|
| |
|
|
Normalizace a česká rocková scéna
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
: Úvod bakalářské práce Normalizace a česká rocková scéna je věnován kultuře 60. let a počátku rockové hudby v Čechách. Hlavním cílem práce je zachycení situace rockové hudební scény konce 60. a 70. let. Důraz je kladen na období normalizace. Část bakalářské práce je věnována instituci Pražského kulturního střediska a jejího řízení tehdejší hudební scény s přihlédnutím na přehrávky - rekvalifikace. Závěr práce je věnován českému undergroundu a jeho stěžejním myšlenkám. Jako hlavní představitele těchto myšlenek uvádím příklad skupiny The Plastic People of the Universe. Normalizační potlačování lidských práv a ideologické zásahy naopak posilovaly činnost nezávislé rockové hudby. Příchod nové vlny ovlivnil vývoj rockové hudby dalších let. Smyslem práce je vliv normalizačních let na kulturní život společnosti a posilování myšlenek svobody.
|
|
|
Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918-1925)
Fadrná, Veronika ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918 - 1925) se zabývá analýzou a interpretací vztahu mezi otcem a synem od zvolení T. G. Masaryka prezidentem Československa až do období krátce po smrti Masarykovy manželky Charlotty, kdy se stal Jan Masaryk vyslancem v Londýně. Cílem práce je zhodnocení dynamického období po první světové válce a představení osobních i pracovních vztahů obou mužů, kteří vstupují do vrcholné politiky mladého státu. T. G. Masaryk se v roce 1918 stává prezidentem, Jan Masaryk zhruba v téže době diplomatem mladého státu, chargé d'affaires ve Washingtonu a osobním tajemníkem ministra zahraničí E. Beneše, zůstávají však stále otcem a synem.
|
|
|
Postoj prezidenta Václava Havla k rozdělení Československa v letech 1992/1993
Doležalová, Kateřina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postojem Václava Havla k hlavním událostem 90. let 20. století, zejména pak k rozdělení Československa, v kontextu událostí let 1989 až 1993. V práci je kladen důraz především na události po listopadu 1989, vznik opozičního hnutí, Občanského fóra, díky kterému se Václav Havel dostal do popředí. Postupem času se z Václava Havla stala významná osobnost, která byla mluvčím celé společnosti. Poté, co byl Václav Havel zvolen prezidentem, se zasloužil o přechod k demokratickému systému vlády. V práci je dále popsán proces změny názvu státu, který se ukázal být jako jeden z mnoha těžko řešitelných sporů mezi Čechy a Slováky podobně jako spor ohledně kompetenčního zákona a smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou, který je v této práci také rozebrán. Dále jsou v práci důsledně popsány parlamentní volby z června 1992, jejichž výsledek vedl až k rozdělení Československa a volba prezidenta republiky, konaná počátkem července 1992, včetně rozsáhlého počtu ohlasů z dobových novin.
|
|
|
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění
Kulas, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění Anotace: Na československých válečných plánech měli do roku 1925 hlavní podíl členové zahraničních vojenských misí (nejprve italské a především francouzské), proto vznikaly v souladu s širší francouzskou strategií pro střední Evropu. Po roce 1925, kdy se náčelníkem hlavního štábu stal generál J. Syrový, už byly československé válečné plány dílem československých důstojníků. Ve dvacátých letech bylo v souladu s československou zahraniční politikou za hlavního československého nepřítele považováno Maďarsko. Růst revizionistických a revanšistických tendencí v Německu a nástup nacismu přiměl československé plánovače obrátit pozornost k Německu. Rozdíly ve vojenských možnostech Československa a Německa vedly k rozhodnutí o vybudování stálého opevnění, stále více defenzivnímu charakteru obrany v československých válečných plánech a k přijetí koncepce ústupu vojska východním směrem na Slovensko. Klíčová slova: pevnostní opevnění, Československo, vojenství, první Československá republika
|
|
|
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971
Spáčilová, Petra ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971 Anotace Na historickém podkladě chci ve své práci zjistit, jaké podmínky nutily československé občany k emigraci a jaký byl jejich život za železnou oponou. Na tomto základě poté rozeberu jejich obraz v satirickém týdeníku Dikobraz. Svojí prací chci zjistit, jaký názor si podle tohoto média měl běžný čtenář o emigrantech /exulantech a životu v západních zemích udělat. Klíčová slova emigrace, exil, dikobraz, propaganda, historie
|
|
|
Jiřinkové slavnosti v České Skalici. Kulturní a společenský život v 19.století
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Kateřina Kušiaková BDE3 Název: Jiřinkové slavnosti v České Skalici Podtitul: Kulturní a společenský život v 19.století Kulturní a společenský život v 19. století Osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu, zakládání spolků Historie pěstování jiřin Jiřinkové slavnosti - výstava, posvícení, ples Jiřinkové slavnosti - tisk, kultura, inspirace Jiřinkové slavnosti - vývojová dynamika ve třech fázích: 1837-1847, ve 20.století a v dnešní době 1. Úvod - nastínění tématu 2. 19. století v Čechách- kulturně politický přehled 3. 19.století - osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu 4. Jiřinkové slavnosti - vznik a vývoj 1837-1847 5. Jiřinkové slavnosti v tisku, hudbě, literatuře 6. Jiřinkové slavnosti ve 20. století a dnes 7. Přílohy Seznam literatury BOUZA/MÜHLSTEIN-Erik BOUZA/ Ludvík MÜHLSTEIN: Stručné dějiny České Skalice. MNV v České Skalici 1975 HOGG 1853-Robert HOGG: The Dahlia; Its History and Cultivation. London, 1853 KOŘALKA 1996- Jiří KOŘALKA: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. Praha 1996 KUBKA/NOVOTNÝ 1941-František KUBKA/Miloslav NOVOTNÝ: Božena Němcová. Praha 1941 KVĚTENSKÝ 1964-Vlastimil KVĚTENSKÝ: Jiřinkové slavnosti. Východočeské nakladatelství 1964 LEHÁR a kol. 2013-Jan LEHÁR a kol.:Česká literatura od počátků k dnešku. Praha 2013 LENDEROVÁ/...
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podzemní nacistická továrna Richard ve vzpomínkách bývalých vězňů
Bursíková, Barbora ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podzemní nacistickou továrnou Richard z pohledu vězňů koncentračního tábora v Litoměřicích a Malé pevnosti, kteří v podzemí pracovali. Zaměří se na život a výrobu v podzemí, denní režim, pracovní podmínky, ale především na pocity a dojmy vězňů samotných. Hlavním zdrojem pro práci budou sepsané vzpomínky vězňů, uložené v Památníku Terezín. Pozornost bude věnována i historii továrny a koncentračního tábora v Litoměřicích a v závěru bude zamyšlení nad problematikou továrny dnes a postoj města k budoucnosti tohoto místa.
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
host ::
RSS.