|
| |
|
|
Stabilita regionálních elit v Česku (2000 - 2012): Příklad Karlovarského kraje
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí krajských zastupitelů v procesu rozvoje regionu, a to na příkladu Karlovarského kraje. Snaží se určit, jakým způsobem se do rozvoje regionu promítá stabilita regionálních elit, a to jednak stabilita jejich územního rozložení a jednak jejich stabilita v čase. Základ práce tvoří obecná východiska ke studiu problematiky regionálního rozvoje s důrazem na význam měkkých faktorů rozvoje v kontextu institucionálních přístupů. Významnou část práce tvoří analýza vnitřní diferenciace zájmového území a jejích podmíněností. Vlastní výzkum pak zahrnuje dvě fáze. Výsledkem první fáze je sestavení rozsáhlé databáze kandidátů zvolených do zastupitelstev krajů Česka ve volbách v letech 2000, 2004, 2008 a 2012 a analýza změn ve složení těchto zastupitelstev z hlediska personálního obsazení. Ve druhé fázi je formou dotazníkového šetření analyzována územní identita, postoje a motivace současných zastupitelů Karlovarského kraje a jejich vliv na rozvoj tohoto regionu. Výzkum prokázal relativně vysokou stabilitu regionálních elit v čase, avšak velmi nízkou stabilitu jejich územního rozložení. Zdá se však, že tato skutečnost nemá na rozvoj regionu zásadní vliv, resp. že se rozvojové priority zastupitelů příliš neliší v závislosti na místě jejich bydliště či délce působení ve funkci. Klíčová...
|
|
|
Vývoj přeshraniční spolupráce v letech 1989 - 2011 mezi Českem a Německem: příklad okresů Prachatice a Freyung-Grafenau
Štemberková, Růžena ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Cílem této rigorózní práce je zhodnotit vývoj dosavadní přeshraniční spolupráce v okresech Prachatice a Freyung-Grafenau po roce 1989. Upozornit na rostoucí úlohu Evropské unie obzvláště v tomto příhraničním regionu před a po vstupu do EU v zajištění regionálního rozvoje. V rámci stanoveného cíle práce byly zformulovány následující hypotézy. Nejvýznamnějšími aktéry příhraniční spolupráce jsou spíše instituce euroregionu a obce než aktivity spolků a zájmových skupin. Intenzita příhraniční spolupráce je územně diferencovaná. Větší města okresů sehrávají v regionálním rozvoji větší roli než okolní malé obce i díky vyšší angažovanosti a zainteresovanosti aktérů představitelů samosprávy v ostatních krajských, příhraničních i národních institucích i díky získaným finančním zdrojům EU. U malých obcí je příhraniční a euroregionální spolupráce i v regionálním rozvoji diskutována proklamativně na mnoha společných jednáních, prakticky však potenciál nebo jeho využití není. Obce a instituce euroregionu na německé straně dokáží daleko efektivněji usilovat o prostředky na příhraniční spolupráci a vlastní rozvoj než obce a další instituce na české straně. S tím souvisí i myšlenka, že regionální rozvoj a kontinuita příhraničních kontaktů vč. čerpání finančních prostředků z Evropské unie ovlivňuje odlišné fungování...
|
|
|
Sociální a lidský kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí Česka
Pileček, Jan ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
V rámci výzkumu polarizace prostoru, resp. periferních oblastí Česka došlo v posledních letech k významnému uplatnění kulturněgeografických přístupů. V otázce rozvoje těchto oblastí je totiž zdůrazňován význam tzv. "měkkých" sociokulturních faktorů rozvoje (včetně sociálního a lidského kapitálu). Východiskem je přesvědčení, že při omezeném rozvojovém potenciálu periferních (a venkovských) oblastí nabývá na významu aktivita a aktivizace lokálních komunit (kvalita sociálního a lidského kapitálu), jakožto významného vnitřního (endogenního) rozvojového faktoru. I přes řadu pokusů, které byly učiněny, však stále nelze dostatečně zodpovědět otázky spojené se skutečným významem sociálního a lidského kapitálu (a jejich odlišných forem) v (socioekonomickém) rozvoji těchto oblastí a také jejich vzájemným vztahem (podmíněností). Proto lze problémy spatřovat jak v oblasti teoreticko-metodologické (konceptualizace), tak zejména v nedostatečném ověřování těchto teoretických konceptů empirickým výzkumem, a to zejména v mikroregionální až lokální úrovni. Disertační práce je tedy zaměřena na identifikaci a explanaci významu vybraných sociokulturních faktorů regionálního rozvoje (sociálního a lidského kapitálu) v rozvoji periferních (z nich zejména venkovských) oblastí Česka. Cílem je přispět do diskuse, resp....
|
|
|
Aktéři přeshraniční spolupráce v euroregionu Silva Nortica
Kolářová, Kateřina ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá aktéry přeshraniční spolupráce v Euroregionu Silva Nortica. Cílem práce je analyzovat, jací aktéři ovlivňují přeshraniční region Silva Nortica a jsou zapojeni do přeshraniční spolupráce v tomto euroregionu. Dále práce zkoumá klíčové oblasti současné přeshraniční spolupráce s jejími specifickými rysy v rámci modelového území a hodnotí realizované projekty na české i rakouské straně ERSN se zaměřením na schválené projekty z programu iniciativy Společenství Interreg IIIA a Dispozičního fondu v rámci této iniciativy v období 2004-2006, a dále z Cíle Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika a Fondu malých projektů v rámci této iniciativy v období 2007-2013. Teoretická část práce pojednává o fenoménu hranic, přeshraniční spolupráce, hraničního prostoru a vzniku euroregionů. Součástí praktické části práce je také dotazníkové šetření a výstupy z řízených rozhovorů. Klíčová slova: přeshraniční spolupráce, euroregion, Euroregion Silva Nortica, aktéři přeshraniční spolupráce, Dispoziční fond, Fond malých projektů
|
|
|
The definition of the Slovak-Hungarian borderland in terms of socio-cultural aspects and evaluation of their impact on cross-border cooperation in selected areas of interest
Zeman, Juraj ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Práca sa zaoberá témou vymedzenia slovensko-maďarského pohraničia, ktoré vymedzujeme na základe socio-kultúrnych aspektov a zhodnotenia cezhraničnej spolupráce vo vybraných záujmových územiach za pomoci riadených rozhovorov s predstaviteľmi samosprávy. Samotná práca sa skladá zo štyroch častí. Náplňou prvej časti je diskusia použitých pojmov hranica, socio-kultúrne aspekty, pohraničie, cezhraničná spolupráca a teoreticko- metodologické zarámovanie problematiky. Druhá časť sa zameriava na vysvetlenie historického vývoja slovensko-maďarského pohraničia. Podstatné je pochopenie historických súvislosti, ktoré ovplyvňovali toto pohraničie a jeho obyvateľov. Tretia časť práce sa venuje problematike vymedzenia pohraničia na základe socio-kultúrnych aspektov a to národnosti, náboženstva, rodáctva v priebehu 20. storočia. Venuje sa i vymedzeniu troch záujmových oblastí vybraného pohraničia, v ktorých následne zhodnocujeme socio-kultúrne aspekty. Štvrtá časť práce sa sústreďuje na cezhraničnú spoluprácu v záujmových územiach. Na hodnotenie tejto spolupráce využívame metódu riadeného rozhovoru, ktorý sme uskutočnili s najvyššími predstaviteľmi samosprávy. Toto subjektívne hodnotenie nám poskytuje reálny obraz o intenzite a kvalite cezhraničnej spolupráce vo vybraných typovo odlišných častiach...
|
|
|
Podpora cestovního ruchu v Ústeckém kraji po roce 2000
Košťálová, Radka ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na cestovní ruch a jeho rozvoj v případových studiích Ústeckého kraje a města Ústí nad Labem. V teoretickém zarámování jsou vysvětleny pojmy, s kterými se pracuje v případových studiích. Případová studie věnující se Ústeckému kraji podrobně rozebírá koncepční dokumenty, které se zabývají cestovním ruchem a jeho rozvojem, jeho priority a opatření. Dále popisuje nový projekt kraje Brána do Čech a s ním i nově vznikající destinační agentury, kapitolu uzavírají plány Ústeckého kraje do budoucna. Stejně tak ve městě Ústí nad Labem jsou analyzované rozvojové dokumenty s důrazem na cestovní ruch a projekty realizované městem ve vztahu k cestovnímu ruchu nebo revitalizaci města a opět nástin plánů do budoucna. Další kapitola se zabývá strukturou konceptů cestovního ruchu, základem je vlastní návrh, který srovnávám s vybranými koncepty kraje i města.
|
|
|
Vysokoškolští studenti a jejich reálná a potenciální prostorová a sociální mobilita (na příkladu studentů geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)
Chramostová, Marie ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je analýza současné situace a procesu rozhodování studentů geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze v oblasti výběru bydlení a práce. Práce se tematicky člení do dvou celků, první sleduje podmínky stávajícího bydlení studentů a sídelní preference míst budoucích, následně pátrá po faktorech podmiňující výběr místa pro trvalé bydlení. Druhá část zkoumá současné pracovní zapojení a analyzuje rozhodující kritéria při výběru budoucího zaměstnání. Obě části spojuje cílová skupina studentů geografie, jejichž proces rozhodování je zde přiblížen. Výzkum vychází z dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi studenty geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy všech stupňů studia. Výsledky byly kvantitativně zpracovány a porovnány se současnými trendy a výsledky jiných šetření. Byl zde potvrzen tzv. neighbourhood efekt, což znamená, že jedinec nejvíce upřednostňuje místo nebo sídelní kategorii svého dosavadního dlouhodobějšího bydliště. Jako nejdůležitější faktory ovlivňující výběr "ideálního" místa bydliště hodnotili studenti pracovní uplatnění, dostupné bydlení a zdravé životní prostředí. Při výběru zaměstnání se mezi nejdůležitějšími faktory umístil dobrý pracovní kolektiv, příjemné pracovní prostředí a příbuznost studovanému oboru....
|
|
|
Problémy rozvoje vnějších periferií Česka: modelový příklad Jáchymovska
Marková, Petra ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Tato práce má za cíl přispět k výzkumu periferních a pohraničních oblastí v možnostech uplatnění méně známých a využívaných prostředků územního rozvoje. Na příkladu konceptu regionálního marketingu ověřujeme vhodnost a možnosti jeho využití v konkrétním modelovém území regionu Jáchymovska. Významnou roli v rozvoji tohoto regionu hraje jeho geografická poloha. Na základě vnitřní analýzy prostředí a vnější image analýzy navrhujeme vhodnou marketingovou strategii pro danou lokalitu zaměřenou především na sjednocení propagace obcí a posílení externí komunikace především v oblasti cestovního ruchu. Kvantitativní data o regionu, ze kterých vycházíme v analýzách, jsou doplněna dvěma kvalitativními výzkumy: dotazníkovým šetření a delfskou metodou. Klíčová slova: periferie - regionální marketing - delfská metoda - Jáchymovsko
|
|
| |
host ::
RSS.