|
|
Přírodní látky ovlivňující hojení ran
Oršolíková, Lenka ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Vytlačilová, Jitka (oponent)
Oršolíková L., Přírodní látky ovlivňující hojení ran. Diplomová práca 2012/2013, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s.58. Biologicky aktívne látky obsiahnuté v rastlinách sa používajú pri hojení rán. Výber rastlín je zameraný hlavne na rastliny s obsahom trieslovín a flavonoidov, ktoré sú doplnené aj inými dlhodobo používanými rastlinami, a to s obsahom iridoidov, saponínov, silíc, slizov a antrachinónov. Na zdravie kože a na lepšie hojenie rán majú tiež vplyv biologicky aktívne látky obsiahnuté v potravinách.
|
|
|
Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů I.
Rudolfová, Tereza ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Rudolfová Školitel: Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Název diplomové práce: Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů I. (2012-2013) Železo patří mezi nezbytné stopové prvky organismu, kde zastává mnoho důležitých funkcí. Poruchy metabolismu železa se projevují jeho nedostatkem (anémie) nebo nadbytkem (hematochromatóza). Při nadbytku dochází k železem indukované tvorbě volných radikálů. Toto bylo pozorováno u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Nadbytek železa je upravován pomocí chelátorů (např.: deferoxamin). Jeho terapie pomalou infúzí je časově a finančně náročná. Z tohoto důvodu se hledají nové látky pro podání per os. Alkaloidy jsou produkty sekundárního metabolismu rostlin. Ve velkých dávkách působí na organismus toxicky. V nízkých koncentracích se dají některé jejich vlastností využít k léčbě. Tato práce byla zaměřena na výzkum chelatační aktivity isochinolinových alkaloidů- allokryptopinu, berberinu, bulbokapninu, eschscholtzinu, galantinu, lykorinu, kalifornidinu, protopinu, sinoakutinu, skulerinu a stylopinu. Jako referenční látka byl pro srovnání použit deferoxamin. Chelatace byla měřena pro Fe2+ ionty a pro celkové železo, kde byl jako redukční činidlo použit...
|
|
|
Vliv agrotechniky a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum I.
Röslerová, Linda ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
72 Abstrakt Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Linda Röslerová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv agrotechniky a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum I. Pěstování máku setého v České republice má dlouhou tradici a stále narůstá problém napadení máku setého škůdci a chorobami, proto je zájem sledovat faktory ovlivňující výnosnost máku. Tato diplomová práce vznikla s cílem sledovat napadení máku setého ošetřeného přípravkem Polyversum chorobami plísní makovou a helmintosporiózou. Biologická ochrana rostlin je nová moderní metoda k ošetření rostlin. Zjištěné výsledky byly porovnány s kontrolními rostlinami (neošetřenými žádnou ochranou). V rámci experimentu byl hodnocen sekundární metabolizmus (obsah majoritních alkaloidů morfinu, kodeinu, papaverinu, thebainu a narkotinu) v odrůdách Orfeus a OP-P-13 metodou HPLC. Rostliny z parcel odrůdy Orfeus ošetřené Polyversem nebyly napadené plísní makovou a byly méně napadené helmintosporiózou oproti neošetřeným parcelám. Odrůda Orfeus ošetřená Polyversem vykazovala vyšší množství morfinu než neošetřená. Odrůda OP-P-13 byla téměř shodně napadená u ošetřených i neošetřených variant plísní makovou; helmintosporiózou...
|
|
|
Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách
Seidlová, Helena ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Helena Seidlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách Benzimidazolová anthelmintika jsou léčiva proti parazitickým červům hojně používaná u lidí i zvířat. Vylučováním se mohou tyto látky dostávat a perzistovat v životním prostředí a ovlivňovat necílené organismy. Vhodnou metodou pro odstranění anthelmintik z prostředí by mohla být fytoremediace. Abychom zjistili detoxifikační schopnosti rostlin, studovali jsme biotransformační cesty albendazolu (ABZ) a flubendazolu (FLU) u rákosu (Phragmites australis) in vitro. Bylo zjištěno, že buňky rákosu jsou schopné přijímat a metabolizovat obě tato anthelmintika. Tato léčiva nemají významnější vliv na viabilitu buněk rákosu. Pomocí HPLC/MS bylo nalezeno 10 metabolitů ABZ a 5 metabolitů FLU. Bylo identifikováno také několik atypických metabolitů (glukosylglukosidy, acetylglukosidy a xylosylglukosidy), které nebyly dosud popisovány. Na základě výsledků, bylo navrženo schéma metabolických cest ABZ a FLU u rákosu. Pomocí HPLC byl kvantifikován obsah hlavních metabolitů (redukovaného FLU, ABZ-sulfoxidu, ABZ-sulfonu) v buňkách rákosu i v kultivačním médiu. Většinu...
|
|
|
Sekundární metabolity rostlin s protizánětlivou aktivitou
Michalicová, Alena ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
- SK Michalicová A., Sekundární metabolity rostlin s protizánětlivou aktivitou, Diplomová práca 2012/2013, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s.74. Sekundárny metabolizmus rastlín, nadväzujúci na metabolizmus primárny, je zdrojom mnohých látok - tzv. sekundárnych metabolitov. Tieto obsahové látky ponúkajú pestrú škálu účinkov, ktoré sú využívané v súčasnej farmácii i medicíne. Veľké množstvo sekundárnych metabolitov vykazuje napríklad protizápalovú aktivitu. Výber rastlín s týmto účinkom je spolu s prehľadom sekundárnych metabolitov (flavonoidy, triesloviny, alkaloidy, glykozidy atď.), ktoré sú väčšinou za túto aktivitu zodpovedné, uvedený v mojej diplomovej práci.
|
|
|
Srovnání železo redukčních vlastností flavonolů a flavanonů
Kyjovská, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Kyjovská Školitel: PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Srovnání železo-redukčních vlastností flavonolů a flavanonů Cílem této diplomové práce bylo srovnat železo-redukční vlastnosti flavonolů a flavanonů v různých koncentracích, v různých patofyziologických pH a v nepufrovaném prostředí. K tomuto cíli byla využita spektofotometrická metoda s indikátorem železnatých iontů, ferrozinem. Výsledky v pH 4,5 a v nepufrovaném prostředí byly téměř srovnatelné, zatímco v pH 5,5 flavonoidy neprokázaly téměř žádnou redukční aktivitu. Při pH 6,8 a 7,5 flavonoidy neredukovaly železité ionty vůbec. Zástupci s největší redukční aktivitou patří převážně do skupiny flavonolů (kvercetin, kaempferol, morin, myricetin). Pouze jeden zástupce flavanonů - taxifolin projevil stejnou redukční aktivitu jako jmenovaní zástupci flavonolů. Je to zřejmě způsobeno přítomností 3-hydroxyskupiny v C kruhu. Ostatní zástupci flavanonů tuto skupinu neobsahují a vykazují minimální redukční schopnosti. Sníženou redukční aktivitu má také zástupce flavonolů - rutin, který má tuto 3-hydroxyskupinu substituovanou cukerným zbytkem. Redukční vlastnosti flavonoidů mohou vést k potenciaci Fentonovy reakce,...
|
|
|
Screening alkaloidních rostlin na antioxidační a anticholinesterasovou aktivitu in vitro II.
Pšeničková, Jana ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Pšeničková, Jana. Screening alkaloidních rostlin na antioxidační a anticholinesterasovou aktivitu in vitro II. Diplomová práce 2012. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie. 57 str. Vedoucí práce: Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Klíčová slova: cholinesterasová inhibiční aktivita, antioxidační aktivita, alkaloidy, Alzheimerova choroba, oxidativní stres V rámci této diplomové práce byly testovány vybrané druhy rostlin čeledí Fumariaceae, Papaveraceae a Ranunculaceae. Hodnocen byl obsah alkaloidů pomocí tenkovrstvé chromatografie (TLC); ethanolové i alkaloidní extrakty byly testovány na cholinesterasovou inhibiční a antioxidační aktivitu. Všechny testované druhy rostlin byly podrobeny stanovení cholinesterasové inhibiční aktivity za využití Ellmanovy spektrofotometrické metody s použitím kyseliny 5,5'-dithiobis- 2-nitrobenzoové. Aktivita extraktů byla porovnána s hodnotami IC50 známých inhibitorů cholinesteras: galantaminem (IC50 HuAChE = 2,59 ± 0,065 μg/ml, HuBuChE = 58,02 ± 1,30 μg/ml) a huperzinem A (IC50 HuAChE = 0,061 ± 0,001 μg/ml, HuBuChE >1000 μg/ml). Nejvyšší cholinesterasovou inhibiční aktivitu z testovaných vzorků vykazoval ethanolový extrakt z natě Glaucium corniculatum (IC50 AChE = 0,39 µg/ml, IC50 BuChE = 4,27 µg/ml)....
|
|
|
Porovnání železo chelatační aktivity 8-hydroxychinolinolů přímou spektrofotometrií
Šulcová, Monika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Monika Šulcová Konzultant: PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D Název práce: Porovnání železo chelatační aktivity 8-hydroxychinolinolů přímou spektrofotometrií Ţelezo je biogenní prvek potřebný pro život buněk. Nadbytek železa může být však pro organismus velmi nebezpečný, proto je potřebná jeho pečlivá regulace. K nadbytku dochází zejména při častém podávání krevních transfúzí nebo při některých hematologických onemocněních. Toxicita železa je založena na schopnosti katalyzovat tvorbu reaktivních volných radikálů. Riziko lze snížit podáváním chelátorů železa. Chelátory železa jsou molekuly různé struktury, které se používají při intoxikaci železem, ale také se experimentálně zkoušejí v léčbě neurodegenerativních onemocnění, akutního infarktu myokardu a nádorů. Schopnost chelátorů vázat železo závisí nejen na jeho struktuře, ale také na pH prostředí. Cílem této práce bylo srovnání železo-chelatační aktivity 8-hydroxychinolinolů (základní látka a její deriváty - 5,7-dichlor derivát kloroxin a 5-chlor-7-jod derivát kliochinol) přímou spektrofotometrií a stanovení stechiometrie jejich komplexů při různých patofyziologicky významných pH (4,5-7,5). Bylo zjištěno, že všechny testované chelátory...
|
|
|
Vliv léčiva na životní prostředí
Musilová, Eva ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Musilová Eva Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv léčiva na životní prostředí Karbamazepin je léčivo ze skupiny antiepileptik, používá se však i v dalších indikacích, především pak k terapii neuralgie trigeminu. Je často detekovanou látkou v životním prostředí. V této práci byla hodnocena ekotoxicita léčivého přípravku Timonil 300 retard v porovnání se standardem karbamazepinu, k tomu byly využity následující testy: vícegenerační test s prvokem Tetrahymena thermophila, test semichronické toxicity se semeny Sinapis alba a THAMNOTOXKIT FTM s korýšem Thamnocephalus platyurus. Nejcitlivějším organismem v tomto experimentu byl prvok Tetrahymena thermophila. Klíčová slova: ekotoxicita, karbamazepin, Tetrahymena thermophila, Sinapis alba, Thamnocephalus platyurus
|
|
|
Sledování účinků chinazolinových alkaloidů z Justicia Adhatoda
Žampachová, Pavla ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
v českém jazyce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Mgr. Pavla Žampachová Konzultant: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název rigorózní práce: Sledování účinků chinazolinových alkaloidů z Justicia adhatoda Cílem našeho experimentu bylo hodnocení relaxační aktivity přírodních látek získaných z Justicia adhatoda metodikou in vitro na izolované průdušnici potkana. Konkrétně jsme testovali: standardizovaný ethanolický extrakt z Justicia adhatoda, vasicin a vasicinon. Jako standardní látku jsme použili teofylin. Teofylin také zároveň sloužil k navození maximální relaxace trachey. Experiment byl proveden u samců potkana kmene Wistar o hmotnosti 250-300 g. Schéma experimentu probíhalo v tomto sledu: navození kontrakce trachey podáním roztoku karbacholu (10-5 M), následovala kumulativní podání jednotlivých dávek testované látky, nakonec byl aplikován teofylin (3×10-3 M) k navození maximální relaxace trachey. Každou naměřenou hodnotu relaxace testovaných látek jsme porovnávali s touto maximální relaxací navozenou teofylinem a vyjádřili procentuálně. Získané hodnoty byly zpracovány pomocí programu GraphPad Prism 5, kdy jsme pro každou testovanou látku získali DRC křivku metodou nelineární regrese a hodnotu EC50±SEM (µmol/l). Takto jsme...
|
host ::
RSS.