|
|
Toni Morrison; Magical Realism Serving to Outline Cultural Experience
Hůlková, Kateřina ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Resumé Ve své práci jsem se zaměřila na roli magického realismu a jeho využití v románech Toni Morrisonové Píseň o Šalamounovi a Milovaná. Jelikož nadpřirozených prvků v těchto dvou příbězích je použito hlavně jako hybných sil, které napomáhají odhalovat utajené a potlačené skutečnosti ze života románových postav, byli mými hlavními cíli rozbor a určení autorčiných motivací k tomu, aby prvky magického realismu použila, za jakým účelem, a co tyto snahy patrně přinesly. Nejprve jsem analyzovala autorčinu vlastní akademickou práci, ve které se zaměřuje na to, v jaké pozici se jako afro-americká autorka nachází: musí čelit odlidštěnému obrazu černochů v americké společnosti tak, jak ho vytvořili američtí běloši, aby ochránili vlastní civilizovanost v divočině Nového Světa. Co se týče literárního jazyka, autorka polemizuje, že tato stanoviska a z toho pramenící literární tradice jí nabízejí jen dva možné přístupy k věci: útočnou oslavu černošské minority či defenzivní přizpůsobení se stanoviskům a přístupům hlavního proudu. Taková řešení se ovšem jeví jako slepé uličky, jelikož ani jeden z přístupů nemá potenciál k tomu, aby z něho vzešel autentický obraz života Afro- Američanů. Je třeba zmínit jednu důležitou překážku v takovém snažení, kterou je skutečnost, že během procesu odlidštění černochů bylo hodně z...
|
|
|
Signifying in the fiction of Charles W. Chesnutt
Koy, Christoper Erwin ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent) ; Jařab, Josef (oponent)
(English): The dissertation is fundamentally a study of intertextuality. Charles W. Chesnutt (1858-1932) was an African American novelist, essayist and short story writer whose voracious reading habits of classical Western literature as well as the writing of his contemporaries had a substantial impact on his writing, an impact which is investigated for the first time applying the theory of African American rhetoric of Henry Louis Gates. The study applies the notion of "signifying" (as Gates describes it in The Signifying Monkey) to Chesnutt and his use of fiction by Ovid, Apulieus, Walter Scott, William Makepeace Thackeray, George Washington Cable and Albion Tourgée. The research explores how Chesnutt quotes from, revises and parodies, (among other mimetic strategies), the language, plots and characters of the aforementioned writers. Abstrakt (česky): Tato disertační práce se zabývá studiem intertextuality v díle afroamerického autora románů, esejí a povídek Charlese W. Chesnutta (1858-1932), který byl ve své tvorbě významně ovlivněn vlastní horlivou četbou klasické západní literatury i literární tvorbou svých současníků. Tato disertace je prvním pokusem o prozkoumání těchto vlivů, a to s využitím teorie afroamerické rétoriky, jejímž autorem je Henry Louis Gates. Práce aplikuje pojem "signifikace"...
|
|
|
Signifying in the fiction of Charles W. Chesnutt
Koy, Christoper Erwin ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent) ; Jařab, Josef (oponent)
(English): The dissertation is fundamentally a study of intertextuality. Charles W. Chesnutt (1858-1932) was an African American novelist, essayist and short story writer whose voracious reading habits of classical Western literature as well as the writing of his contemporaries had a substantial impact on his writing, an impact which is investigated for the first time applying the theory of African American rhetoric of Henry Louis Gates. The study applies the notion of "signifying" (as Gates describes it in The Signifying Monkey) to Chesnutt and his use of fiction by Ovid, Apulieus, Walter Scott, William Makepeace Thackeray, George Washington Cable and Albion Tourgée. The research explores how Chesnutt quotes from, revises and parodies, (among other mimetic strategies), the language, plots and characters of the aforementioned writers. Abstrakt (česky): Tato disertační práce se zabývá studiem intertextuality v díle afroamerického autora románů, esejí a povídek Charlese W. Chesnutta (1858-1932), který byl ve své tvorbě významně ovlivněn vlastní horlivou četbou klasické západní literatury i literární tvorbou svých současníků. Tato disertace je prvním pokusem o prozkoumání těchto vlivů, a to s využitím teorie afroamerické rétoriky, jejímž autorem je Henry Louis Gates. Práce aplikuje pojem "signifikace"...
|
|
|
Representations of the female in the work of Charles Bukowski
Mecner, Michal ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Jak naznačuje název, předložená práce se zabývá pojetím žen v díle Charlese Bukowského. Charles Bukowski (1920 - 1994), americký básník a prozaik, bývá často spojován s představiteli kulturně- literárního hnutí označovaného beat generation, ovšem toto zařazení není tak docela přesné. Přestože jeho osobní život se ubíral cestou ne nepodobnou životním poutím autorů tohoto hnutí, zejména co se týče volnomyšlenkářství, nespokojenosti s politikou a sociální situací v zemi, tvrdou a nelítostnou kritikou "amerického snu", i nezřízenou konzumací návykových látek a tulácké existence vedené od města k městu za prací i náhradou za ztracené iluze, Bukowského kariéra začíná nabírat obrátky až později, v 70.letech, kdežto hnutí beat kulminovalo koncem 50. a 60. let. Má-li přesto Bukowski s beatniky něco společného, je to téma a literární konvence, či spíše jejich cílená nedbalost, jakkoliv se jinak básník sám od členů tohoto hnutí distancoval. V určitém slova smyslu lze totiž dokonce říci, že Bukowski zůstává velkým dlužníkem hnutí beat, neboť oni vydláždili cestu novému literárnímu proudu v historii americké literatury. Nejdelší kus na této cestě urazil pravděpodobně Allen Ginsberg, který došel širokého uznání i akademické obce. Oproti ostatním spisovatelům tohoto hnutí zůstává Bukowski u svých prověřených témat. Jeho...
|
|
|
The theme of love in Toni Morrison's Sula and Beloved
Brzobohatá, Michaela ; Robbins, David Lee (oponent) ; Veselá, Pavla (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci porovnávám téma lásky ve dvou knihách první afroamerické spisovatelky, která obdržela Nobelovu cenu - Toni Morrison - a to konkrétně v její druhé knize, Sula, a v její páté knize, Beloved. V obou těchto knihách se Toni Morrison zevrubně zabývá různými druhy a podobami lásky. V úvodu zařazuji Toni Morrison do širšího literárního a kulturně-historického kontextu a nastiňuji situaci, v jaké Morrison byla, když psala tyto knihy. V této souvislosti jsem také načrtla situaci afroamerické ženské literatury té doby. K výběru právě těchto dvou knih mě vedly především společné typy lásek, kterými se Morrison zabývá. Dalším motivem byl fakt, že Morrison popisuje bezpochyby nekonvenční, až kontroverzní příběhy a situace, namísto typických milostných příběhů. Mimo to, lásky i životy hrdinů obou knih jsou silně ovlivněny vnějšími faktory, které vedou k jejich dysfunkci, či zničení. V obou knihách porovnávám mateřskou lásku, sebelásku a lásku mezi ženou a mužem. V románu Sula přibývá navíc téma přátelství, které je stěžejním rozdílem mezi oběma knihami. Nicméně, Sula nemá zvláštní kapitolu na téma sebelásky, protože jednotlivé typy lásek od sebe nelze rozdělit a tento typ bude zahrnut v ostatních kapitolách právě proto, že je s nimi tak pevně spjat. Další společný znak obou knih nás přivádí k...
|
|
| |
|
|
The depiction of the changing consciousness of women in three novels of the turn of the century
Potočková, Kristýna ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Přelom dvacátého století1 je doba velkých historických změn, které ovlivnily všechny oblasti lidského života - společenské, ekonomické a technologické. Tato diplomová práce se zaměřuje na tři romány, The Portrait of a Lady (Portrét dámy) od Henryho Jamese, The House of Mirth (Dům radovánek) od Edith Whartonové a The Awakening (Probuzení) od Kate Chopinové z tohoto období, které zachycují, jak se v návaznosti na probíhající celospolečenské změny mění povědomí ženy. Ve své práci jsem se soustředila na jedné straně na měnící se chápání instituce manželství a mateřství v souvislosti s třídním rozdělením společnosti, původem, rodinným zázemím hrdinek a na straně druhé jsem chtěla poukázat na obtížné postavení spisovatelky v mužském světě, jejíž ambice pod vlivem dynamické doby rostou. Na základě těchto dvou záměrů jsem konkrétně vybrala tři romány, které odrážejí celkový charakter společnosti, jež se snaží postavit novým způsobům v novém století na odpor. Na konkrétních osudech hlavních hrdinek, Lily Bartové, Isabel Archerové a Edny Pontellierové, které se snaží čelit svému osudu, jež je pro ně společností předurčený. Umění a sexualita jsou důležitými články v procesu měnícího se chápání manželského svazku, který představuje překážku ve vývoji ženy, neboť právě manželství do této doby znamenalo pro ženu splnění...
|
|
|
A dream shared: community and politics in selected 19th and 20th century American utopias
Kounovská, Kateřina ; Robbins, David Lee (oponent) ; Veselá, Pavla (vedoucí práce)
Tato diplomova prace se zabYva rozborem ctyr vybranych americkJch literarnich utopif: Looking Backward: 2000-1887 (Pohled z roku 2000 na rok 1887) Edwarda Bellamyho, The Iron Heel (ielezna pata) Jacka Londona, Ecotopia (Ekotopie) Ernesta Callenbacha a Woman on the Edge of Time (Zena na hrane casu) Marge Piercy. Prace analyzuje socialnf rysy ctyr utopickJch spolecnostf popsanych v techto pracfch, navrhovany proces spolecenskJch a historickJch zmen, vedoucfch k jejich vybudovanf, stejne tak jako socioekonomicke podmfnky a posun spolecenskJch temat vamericke spolecnosti mezi devatenacrym a dvacarym stoletfm na pozadi techto diH. V uvodu teto diplomove práce dochazime k zaverQ, ze pres zrejme jedinecne postaveni zapadnich utopif je vira v Iepsf budoucnost a touha, aby zitrek prekonaI dnesni potize, konstantou lidske existence. Tendence takto snit 0 svetlejsich zitrcfch, le psi spolecnosti a dokonalem svete existuje od pradavna a projevovala se davno pred tim, nez Sir Thomas More sIavne definovaI zanr utopie v roce 1516. Utopicke idealy zasahuji do behu historie a literatury, objevuji se v recke a Hmske literature a mytologii, casta splYvaji s ideou nabozenskeho raje, promitaji se do viry v nekonecny vy-voj lidstva, do zanru scifi, a konecne vytvarf svuj vlastni zanr utopicke literatury v podobe moderni zapadni...
|
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
|
Neither Old, Nor New: The Southern Belle Archetype in Lillian Hellman's Birdie Hubbard from The Little Foxes and Tennessee Williams's Blanche Dubois from A Streetcar Named Desire
Soukupová, Markéta ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza původu jižanského ideálu ženství a jeho vývoje postupem času. V následujících kapitolách bude ukázáno, jak byl tento archetyp (re)definován, nahrazen či zachován v obdobích před a po Občanské válce a éře Nového Jihu. Z literární teorie se práce především opře o relevantní definice archetypu, které pak bude dokazovat na postavě jižanské krásky. Dále pak bude čerpat zejména z historie, sociologie a kulturních studií. Po úvodní kapitole, která představí americký Jih a jeho obyvatele jako jedinečné kulturní entity, kapitola dva okomentuje a zdůvodní základní metodologii a cíle práce společně s klíčovou terminologií, která se v souvislosti s jižanskou kráskou jeví jako nepostradatelná. Kapitola tři se poté bude zabývat krátkým úvodem k jednotlivým konstruktům jižanských krásek v jejich specifických společensko-historických kontextech, tzn. po Občanské válce (Lištičky Lillian Hellmanové) a v éře Nového Jihu (Tramvaj do Stanice Touha Tennesseeho Williamse). Kapitola čtyři pak přistoupí k samotné analýze postav a jejich prvků, jež byly v jednotlivých hrách buď zachovány, nebo zatraceny, a to jak v rámci zevnějšku, tak chování. Pátá kapitola za použití feministických a genderových teorií nastíní, jak jižanský archetyp krásky posiluje - a zároveň podrývá - patriarchální...
|
host ::
RSS.