|
|
Náhradní mateřství v judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
Kořistka, Jan ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Náhradní mateřství v judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje fenoménu náhradního mateřství a zasazuje jej do aktuálních společenských souvislostí, právní teorie a rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu. Cílem je shrnutí dosavadních teoretických i praktických poznatků, rozbor relevantních soudních rozhodnutí a nastínění možných právních a faktických komplikací v kontextu aktuálního využití tohoto institutu v České republice tak, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na problematiku náhradního mateřství, a to se zohledněním její mezioborovosti. Klíčová slova Náhradní mateřství, surogace, asistovaná reprodukce, rodičovství, nejlepší zájem dítěte, právo na rodinu a rodinný život
|
|
|
Pojem spolujízdy, jeho vývoj a recentní chápání v judikatuře
Géci, Pavel ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Pojem spolujízdy, jeho vývoj a recentní chápání v judikatuře Abstrakt Tato práce se zabývá pojmem spolujízda, jeho vývojem a chápáním tohoto pojmu jak v obecně používaném jazyce, tak v jazyce právním, včetně aktuálního pohledu českých a evropských soudů. Významná část práce představuje právní posouzení spolujízdy. V první části je popsán vývoj spolujízdy od jejího vzniku až po současnost. V posledních letech bývá spolujízda často spojována s rozvojem moderních technologií, což částečně způsobuje nejasnosti, co je přesným obsahem pojmu spolujízda. Ve druhé části rozebírám spolujízdu z jazykového hlediska, a to jak z hlediska obecné češtiny, tak i z pohledu právního. Zároveň zde nechybí odpověď na otázku, zda nedošlo časem k obsahové změně předmětného pojmu. Třetí kapitolu věnuji vztahu mezi spolujízdou a podnikatelskou činností, kde se pokouším zjistit, zda může některá forma spolujízdy vykazovat znaky podnikání nebo je to vyloučené. Pokouším se zde také přinést odpověď na to, zda existuje určitá hranice, kdy lze ještě určitou činnost považovat za spolujízdu a kdy už nikoliv. Čtvrtá kapitola postupně rozebírá nejdůležitější judikáty v českém i evropském kontextu, které se zaobírají řešením nekalosoutěžního charakteru některých služeb v oblasti osobní dopravy. Poslední část představuje právní kvalifikaci...
|
|
|
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice
Blahová, Eliška ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice - abstrakt Vydědění je významným prostředkem dědického práva, který slouží k ochraně autonomie vůle zůstavitele při nakládání s vlastním majetkem. Dává zůstaviteli možnost zbavit své potomky práva na povinný díl z pozůstalosti a prolomit tak po staletí uznávanou zásadu mezigenerační solidarity. Protipólem vydědění je právě ochrana potomka zůstavitele, tzv. nepominutelného dědice, který má za běžných okolností právo na to, aby na něj zůstavitel ve svém jednání mortis causa pamatoval. Příslušná právní úprava je však mnohdy nejasná, nesouvislá nebo nepřesná. Tato práce si klade za cíl na podobné problémy upozornit a čtenáři je objasnit, nabídnout mu ucelený pohled na historický vývoj vydědění a ochrany nepominutelného dědice, a seznámit jej se současnou hmotněprávní úpravou a souvisejícími procesněprávní instituty. Práci uvádí kapitola vymezující základní relevantní pojmy a kapitola o historickém vývoji vydědění a ochrany nepominutelného dědice ve starověkém Římě a ve středověku, především ale v obecném zákoníku občanském (ABGB) a občanských zákonících z let 1950 a 1964. Následně je pozornost věnována základním zásadám vydědění a ochrany nepominutelného dědice, primárně právu zůstavitele pořídit se svým majetkem dle vlastní vůle, ale též jeho povinnosti pamatovat na...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Právní aspekty umělé inteligence, rozšířené reality a virtuální reality v medicíně
Stieranková, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Název práce: Právní aspekty umělé inteligence, rozšířené reality a virtuální reality v medicíně Práce se zabývá vybranými právními problémy, které v souvislosti s využitím umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality v medicíně vyvstávají. V úvodu práce je vymezeno, co tyto relativně nové pojmy znamenají a jaké je jejich využití v oblasti medicíny. Dále je řešena právní povaha těchto technologií, tj. proč se jedná o věci v právním smyslu, jak naplňují definici výrobku a že mohou být za určitých podmínek považovány též za zdravotnické prostředky. Další část práce je věnována právům a povinnostem pacientů v souvislosti s využíváním umělé inteligence a virtuální a rozšířené reality při poskytování zdravotních služeb. Zejména je zdůrazňováno, že za určitých okolností bude poskytovatel zdravotních služeb povinen sdělit, že je konkrétní technologie při péči o pacienta používána. Dále je vysvětleno, proč v dnešní době pacienti nemohou považovat využití těchto technologií za své právo, které by bylo možné nárokovat. A nakonec, že pacienti mohou v určitých situacích použití těchto technologií odmítnout. Druhým významnějším právním problémem, který je v souvislosti s použitím umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality v medicíně v práci řešen, je prevenční povinnost. Ta je zejména s ohledem na...
|
|
|
Právní postavení nenarozeného dítěte a potřeba jeho ochrany ve světle biomedicínského vývoje
Urminská, Lucie ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením nenarozeného dítěte v současné české právní úpravě. V úvodní části se autorka snaží objasnit, jakým způsobem je v dnešní společnosti nahlíženo na hodnotu lidského života před narozením. Zamýšlí se nad okamžikem, kdy život z různých hledisek začíná a nad umělými zásahy do prenatálního vývoje dítěte, které jsou průvodním jevem rozvíjejícího se lidského poznání a používání biomedicínských technologií. K tomu srovnává postoj, který k problematice počátku lidského života zaujímá skrze svá rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva. Jádro celé práce tvoří analýza právního postavení nenarozeného dítěte v České republice a také ochrany, která je mezinárodními i vnitrostátními právními předpisy nenarozenému dítěti přiznána. Autorka se především zaměřuje na soukromoprávní úpravu rozborem jednotlivých relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která jsou určující pro právní status nascitura. Mezi stěžejní instituty, kterým je věnována pozornost, patří právní osobnost, svéprávnost, ale též například zastoupení nascitura. Práce pojednává rovněž o právech a povinnostech nascitura, z nichž detailněji se zabývá právy osobnostními. Následující část diplomové práce je zaměřená na právo medicínské. Autorka si vybrala několik významných oblastí medicínského...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku
Stromšík, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku Abstrakt Tato disertační práce přináší komplexní historizující pohled na vývoj pojmu osoba v právním smyslu na území českých zemí. Velká část práce se zabývá filozofickým vymezením tohoto pojmu a zkoumá přirozenoprávní východiska této problematiky. Důraz je kladen na porovnání právní úpravy fyzických osob v obecném zákoníku občanském z roku 1811 (ABGB) a českém občanském zákoníku z roku 2012. Autoři nového občanského zákoníku označují za základní obecný ideový zdroj rekodifikace vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který byl de facto modernizační revizí rakouského obecného zákoníku občanského, a tak je při interpretaci nového občanského zákoníku důležité přihlížet k relevantním ustanovením ABGB, zohlednit historický původ těchto ustanovení a zároveň zkoumat, jak se jejich výklad vyvíjel v čase. V disertační práci je také poměrně velký prostor věnován problematice ochrany osobnosti. Porovnávána jsou opět jednotlivá ustanovení nového občanského zákoníku a rakouského zákoníku z roku 1811. Velká pozornost je věnována jednotlivým prostředkům ochrany osobnosti vč. nejúčinnějšího institutu, kterým je odpovědnost za škodu, resp. povinnost nahradit újmu. Předmětem komparace je i současná česká a rakouská judikatura...
|
|
|
Společné oddlužení manželů
Šůsová, Táňa ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Havel, Bohumil (oponent)
Společné oddlužení manželů Abstrakt Oddlužení představuje v zásadě nový institut, který byl do našeho právního řádu inkorporován insolvenčním zákonem účinným od 1. 1. 2008. Výslovnou úpravu společného oddlužení manželů však zákonodárce zavedl až novelou účinnou od 1. 1. 2014. Ve své práci se autorka zaměřila výhradně na oddlužení z pohledu manželů, tedy nejen na oddlužení manželů jako samostatných dlužníků, ale i manželů jako společenství dlužníků. Autorka se ve své práci zaměřila na výklad historického vývoje společného oddlužení manželů od doby účinnosti insolvenčního zákona, pokračujíc jeho novelami, až po jeho účinné znění, včetně názorných příkladů v insolvenčních řízeních a soudních rozhodnutích. V několika bodech je též zmíněna připravovaná novela insolvenčního zákona v současné době projednávaná v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V této práci autorka nastínila stručný úvod do oddlužení jako sanačního způsobu řešení úpadku dlužníka. Poukázala na tvorbu majetkové podstaty dlužníka, typy zabavitelných příjmů dlužníka tvořící jeho majetkovou podstatu pro účely oddlužení plněného formou splátkového kalendáře, výpočet jeho nezabavitelné částky a výpočet srážek ze mzdy či jiného příjmu. Autorka věnovala samostatnou kapitolu problematice střetu exekuce a insolvence, neboť u dlužníků...
|
|
|
Poručenství a jiné formy péče o dítě
Fidrmucová, Anna ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Spoustová, Ivana (oponent)
Poručenství a jiné formy péče o dítě Abstrakt Cílem disertační práce bylo za pomoci znění zákona, odborných publikací a judikatury pojednat o českém legálním rámci možných způsobů řešení životních situací, v nichž dochází ať už k objektivní či subjektivní nemožnosti rodičů dostát rodičovským povinnostem v oblasti zajištění osobní péče o dítě a jeho právní ochrany, tento komparovat s právní úpravou Francie, částečně též Québecku a Švýcarska a v podobě návrhu právní úpravy de lege ferenda představit reálný způsob, jak opatrovnickým soudcům v českém právním prostředí ulehčit. Jedná se konkrétně o komparaci právní úpravy institutu poručenství, opatrovnictví, svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounství a ústavní výchovy, které český zákonodárce v části druhé, Hlavě III. občanského zákoníku souhrnně označuje jako tzv. jiné formy péče o dítě. Tyto instituty jsou komparovány s ohledem na svůj obsah, účel a předpoklady využití v podmínkách upravených právními řády obou zemí. Disertační práce odpovídá na otázku, ve kterých podstatných bodech se česká právní úprava v oblasti jiných forem péče o dítě odlišuje od právní úpravy francouzské, proč se český a francouzský zákonodárce v některých aspektech úpravy jiných forem péče o dítě rozcházejí a dále také, kterou z úprav je možno hodnotit jako efektivnější, účelnější...
|
host ::
RSS.