|
|
Regionální identita obyvatelstva v česko-polském pohraničí : příklad Broumovska
Osoba, Petr ; Jeřábek, Milan (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
9 Abstract The study deals with regional identity in Czech-Polish borderland. The Broumov region is an example of peripheral region which is suitable for research of forming of regional identity regarding its history (expulsion of Germans after World War II). This ressetled region is compared with neighbouring regions without this historical experience (the Náchod region and Nové Město nad Metují region). The main aims are to analyze how inhabitans perceive his regional identity, how evaluate attractiveness of neigbouring towns and what take for regional symbols. The research is based on questionnaire inquiry.
|
|
| |
|
|
Územní diferenciace kvality bydlení a lidského kapitálu v Libereckém kraji na počátku 21. století
Baxa, Jan ; Poštolka, Václav (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním cílem je zhodnocení kvality bydlení a lidského kapitálu v Libereckém kraji na počátku 21. století. Hodnocení probíhá na základě zkonstruovaných souhrnných indexů, které se snaží poukázat na významné územní diferenciace bydlení i lidského kapitálu na úrovni obcí a správních obvodů pověřených obecních úřadů. Souhrnné indexy kvality bydlení se opírají o vlastní definici kvality bydlení, vycházející z interdisciplinarity a komplexnosti tohoto tématu, zatímco definice a ukazatele kvality lidského kapitálu jsou převzaty z jiných publikací. V práci je použita dvojí metodika založená na sběru, analýze a hodnocení statistických údajů na straně jedné a na přípravě, vyhotovení, vyplnění a zhodnocení dotazníků na straně druhé. Práce se snaží přispět k dosavadním výzkumům geografie druhého bydlení, periferních oblastí, venkova i bytové politiky. Zdůrazněn je vliv neveřejných a především veřejných institucí na rozvoj bydlení, stejně tak nechybí ani nástin nových trendů bydlení v zájmovém území. Výsledkem práce je prokázání vysoké kvality bydlení mimo centrální oblasti kraje, dosud nejvíce protěžované novou výstavbou. Významnou úlohu přitom hraje poloha, cena bydlení ale i další faktory. 9
|
|
| |
|
|
Geografie místního regionu na příkladu Říčanska
Moravcová, Alena ; Váně, Petr (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá místním regionem ve výuce na základních školách na příkladu Říčanska. Je rozdělena do dvou hlavních částí. První část se zabývá změnami probíhajícími ve vzdělávání a tím, jaký mají tyto změny vliv na výuku zeměpisu ve školách. Jak se mění metody a formy výuky a témata. V práci je popsáno, jakým způsobem je místní region zahrnut do vzdělávacího obsahu. Dále jsou v práci definovány základní pojmy, které souvisí s místním regionem a možnosti jakým způsobem lze k výuce místního regionu přistupovat. V závěru první části jsou shrnuty obecné cíle výuky místního regionu. Druhá část práce se zabývá využitím místního regionu ve výuce na základních školách v Říčanech u Prahy. Jsou zde vypracovány čtyři pracovní listy pro žáky zabývající se několika problémy jejich regionu. První pracovní list se zabývá vymezováním místního regionu a umístěním místního regionu v administrativních celcích Česka. Druhé téma se zabývá dopravní polohou regionu, třetí téma řeší problémy suburbanizace a poslední pracovní list se zabývá vytvořením průvodce po místním regionu. Každý pracovní list obsahuje charakteristiku problému v říčanském mikroregionu, průvodce pracovním listem pro učitele, specifické cíle úkolu a samotný pracovní list. Práce by měla zjednodušit učitelům základních škol přechod od tradičních forem a metod...
|
|
|
Analýza lidského a sociálního kapitálu v periferii Manětínska
Vaňková, Eva ; Novotná, Marie (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá polarizací prostoru, konkrétně problematikou lidského a sociálního kapitálu ve vnitřních periferiích Česka. První část práce je zaměřena na vybrané teoreticko-metodologické rámce výzkumu polarizace prostoru a lidského a sociálního kapitálu. Následující empirická část se věnuje analýze lidského a sociálního kapitálu v širším území vnitřní periferie středočesko-západočeského pomezí, která je provedena na bázi hodnocení kvantitativní povahy. Na základě výsledků kvantitativního hodnocení je provedena analýza lidského a sociálního kapitálu pomocí hodnocení kvalitativní povahy v zájmovém území Manětínska. V závěru je snaha posoudit kvalitu a potenciál lidského a sociálního kapitálu pro rozvoj periferie Manětínska. Klíčová slova: vnitřní periferie - polarizace prostoru - lidský kapitál - sociální kapitál - potenciál rozvoje - Manětínsko
|
|
|
Formation and maintenance the identity of Slovak migrants in the former Hungarian Kingdom from 1711 to present: Case study Báčsky Petrovec
Filadelfi, Samuel ; Chromý, Pavel (oponent) ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práca predstavuje slovenskú menšinu v štátoch bývalého Uhorska, so zameraním na slovenskú menšinu v Báčskom Petrovci. Pozorovaná slovenská menšina sa nachádza v nasledovných krajinách: Maďarsko, srbská Vojvodina, Chorvátsko, Rumunsko. Výskum je urobený v štyroch dimenziách, v historicko-geografickej, v zameraní na súčasný stav, formovanie a udržanie identity menšiny a pri anketových šetreniach prevedených v slovenskej komunite v Báčskom Petrovci a medzi Srbmi v Novom Sade. Cieľom práce je poskytnúť komplexnú analýzu sociálnej a kultúrnej situácie Slovákov v nástupníckych krajinách Uhorska, kam slovenskí migranti prúdili po porážke Osmanskej ríše hlavne od 17. do 19. storočia. Sú predstavené regióny, kde mala slovenská menšina významné zastúpenie ako aj situácia slovenskej menšiny v týchto regiónoch v priebehu času. Najvýznamnejšie regióny, ktoré si zachovali slovenský ráz do súčasnosti, sú Južná Báčka a Južný Banát vo Vojvodine, Piliš, Békeš a pohorie Buk v Maďarsku a Bihorské vrchy v Rumunsku. Podľa posledných sčítaní ľudu sa k slovenskej národnosti v pozorovaných oblastiach prihlásilo 96,3 tisíc ľudí, čo však nepredstavuje ani polovicu pôvodného počtu Slovákov v Maďarsku pred sto rokmi. Bola zistená vysoká asimilácia vo všetkých pozorovaných regiónoch. Dôležitú časť práce tvorí...
|
|
|
Národní a regionální identita maďarských středoškoláků na Slovensku
Orosz, Örs ; Jehlička, Petr (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Klíčová slova: identita, vlast, diskriminace, slovensko-maďarské vztahy, volební chování, Maďaři na Slovensku, percepce budoucnosti Práce se zabývá výzkumem národní a regionální identity maďarských středoškoláků na Slovensku. Je zaměrěná na příčiny vzniku různých postojů, ale též se pokusí prezentovat vnímání a plánování budoucnosti cílové skupiny. Co považují respondenti za vlast a s jakými řádovostními úrovněmi (od místa bydliště až po Evropu) cítí sounáležitost? Jaký mají vztah k většinovému národu? Šetření provedené na 32 středních školách jižního Slovenska s účastí 1142 maturujích studentů, hledá odpovědi na takové a jim podobné otázky. Výsledky výzkumu poukazují na složitost slovensko-maďarských vztahů, na něž nelze nahlížet dichotomicky, jak to dělají aktéři vysoké politiky. Dvě třetiny maďarských maturantů si představuje svoji budoucnost ve své vlasti. Stát se ale stává vlastí tehdy, pokud vytvoří pocit domova pro své občany a respektuje jejich lidskou důstojnost, svobodu a identitu. S vytvářením tolerantního prostředí pro menšinu, by se ve velké míře dalo přispět k přesvědčení i té třetiny, která plánuje svou budoucnost mimo území Slovenska. Dle našich výsledků je mládež otevřená a je připravená na aktivní kooperaci.
|
|
|
Výuka geografie v praxi: podmínky realizace a míra využívání terénní výuky na gymnáziích okresu Děčín
Zubalíková, Karolína ; Řezníčková, Dana (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je posoudit podmínky pro realizaci terénní výuky a míru jejího využití ve vybraném regionu. Tento cíl je sledován ve třech úrovních: 1) Vymezení rámců pro terénní výuku ve strategických dokumentech. 2) Analýza míry využívání terénní výuky ve sledovaném okrese. 3) Analýza přístupu učitelů k terénní výuce. Sledovanou oblastí je okres Děčín, ve kterém se nacházejí čtyři gymnázia. Diplomová práce by měla být především sondou do problematiky využívání terénní výuky a poskytnout tak podklady pro zkvalitnění výuky zeměpisu. K problematice terénního vyučování přistupujeme v práci z různých úhlů pohledu. Jednak z hlediska institucionálního (možnosti pro terénní výuku ustanovené v kurikulárních dokumentech), jednak z hlediska subjektivní reflexe pedagogů škol děčínského okresu (výsledky empirického šetření).
|
|
|
Lidský a sociální kapitál ve vnitřních periferiích Česka: příklad Rakovnicka
Fiala, Jan ; Pileček, Jan (oponent) ; Chromý, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem výzkumu předkládané diplomové práce je proces polarizace prostoru a analýza lidského a sociálního kapitálu na Rakovnicku, které je v celostátních i krajských rozvojových dokumentech kvalifikováno jako problémové území s nižším socioekonomických rozvojem. Zájmové území ale není z hlediska prostorových vazeb kompaktním celkem a vyznačuje se značnou socioekonomickou i sociokulturní diferenciací. Tato členitost souvisí hlavně s existencí makropolohové, "vnitřní periferie", kde její část je možné lokalizovat především podél hranice zájmového území s kraji Ústeckým a Plzeňským (Fiala 2007). Z předchozích výzkumů vyplývá, že k současné perifernosti mnoha obcí přispívá nedostatečná angažovanost starostů, klíčových osob regionálního rozvoje a rovněž nedostatečná kooperace obcí v rámci mikroregionálních svazků. V předkládané diplomové práci se tedy budeme snažit o analýzu diferenciace lidského a sociálního kapitálu ve vnitřních periferiích, resp. vztah mezi existencí problémových, periferních oblastí a kvalitou lidského a sociálního kapitálu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.