadnějšímu pochopení inscenačních postupů v období Divadla smrti a také přiblížit problematiku, kterou se Kantor v průběhu své tvorby zabýval. Druhá část se zabývá již dvěma konkrétními inscenacemi z období Divadla smrti a snaží se o jejich zevrubnou analýzu. Dotýká se také otázky uchování divadelního představení prostřednictvím audiovizuálního záznamu. Třetí část práce je zaměřená na jednotlivé inscenační principy. Na základě jejich popisu se snaží postihnout cíl tvorby Tadeusze Kantora. Tím je vytvoření nového typu divadla, které se nespokojí s iluzivním inscenováním dramatického textu a předstíráním reality.
|
|
|
Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století
Neureuterová, Jitka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
NÁZEV: Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století ABSTRAKT Práce se tematicky zaměřuje na divadelní, filmové a televizní herectví jednoho z významných představitelů českého dramatického umění v českém uměleckém a společenském kontextu druhé poloviny 20. století. Cílem předkládané práce je postihnout výrazové prostředky, které Václav Voska při tvorbě svých rolí využíval. Popisuje hercovu divadelní tvorbu, v části věnované televiznímu herectví se snaží komplexně popsat moderování televizního cyklu Zveme vás do divadla. Další část věnovaná filmu se zabývá především spoluprací s Filmovou akademií múzických umění v Praze. Práce neopomíjí pedagogickému působení na Divadelní fakultě múzických umění a politickou kariéru. Zásadní část práce je zaměřena na jeho roli Emila Magise ve hře Feliciena Marceaua Vajíčko. Práce úmyslně opomíjí auditivní tvorbu Václava Vosky (rozhlas, Poetická kavárna Viola, Lyra Pragensis) a pouze zmiňuje zásadní počiny, pakliže jsou pro některou z analyzovaných oblastí nezbytné. V závěru práce je uveden soupis úplné divadelní a filmové tvorby. Televizní soupis je pouhým výběrem s ohledem na faktografickou nepřesnost v počátcích fungování tohoto média. V některých případech přináší práce faktografické údaje, které...
|
|
| |
|
|
Divadelní, filmové a televizní herectví Jiřiny Jiráskové
Novotná, Renata ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na divadelní, filmové, televizní a rozhlasové herectví Jiřiny Jiráskové. Cílem je vykreslení hereckého portrétu složeného z různých aspektů tvorby této výjimečné herečky. Na základě faktografických údajů je přiblížen vývoj herecké osobnosti Jiřiny Jiráskové. Text obsahuje životopisnou část, která v kontextu doby přibližuje podmínky ovlivňující a formující její umělecké, ale i obecně lidské postoje. Životopisný oddíl věnovaný postihnutí celoživotního působení Jiřiny Jiráskové v divadle přináší přehled jednotlivých divadelních a hereckých etap, nejdůležitějších rolí a významných profesních i osobních setkání. Další oddíl textu se věnuje rozboru herectví Jiřiny Jiráskové. Dále na konkrétních příkladech rozebírá několik nejvýraznějších, "modelově" typických inscenací, jejichž rozborem dokládá bohatost výrazových prostředků herečky i její schopnost žánrové různorodosti. Zmíněn je také přehled její herecké tvorby ve filmu, televizi a rozhlase s přiblížením konkrétních výrazných výkonů. V závěru práce je uveden soupis divadelních a filmových rolí. Textová příloha obsahuje stěžejní osobní výpověď Jiřiny Jiráskové z konce šedesátých let. V obrazové příloze jsou fotografie zachycující zmiňované herecké výkony. KLÍČOVÁ SLOVA: JIŘINA JIRÁSKOVÁ, HERECTVÍ, DIVADLO, FILM, TELEVIZE, ROZHLAS,...
|
|
|
Langerovi Andělé mezi námi a problém eutanazie
Buriánová, Kristýna ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Náplní této bakalářské práce je podrobná analýza hry Františka Langera Andělé mezi námi, kterou sepsal v roce 1931. Ač byla napsána před více jak osmdesáti lety, stále se vyjadřuje k velmi aktuálním tématům. Jedním z hlavních témat hry, na které se autorka zaměřuje, je problém euthanasie, o němž se debatovalo již od antického Řecka a Říma a debaty neustávají ani v dnešní době. V práci je rozebíráno, jak se s námětem zachází v samotné hře, jaké názory na euthanasii panovaly v minulých staletích, v době, kdy byla hra napsána, a pozornost je zaměřena i na současnost.
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Divadlo Minor po roce 1989 do současnosti
Sochorová, Veronika ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá Divadlem Minor po roce 1989, konkrétně proměnami inscenačního stylu této pražské divadelní scény, orientující se zejména na tvorbu pro dětské publikum. Skrze tvorbu dominujících režisérů Divadla Minor (Karel Makonj, Jan Jirků, David Drábek, Jiří Adámek), můžeme vypozorovat výrazné inscenační linie, které utváří profil Minoru. Hlavním cílem autorky je pokusit se ony inscenační linie podrobit reflexi, tedy nalézt opakující se inscenační principy, jež výše uvedení režiséři užívají a předvést je na profilových inscenacích. Samotným analýzám režijních stylů jednotlivých tvůrců předchází historický exkurz Divadla Minor, jenž vymezuje charakter divadla. Součástí práce jsou životopisy reflektovaných režisérů, seznam inscenací od roku 1990 s daty jejich premiér i fotografický materiál k rozebíraným inscenacím.
|
|
|
Role diváka během velké divadelní reformy
Vodehnalová, Petra ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se věnuje roli a pozici diváka v období velké divadelní reformy. Uvádí fenomén diváka do historických souvislostí a mapuje jeho nové postavení a proměny, jimiž na přelomu 19. a 20. století procházel. Popisuje nejvýznamnější změny v architektuře divadla a scénografii, které roli diváka ovlivnily a pozměnily. Dále práce uvádí na příkladech významných inscenátorů a jejich divadel, případně studií, názorové posuny ve sporu o míru aktivity diváka. Kromě názorů reformátorů, kteří své myšlenky uplatňovali rovnou v praxi, jsou do práce zahrnuty i názory vybraných divadelních nebo literárních teoretiků daného období. Klíčová slova: divák, velká divadelní reforma, divadelní studio, aktivní divák, pasivní divák
|
host ::
RSS.