|
|
Finskošvédská menšina a její identita v díle Kjella Westöa
Doležalová, Ela ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá švédsky hovořící menšinou na finském území. Protože bylo Finsko po několik staletí součástí Švédského království, švédština zde dlouho měla výsadní postavení. Vysokou prestiž si udržela i po připojení Finska k Rusku, k němuž došlo v roce 1809. V 2. pol. 19. století bylo postavení švédštiny značně oslabeno a dnes ji lze na území Finska považovat za minoritní jazyk. Cílem práce je nejdříve definovat pojem identity a vymezit specifika identity příslušníků menšin. Dále se ve své práci zaměřím na menšinu finských Švédů, její sebepojetí, historii a literaturu. Obsahem poslední části je rozbor díla finskošvédského autora Kjella Westöa, konkrétně způsob, jakým spisovatel v tvorbě pojednává svou identitu finského Švéda. KLÍČOVÁ SLOVA: identita, menšiny, finskošvédská menšina, finskošvédská literatura, Kjell Westö
|
|
|
Finští puukkojunkkarit v literatuře
Horká, Karolína ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem tzv. puukkojunkkarit neboli häjyt, banditů působících od konce 18. století do konce 19. století v regionu jižní Pohjanmaa, a jejich obrazem v románu a komiksu. Úvodní část práce puukkojunkkarit obecně představuje a dále se věnuje jimi páchaným vraždám a zabitím. Hlavní část práce tvoří analýza tří literárních děl: románu Santeriho Alkia Puukkojunkkarit: kuvauksia nyrkkivallan ajoilta (1894) a komiksových knih Häjyt (2003) autora Tima Mäkeläho a Rannanjärvi on kuallu ja Isontaloon Antin tarina (2013) autorů Ensia Aalta a Eiji a Jukky Kuusistoových. Cílem práce je objasnit, jakým způsobem jsou puukkojunkkarit v těchto dílech zobrazováni a do jaké míry se autoři při jejich koncepci drželi reálných historických předloh. Klíčová slova puukkojunkkarit, häjyt, finská literatura, komiks, jižní Pohjanmaa, 19. století, zločin
|
|
|
Fenomén Finnish Weird očima českých čtenářů
Bendová, Martina ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem současné finské fantastické literatury, který dobývá finský knižní trh a překračuje rovněž hranice země i do Česka - Finnish Weird, či suomikumma. Cílem této práce je zjistit, jak je tento fenomén vnímán českou čtenářskou veřejností. Teoretická část se věnuje fantastické literatuře a tomu, jaké místo v ní Finnish Weird zaujímá. Prostřednictvím recepční teorie a pomocí termínu horizont očekávání Hanse Roberta Jausse vykládáme, jak čtenáři vnímají fantastickou literaturu a co od ní očekávají. V hlavní části práce jsou představeny jednotlivé překlady beletrie Finnish Weird do češtiny a následují reflexe českých čtenářů. Badatelský materiál vychází z komentářů uveřejněných na čtyřech knižních portálech a z recenzí čtenářů, publikovaných na internetu. Klíčová slova: současná finská literatura, recepční estetika a čtenářsky orientovaná teorie, horizont očekávání, science fiction, fantasy, horor, spekulativní fikce, Weird, New Weird, Finnish Weird
|
|
|
Graffiti a street art ve finské společnosti
Kauppinenová, Laura ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením graffiti a street artu ve finské společnosti především z diachronní perspektivy. Problematika je uvedena obecným popisem obou zmíněných jevů, kde jsou rozebrány jejich formální znaky a vzájemné odlišnosti. Dále se práce zabývá ranou historií graffiti a street artu, tedy jejich vznikem a počátky jejich celosvětového rozšíření. Hlavní část práce se zaměřuje na tyto fenomény v lokálním finském kontextu. Důraz je kladen především na historický vývoj graffiti a street artu ve Finsku od doby jejich příchodu do země v 80. letech 20. století až do současnosti, přičemž je brán zřetel na soudobé reakce většinové společnosti na oba jevy. Hlavním cílem práce je tak ukázat, jak se postavení a forma graffiti a street artové tvorby ve Finsku v průběhu tohoto časového období měnily a jaký je aktuální stav daných fenoménů. Klíčová slova street art, graffiti, pouliční umění, finská společnost, Finsko, Helsinky, projekt Stop töhryille, nulová tolerance
|
|
|
Interpretace finské lidové slovesnosti v současné hudbě
Vorlíková, Zuzana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užitím finské lidové slovesnosti, konkrétně lidového básnictví, v součastných hudebních textech. Lidová slovesnost byla prezentována ústně, většinou v podobě písní, proto je i dnes hudba vhodným prostředkem, jak tuto tradici oživovat a představovat novým posluchačům. Práce zprvu nastiňuje základní charakter lidové slovesnosti, zájem o ni ve Finsku a charakter lidové hudby s jejím stručným vývojem, dále je dělena do tří kapitol - na epiku, lyriku a rituální básně. V každé z nich je daná oblast lidové slovesnosti vysvětlena tak, jak ji vykládají odborné publikace. Po té jsou jejich charakteristické rysy doloženy na ukázkách vybraných textů současných hudebních interpretů. Takové pojetí umožnilo zkoumat jejich provázanost s lidovou slovesností. Klíčová slova: finská lidová slovesnost, finské lidové básnictví, finská folklorní hudba, finská metalová hudba, hudební texty
|
|
|
Kullervo jako zdroj inspirace pro J. R. R. Tolkiena
Kujal, Petr ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem kalevalského příběhu o Kullervovi na dílo anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Nejprve je stručně zmíněno pozadí vzniku Kalevaly a role Eliase Lönnrota při vytváření díla. Dále je představen Tolkien a jeho vztah ke Kalevale a finštině. Hlavní část práce se věnuje kalevalskému příběhu o Kullervovi, zejména jakožto zdroji inspirace pro Tolkiena a dvě z jeho děl. Prvním z nich je Kullervův příběh: Tolkienův nedokončený pokus o převyprávění příběhu, druhým pak jeho vlastní příběh o Túrinu Turambarovi nazvaný Húrinovy děti. Obě Tolkienova díla jsou srovnána s příběhem kalevalským. Hlavním záměrem celé práce je ukázat, že Tolkienova inspirace příběhem o Kullervovi byla pro jeho dílo klíčová. Klíčová slova Kullervo, Tolkien, Húrinovy děti, Túrin Turambar, Kalevala, Kullervův příběh.
|
|
|
Bear in Finnish Folk Literature
Kováčová, Ivana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o tematice medvěda ve finské lidové poezii a finských folklórních tradicích. V první části práce je představená zoologická charakteristika medvěda, jeho výskyt na finském území a etymologie finských pojmenování pro medvěda. Práce na pozadí celkového kulturně-historického vývoje finské společnosti prezentuje vztah lidí k medvědovi v jednotlivých obdobích. Těžiště práce je v analýze mýtů pojednávajících o původu medvěda a básní týkajících se tematiky medvědích slavností. Klíčovými literárními zdroji pro tento rozbor jsou básně sesbírané na území Finska a Karélie, dostupné z internetového archívu Finské literární společnosti, a sbírka lidové poezie Eliasa Lönnrota, Kalevala. KLÍČOVÁ SLOVA medvěd, Finsko, lidová poezie, písně, mytologie, Kalevala, slavnosti
|
|
|
Donchuanovská tematika ve finské literatuře
Khýrová, Lenka ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o donchuanovské tematice ve finské literatuře. V souladu se sekundární literaturou rozlišuje mezi svůdníky donchuanovského a casanovovského typu, kdy nejprve popisuje základní charakteristiky obou těchto typů. Dále práce na vybraných textech představuje nejznámější postavy finských svůdníků a následně poukazuje na společné i odlišné rysy v jednotlivých zpracováních. Stěžejními texty pro práci jsou: epos Eliase Lönnrota Kalevala, román Johannese Linnankoskiho Laulu tulipunaisesta kukasta a povídky Voltera Kilpiho ze souboru Varhaiset kertomukset. Klíčová slova: finská literatura, don juan, casanova, johannes linnankoski, elias lönnrot, volter kilpi
|
|
|
Žena spisovatelka - tradiční vs. "nová" žena v Číně a Finsku v 1. polovině 20. století
Podzimková, Jana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem nové ženy ve finské a čínské literatuře v prvních třech dekádách 20. století. Tento fenomén představujeme na příkladu života a díla tří čínských (Ding Ling, Ling Shuhua, Bing Xin) a tří finských spisovatelek (Aino Kallas, Maria Jotuni, L. Onerva), které se obecně jeví jako reprezentativní. V případě každé z uvedených spisovatelek nejdříve představujeme její život, který mohl mít významný vliv na její tvorbu, a posléze analyzujeme vybraná prozaická díla, v nichž se s tématem nové ženy setkáváme nejvýrazněji. V případě obou zemí se snažíme zasadit tvorbu spisovatelek do konkrétního společenského, historického a kulturního kontextu a v závěrečném srovnání se potom pokoušíme vytknout společná témata a zároveň poukázat na odlišnosti a vysvětlit důvody těchto podobností a odlišností s ohledem na společenskou a kulturní situaci v obou zemích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současná finská literatura pro dívky
Mašková, Jana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Tato práce pojednává o současné finské literatuře psané pro dívky. Vysvětluje, co se pod pojmem literatura pro dívky skrývá a jaké jsou její znaky. Nastiňuje vývoj tohoto žánru ve Finsku od konce 19. století až po současnost. Dále se snaží zachytit nejčastější témata, která jsou v rámci tohoto žánru v současné době zobrazována, tedy hledání identity, psychické poruchy, poruchy příjmu potravy, sexualitu a homosexualitu. Klíčová slova: Finská literatura, současná finská literatura, dívčí literatura, literatura nižšího žánru, "dívčí identita", psychické poruchy v literatuře, poruchy příjmu potravy, sexualita, homosexualita.
|
host ::
RSS.