|
| |
|
|
Klavír jako prostředník soudobého skladatele
Dušek, Jan ; Bartoň, Hanuš (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Filas, Juraj (oponent) ; Matějů, Zbyněk (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
|
|
|
Estetika novodobé diatonické hudební řeči
Janošík, Michal ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Hořínka, Slavomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Tato práce se pokouší o řešení některých otázek souvisejících s estetikou a strukturou diatonického hudebního jazyka v kontextu novodobé artificiální tvorby. Ve čtyřech odlišně zaměřených oddílech zkoumá různé aspekty diatonické kompozice a jejího využití zejména v oblasti tzv. minimální hudby. Kapitola Hudební prostředky a jejich působení shrnuje estetické názory na vývoj a další směřování současného hudebního jazyka. Zabývá se kinestetickým aspektem hudby a jejím přímým působením na posluchače prostřednictvím zvukové frekvence, dynamiky, barvy, tempa, repetitivity či monotonie, disonance a konsonance apod. Shrnuje praktické poznatky z hudební praxe, a to z hlediska různých žánrů i stylových období. Následně pak poukazuje na možnosti využití jednotlivých hudebních prostředků v rámci novodobé hudební faktury. Kapitola Diatonika rozebírá a teoreticky vysvětluje strukturu pentatonického, diatonického, chromatického i pandiatonického tónového systému a zamýšlí se nad uplatněním diatoniky na poli minimální hudby. Kapitola Diatonika ve vlastní tvorbě řeší konkrétní kompoziční problémy dané využitím diatoniky ve vlastních skladbách. Kapitola Interpretace minimalistické hudby nakonec rozebírá praktické zkušenosti s interpretací minimalistických skladeb a poukazuje na její specifika.
|
|
| |
|
|
Zapojení elektroakustické sloky do instrumentální hudby
Trojan, Jan ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (oponent) ; Kurz, Ivan (oponent)
Záměrem této diplomní práce je vytvořit komplexní text o možnostech využití elektroakustické složky v instrumentální hudbě. Převážně o jejím zapojení nejen jako instrumentační vložky do mé kompoziční tvorby, ale zároveň jako prvku ovlivňujícího můj kompoziční jazyk.
Cílem tohoto textu je pak položení otázky, do jaké míry je možno elektroakustickou složkou ovlivnit jazyk soudobého skladatele a jeho instrumentační cítění.
|
|
|
Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
Stojilkovič, Marjan ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.
|
|
| |
|
|
Interakce tekutiny se strukturou
Feistauer, M. ; Horáček, Jaromír ; Kučera, V. ; Prokopova, J. ; Sváček, Petr
Článek se zabývá jednak vibracemi profilu způsobené proudem tekutiny, jednak prouděním v kanálu s pohyblivými stěnami. Tento problém se vyskytuje např. v simulacích proudění lidskými hlasivkami. Vyvinutá nespojitá Galerkinova metoda konečných prvků (DGFEM) je slibná robustní metoda pro řešení stlačitelného proudění tekutin a v kombinaci s ALE metodou dovoluje řešit problémy proudění na časově závislých oblastech.
|
|
| |
|
|
Problém řízení H_2 pro deskriptorové systémy
Kučera, Vladimír
Předkládá se řešení problému řízení H_2 pro lineární deskriptorové systémy. Řešení se skládá ze dvou kroků. Nejprve je parametrizována množina všech regulátorů, které stabilizují systém řízení. Použitý matematický aparát se opírá o oboustranně nesoudělné, stabilní ryzí faktorizace racionálních matic. Faktory jsou ve tvaru zesílení stabilizující deskriptorové zpětné vazby a zesílení stabilizující výstupní injekce, což představuje stupně volnosti, které mohou být použity v další optimalizaci.
|
host ::
RSS.