|
|
Spolupracující obviněný
Hula, Ondřej ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Spolupracující obviněný Diplomová práce se zaobírá problematikou institutu spolupracujícího obviněného, jehož úprava byla do trestně právních předpisů zakotvena novelou TrŘ č. 41/2009 Sb., s účinností od 1. 1. 2010. Česká republika tak reagovala na výzvy mezinárodních organizací, které požadovaly přijetí právních instrumentů nutných k boji proti organizovanému zločinu. Fenomén spolupracujícího obviněného, popř. korunního svědka vzbuzuje široké odborné debaty, neboť představuje kontroverzní téma. Pachatelé trestných činu totiž mohou být odměněni za svou spolupráci s OČTŘ až naprostou beztrestností. Základním cílem této diplomové práce je zejména popsat účinnou právní úpravu spolupracujícího obviněného, upozornit na některé sporné aspekty a posoudit, zdali lze považovat zakotvení toho právního instrumentu za správné. Diplomová práce se skládá z šesti základních kapitol, které jsou dále členěny a podrobněji rozpracovány. V první kapitole je má pozornost zaměřena na klasifikaci pojmů spolupracujícího obviněného a korunního svědka, včetně popisu jejich stručného historického vývoje. V dalším oddílu se věnuji mezinárodním dokumentům, jež apelují k přijetí účinných právních nástrojů v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Posléze charakterizuji organizovaný zločin, v čem tkví jeho nebezpečí a jaké...
|
|
|
Taktické postupy překonávání lživé výpovědi
Kopeček, Karel ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslechu, odhalení lži a taktických postupů jejího překonání. Velká část této práce je věnována utřídění poznatků kriminalistiky a forenzní psychologie o této problematice, tyto poznatky jsou pak doplněny zkušenostmi z praxe a praktickými příklady. Důležitou částí diplomové práce je popis reálného výslechu s názornou ukázkou možné praktické aplikace postupů odhalení lži a taktických postupů jejího překonání. Úvodní část diplomové práce je zaměřena na obecný teoretický rozbor výslechu s důrazem na právní stránku věci. Velmi podstatnou částí problematiky překonávání lživé výpovědi je samotná lež, té je věnována druhá část práce. S působením na vyslýchaného za účelem překonání domnělé lživé výpovědi souvisí i problematika nepravdivých doznání a sebeobvinění, neboť, úkolem vyslýchajícího není získat výpověď, jakou chce sám slyšet, nýbrž jen a pouze výpověď pravdivou a právě nesprávně zvoleným výslechovým postupem může docházet k nepravdivým doznáním, kteréžto jsou pak potencionální příčinou justičních omylů. Třetí kapitola je věnována taktickým postupům určeným k překonání lživé výpovědi. V následující části se věnuji možným chybám ve vedení výslechu, které jsou schopné ovlivnit jeho výsledek, jakož i jeho použitelnost jako důkazu. Poslední avšak velmi...
|
|
|
Sexuální nátlak /§ 186 tr.zák./a další trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
Kočí, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Sexuální nátlak (§ 186 TZ) a další trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti Má diplomová práce rozebírá trestný čin sexuálního nátlaku a zabývá se i jeho srovnáním s některými dalšími trestnými činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, především se znásilněním a s pohlavním zneužitím. Trestný čin sexuálního nátlaku je do zvláštní části trestního zákoníku zařazen relativně nově (od roku 2009), a to konkrétně do § 186 TZ, kde v sedmi odstavcích nalezneme jeho úpravu. Hlavním cílem této práce je pojednat o jednotlivých zákonných znacích skutkové podstaty trestného činu sexuálního nátlaku, tedy zejména o objektu, objektivní stránce, pachateli (subjektu) a subjektivní stránce. Daný cíl jsem se pokusil zasadit do celkového kontextu, a proto je na začátku práce nejprve krátce nastíněn historický vývoj právní úpravy sexuálních trestných činů a po něm přichází ještě určitý kriminologický exkurz o mravnostní kriminalitě. Pak text pokračuje stručným pojednáním o současné právní úpravě sexuálních trestných činů a o jejich systematice v rámci trestního zákoníku. Poté již následuje hlavní část práce spojená s vymezením některých podstatných pojmů, které se sexuálním nátlakem úzce souvisí. V této části se snažím i o jistou komparaci s německou, rakouskou a švýcarskou právní úpravou, neboť...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Konvičková, Hana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) (abstrakt) V této diplomové práci se pokouším stručně nastínit některá základní témata, která se týkají kriminalistické viktimologie. Věnuji se v ní jak tomu, jak oběť ovlivňuje genezi trestného činu a jeho vyšetřování, ale také jak toto vyšetřování působí na oběť. Při vyšetřování konkrétního trestného činu narážíme na dva proti sobě stojící cíle; vyšetřit věc co nejpečlivěji a nejefektivněji, jak je jen možné, a uchránit oběť sekundární viktimizace. Profesionální a citlivý přístup je zásadní pro celou oblast kriminalistiky, nejen pro kriminalistickou viktimologii. Úspěšné vyšetřování záleží v mnoha případech značně na tom, zda a jakým způsobem oběť spolupracuje, a to zase záleží na tom, jak oběti (a veřejnost všeobecně) vnímají policii, soudy a jiné orgány činné v trestním řízení. Proto je nutné rozumět obětem, jejich roli ve vzniku trestného činu, a zajistit jejich důvěru v trestněprávní instituty. Tato diplomová práce začíná stručnou historií oboru a pak rozebírá základní koncepty a pojmy obsažené v ní. Poté se věnuje roli oběti při tvorbě a uchovávání kriminalistických stop a ohlašování trestného činu. Největší důraz je pak kladen na kapitolu zabývající se rolí oběti při vyšetřování samotném. Dle statistik se většina naší...
|
|
|
Kriminalistický význam způsobu spáchání trestného činu
Lukášová, Tereza ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato práce řeší tématiku způsobu spáchání trestného činu, přičemž je zaměřena především na jeho kriminalistický význam. Hlavním úkolem práce je poskytnutí co nejkomplexnějšího obrazu zahrnujícího všechny podstatného aspekty tohoto fenoménu, často označovaného také termínem modus operandi. Cíl práce je naplněn v rámci jednotlivých kapitol, kdy na počátku se řeší definice pojmu způsob spáchání trestného činu, následuje rozbor jeho komponentů. Nejobsáhlejší pasáž je věnována determinaci způsobu spáchání trestného činu se zaměřením na determinanty objektivní i subjektivní. Poté se práce zabývá popisem mechanismů, které utvářejí způsob spáchání trestného činu. V závěru je rozebrán význam poznatků o způsobu spáchání trestného činu pro různé oblasti kriminalistiky. Nejdůležitějším přínosem této práce má být poskytnutí souhrnného vyložení problematiky týkající se způsobu spáchání trestného činu, které umožňuje tento jev detailně popsat a tyto poznatky následně využít v kriminalistické praxi.
|
|
|
Identifikace mrtvol a kostrových nálezů
Voráčová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Shrnutí Nález mrtvoly či kostrového nálezu (dále jen "ostatky") vyvolá řadu otázek, jednou z nich je i otázka totožnosti ostatků. Právě na tuto otázku nám může dát odpověď kriminalistická identifikace za pomoci některé ze svých metod. Cílem mé diplomové práce je vytvoření stručného přehledu v současné době nejpoužívanějších metod sloužících k identifikaci ostatků a představit čtenáři jejich základy, možnosti a omezení. Pro lepší pochopení tématu jsem zařadila i část týkající se ostatků a jejich změn po smrti. V této práci se zaměřím pouze na ty části vědních oborů, které jsou relevantní pro identifikaci ostatků, stejně tak jako u informačních systémů se zaměřuji pouze na informace, které systémy shromažďují a vyhodnocují v případech týkajících se ostatků neznámé totožnosti. Ve své práci jsem zvolila postup od obecných pojmů, dělení kriminalistické identifikace, činností při nálezu až po jednotlivé metody identifikace, informační systémy a příklady z praxe. Práce je členěna do deseti kapitol. V první kapitole se zabývám základními pojmy souvisejícími se smrtí. V druhé kapitole přiblížím pojem kriminalistická identifikace, její druhy a metody. Do této kapitoly jsem zařadila i statistické údaje od roku 2015. Ve třetí kapitole se zabývám postupem při nálezu ostatků, ohledáním a pitvou. Do kapitol čtyři...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Fereš, David ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je stručně představit kriminalistickou viktimologii a pojednat o oběti trestného činu. Práce je rozdělena do šesti kapitol, pohlížejících na související problematiku z různých úhlů pohledu. První dvě se zabývají samotnou kriminalistickou viktimologií. Následující dvě rozebírají roli oběti v trestním řízení pohledem kriminalistické viktimologie. Poslední dvě kapitoly odráží postavení oběti v současném českém trestním právu. První kapitola definuje základní pojmosloví používané kriminalistickou viktimologií, které se liší od pojmů trestního práva. Druhá kapitola se věnuje vzniku a vývoji kriminalistické viktimologie a jejímu postavení mezi příbuznými vědními obory. Třetí kapitola je zaměřena na předmět kriminalistické viktimologie, tj. roli oběti při vyšetřování trestného činu. Je rozdělena do devíti částí rozebírajících vztah oběti a pachatele, podíl oběti na vzniku trestného činu, vliv oběti na vznik stop, oběť jako zdroj stop, význam oběti pro vyšetřování, oběť jako oznamovatele a svědka trestného činu s důrazem na otázku věrohodnosti, účast oběti na jiných vyšetřovacích úkonech a nakonec oběť jako předmět odborného zkoumání. Čtvrtá kapitola pojednává o sekundární újmě způsobené oběti trestného činu nevhodným jednáním v průběhu vyšetřování. Popisuje konkrétní psychologická...
|
|
|
Metodika vyšetřování loupeží
Ledvinková, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování loupeží, a to alespoň v základech všemi její dílčími částmi. Podává tak ucelený pohled na proces vyšetřování. Zároveň však také podrobněji zpracovává vybrané kriminalistické metody, poukazuje na psychologické aspekty vyšetřování i prevence loupeží a poskytuje srovnání kriminalistických charakteristik se zahraniční literaturou. První kapitola představuje předmět zpracovávané metodiky, tedy trestný čin loupeže a jeho zakotvení v právním řádu České republiky, konkrétně v dnes platném a účinném zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku. Druhá kapitola se věnuje první části metodiky vyšetřování, jíž je kriminalistická charakteristika loupeží. V této poměrně rozsáhlé kapitole se zvláště věnuji mnoha rozličným druhům klasifikace loupeží podle způsobu spáchání, a to speciálně s přihlédnutím ke klasifikaci autorů zahraničních studií, které představují kategorie odlišné od těch předkládaných českými kriminalistickými učebnicemi. Třetí kapitola představuje typické stopy, které vznikají při páchání loupeží, s přihlédnutím k psychologickému aspektu vznikání stop ve vědomí. Čtvrtá kapitola podává přehled různých podob typických vyšetřovacích situací vznikajících v závislosti na vstupních datech - prvotních poznatcích získaných z oznámení trestného činu loupeže...
|
|
|
Metodika vyšetřování loupeží
Hrubá, Lucie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování trestného činu loupeže, který patří k jedněm z nejzávažnějších trestných činu. Vzhledem k tomu, že jde o téma velmi rozsáhlé, jsou obsahem práce jen vybrané oblasti a skutečnosti, které s tou problematikou souvisí. Vyšetřování trestného činu loupeže má oproti jiným trestným činům svá specifika. Popsat právě tato specifika je cílem této práce. Práce je rozdělena do osmi vzájemně se prolínajících kapitol. Úvodní kapitola se zabývá trestněprávní charakteristikou loupeže, přičemž kromě vymezení právní úpravy trestného činu loupeže, je zde stručně popsán také vývoj, kterým právní úprava tohoto trestného činu na našem území prošla. Druhá kapitola je věnována kriminalistické charakteristice loupeže. V první podkapitole je stručně popsán výskyt trestného činu loupeže na našem území a to zejména za pomocí grafů. Další část této kapitoly je věnována popisu kriminální situace jako situace, ve které jsou pravidelně loupeže páchány. Podkapitola třetí popisuje typické způsoby páchání loupeží. Přičemž větší pozornost je zde věnována loupežím páchaných v peněžních ústavech a loupežných přepadení transportů peněz, jelikož způsobená škoda při těchto loupeží je často velmi značná. Podkapitola zabývající se pachateli popisuje různé typy pachatelů a typické osobností rysy...
|
|
|
Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)
Pixová, Monika ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je metodika vyšetřování sexuálních trestných činů a její vybrané problémy. Vzhledem k rozsahu této problematiky jsem práci zaměřila pouze na metodiku vyšetřování trestného činu znásilnění jako typického představitele této skupiny trestných činů. Hlavním cílem je vymezit problémy v procesu poznání a vyšetřování znásilnění. Soustředila jsem se na vybraná specifika, která jsem se pokusila rozebrat a zhodnotit jejich současnou právní úpravu. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. Úvodní kapitola se zabývá právní úpravou trestného činu znásilnění a historickým vývojem úpravy od feudálního období. Dále se zabývá komparací právní úpravy znásilnění s právní úpravou vybraných evropských států. Druhá kapitola obsahuje statistická data tohoto trestného činu a typické způsoby jeho páchání, které jsem rozdělila na páchání mezi dospělými a páchání na dětech a mladistvých. Třetí kapitola rozebírá znásilnění z kriminologického pohledu a snaží se o deskripci osoby pachatele a oběti, jejich charakteristiky a demonstrovat je na kazuistických případech. Nejobsáhlejší kapitolou je kapitola čtvrtá, která již konkrétně rozebírá metodiku vyšetřování trestného činu znásilnění, popisuje typické vyšetřovací situace, typické stopy, a dále se soustředí na vybrané počáteční úkony a následné úkony. V...
|
host ::
RSS.