|
|
Aritmetická úplnost logiky R
Holík, Lukáš ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Bílková, Marta (oponent)
Cílem práce bylo s použitím novodobé notace vystavět teorii Rosserovy logiky, vysvětlit do detailu její vztah s Peanovou aritmetikou, ukázat kripkovskou sémantiku a nakonec pomocí autoreference v množném čísle zpracovat důkaz aritmetické úplnosti. V poslední kapitole se pak ukazují některé z vlastností rosserovských sentencí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aspects of the Cut-Elimination Theorem
Rýdl, Jiří ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Bílková, Marta (oponent)
I give a proof of the cut-elimination theorem (Gentzen's Hauptsatz) for an intuitionistic multi-succedent calculus. The proof follows the strategy of eliminating topmost maximal-rank cuts that allows for a straightforward way to measure the upper bound of the increase of derivations during the procedure. The elimination of all cut inferences generates a superexponential increase. I follow the structure of the proof for classical logic given in Švejdar's [18], modifying only the critical cases related to two restricted rules. Motivated by the diversity found in the early literature on this topic, I survey selected aspects of various formulations of sequent calculi. These are reflected in the proof of the Hauptsatz and its preliminaries. In the end I give one corollary of cut elimination, the Midsequent theorem, which is one of the three applications to be found already in Gentzen's [10]. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nerozhodnutelnost struktury racionálních čísel
Jurenka, David ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Krajíček, Jan (oponent)
Otázka rozhodnutelnosti, tj. otázka, zda existuje algoritmus, který by byl schopen rozhodnout o platnosti každé prvořádové predikátové formule, se dostala na výsluní pozornosti matematiků ve dvacátých letech minulého století. Spolu s ní byla zkoumána i rozhodnutelnost druhořádových formulí a obecně jakéhokoli matematického tvrzení. Souhrnně byly tyto otázky označovány jako Hilbertův Entscheidungsproblem a ještě roku 1930 Hilbert věřil v jejich kladné řešení. Roku 1936 však Alonzo Church ukázal, že samotná predikátová logika prvního řádu je nerozhodnutelná, a téhož roku pak Alan Turing představil dnes již klasický nerozhodnutelný problém, problém zastavení. Oba při tom ve svých pracech využili myšlenek, které formuloval Kurt Godel ve svém důkazu neúplnosti aritmetiky. V otázce rozhodnutelnosti základních aritmetických struktur přinesl první významný výsledek Mojzesz Presburger, který roku 1929 dokázal rozhodnutelnost přirozených čísel s operací sčítání a konstantami O a 1. Nicméně hned následujícího roku vyplynulo z Godelových výsledků, že tatáž struktura včetně operace násobení již rozhodnutelná být nemůže. Tím byla zároveň vyřešena i otázka rozhodnutelnosti čísel celých, neboť pojem přirozeného čísla je v této struktuře definovatelný (viz kapitolu 4.2), a tak je možno v celých číslech reformulovat každou...
|
|
|
Některé sémantické metody v intuicionistické logice
Bergmannová, Pavla ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce)
V práci se podíváme do světa intuicionistické logiky. Zjistíme že v intuicionistické logice nelze definovat logické spojky pomocí jiných logických spojek. Podíváme se, jak je to v intuicionistické logice s jednoatomovými formulemi, ukážeme, že je můžeme vyčerpávajícím způsobem zorganizovat. Také se budeme věnovat kripkovským modelům a uvidíme, že v některých případech lze vydatně zredukovat nosnou množinu kripkovského modelu. Předložíme nástroje, pomocí kterých poznáme, které prvky jsou v modelu jaksi "navíc" a tudíž je můžeme z modelu "vyškrtnout". Na závěr se soustředíme na jednoatomové modely a na to, jak to vypadá s jejich složitostí, když je maximálně redukujeme. V práci je využito toho, že lze písmem rozlišit dvě implikace ---+ a ~- První z nich je používána jako implikace v rámci diskutovaných formulí, druhá jako prvek metajazyka, kterým si povídáme o této problematice. Při důkazech tvrzení o intuicionistické logice se řídíme pravidly klasické logiky. Písmena A, B, C, ... a z, cp, lf/, . . . představují formule, písmena p, q představují atomy.
|
|
|
Bezestrojová charakterizace polynomiálně počitatelných funkcí
Profeld, Michal ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Verner, Jonathan (oponent)
Práce se zabývá bezestrojou definicí polynomiálních funkcí. Hlavním cílem je čtenáře obeznámit nejen s touto definicí, ale i s ostatními důležitými pojmy této práce. Nejdůležitějšími pojmy je myšleno: základní funkcem, schéma skládání funkcí, rekuzivní schémata a polynomiální podmínky. Během práce bude čtenář mimo jiné svědkem odvození nejznámějších polynomiálně ome- zených funkcí, jako jsou násobení, sčítání, nebo jiné aritmetické funkce. Od- vozeny však budou i zajímavější a netradiční funkce, jako je funkce smash, nebo mocnění v prostoru Zn. 1
|
|
|
Bezestrojová charakterizace polynomiálně počitatelných funkcí
Profeld, Michal ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Verner, Jonathan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sestavením Matematického systému. Tento systém je pečlivě vypracovaný, tak aby byl uzavřený na funkce, které v něm figurují. Je vytvořen tak, aby pokryl funkce určitého růstu. Konkrétně funkce, o kterých můžeme říct, že operují v polynomiálním čase na Turingové stroji. Platí tedy, že náš systém obsahuje všechny funkce, které na Turingových strojích běží v polynomálním čase, nebo v čase rychlejším a žádné jiné funkce neobsahuje. Tvorba tohoto mate- matického systému byla ovlivněna především prací Samuela R. Busse [1] 1
|
|
|
Aritmetická úplnost logiky R
Holík, Lukáš ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Bílková, Marta (oponent)
Cílem práce bylo s použitím novodobé notace vystavět teorii Rosserovy logiky, vysvětlit do detailu její vztah s Peanovou aritmetikou, ukázat kripkovskou sémantiku a nakonec pomocí autoreference v množném čísle zpracovat důkaz aritmetické úplnosti. V poslední kapitole se pak ukazují některé z vlastností rosserovských sentencí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Probabilistické algoritmy pro prvočíselnost
Tejkalová, Natálie ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Glivický, Petr (oponent)
Ačkoli v poslední době byla pozornost upřena především na nový deterministický algoritmus pro testování prvočíselnosti AKS, pravděpodobnostní algoritmy zůstávají efektivním nástrojem pro testování prvočíselnosti. Naše práce se věnuje převážně dvěma nejznámějším probabilistickým algoritmům pro testování prvočíselnosti. Podrobně popisuje princip a důkaz správnosti Solovay- Strassenova a Rabin-Millerova algoritmu. Kromě toho se také pokouší dívat na problematiku pravděpodobnostních testů obecněji. Je představena definice probabilistického algoritmu a různé třídy složitosti odpovídající Monte Carlo či Las Vegas algoritmům. Kromě čistě matematické teorie naznačíme i filosofické aspekty, nad kterými je třeba se při používání pravděpodobnostní metody zamýšlet. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Implikační fragmenty intuicionistické výrokové logiky
Blicha, Martin ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Chvalovský, Karel (oponent)
V predloženej práci študujeme implikačné fragmenty intuicionistickej výrokovej logiky s konečným počtom atómov. V prvej časti sa podrobnejšie venujeme fragmentu s dvomi atómami, ktorý je dostatočne jednoduchý, aby v ňom bolo možné sledovať vzťahy medzi formulami, zároveň ale nie je príliš triviálny. V ďalšej časti zavádzame pojmy principálny vrchol a principálny model, ktoré nám umožnia skúmať aj ďalšie fragmenty. V poslednej časti zisťujeme, ako sa zmenia výsledky, ak si do jazyka pridáme konštantu .
|
|
|
Gentzen's Consistency Proof
Horská, Anna ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Velebil, Jiří (oponent)
Práca podáva podrobne vysvetlené dva dôkazy bezespornosti Peanovej aritmetiky, ktoré v rokoch 1936 a 1938 uverejnil nemecký matematik Gerhard Gentzen. Dôkazy boli naštudované z pôvodných zdrojov, a to z článkov "Die Widerspruchsfreiheit der reinen Zahlentheorie" a "Neue Fassung des Widerspruchsfreiheitsbeweises für die reine Zahlentheorie". Prvý z uvedených dôkazov je zaujímavý z historického hľadiska, Gentzen pri ňom využíva kalkul prirodzenej dedukcie a ordinálne čísla, ktoré kvôli dôkazu sám vymyslel. Druhý dôkaz je viac-menej dnes bežne známy ako dôkaz bezespornosti Peanovej aritmetiky.
|
host ::
RSS.