|
|
Leukemie s fusním genem BCR/ABL.
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Karla (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom je chromozomální aberací, která je nejčastěji spojována s chronickou myeloidní (CML) a akutní lymfoblastickou (ALL) leukémií. Zlomy vedoucí ke vzniku této reciproké translokace vznikají v dlouhých intronových oblastech genů BCR a ABL. Nově vzniklé přechodové oblasti jsou u každého pacienta jedinečné a otevírají tak možnost pro detekci minimální reziduální nemoci (MRN). MRN by měla přinášet informaci o množství leukemických buněk v organismu v průběhu léčby, je důležitým prognostickým faktorem a má vliv na intenzitu léčby. V současné době jsou k tomuto monitoringu využívány dvě standardizované metody. Jsou jimi detekce klonálních přestaveb genů pro Imunoglobuliny a/nebo T-buněčné receptory na genomické úrovni a detekce fúzního genu BCR/ABL na mRNA úrovni. První ze zmíněných metod není v praxi využitelná pro CML pacienty, kteří mají primárně postižené myeloidní buňky, které imunoreceptorové geny nepřestavují. Naším cílem bylo optimalizovat a standardizovat metodu hledání BCR/ABL zlomů na genomické úrovni a využít těchto přechodových sekvencí ke stanovení MRN. Podařilo se nám nalézt přechodovou sekvenci v 80 % případů. Při srovnání hodnot naměřených námi zavedenou metodou s hodnotami získanými standardně byla nalezena perfektní korelace pouze u 1 pacienta. U zbylých 14 pacientů...
|
|
|
Funkce adaptorových molekul v procesu leukemogenezy
Švojgr, Karel ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Leukémie jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí. Na leukemogenezi se podílí faktory vrozené i získané a mimo jiné i aberantní buněčná signalizace. Transmembránové signalizační adaptorové molekuly by mohly být kauzální příčinou vzniku a propagace leukémie. V první části naší práce jsme pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce analyzovali expresi adaptorových molekul PAG, LAT a NTAL ve fyziologických lymfocytárních prekurzorech a v diagnostických vzorcích kostní dřeně dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). V průběhu lymfocytárního vývoje se exprese většiny adaptorových molekul významně mění (vzestup LAT a pokles NTAL v průběhu vývoje T-lymfocytů; pokles PAG při vývoji B- lymfocytů). Obdobně se exprese adaptorových molekul velmi liší i v hlavních podtypech ALL. Především TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastické leukémie mají unikátní profil exprese adaptorových molekul (vysoká exprese PAG a LAT, nízké exprese molekuly NTAL). V T-akutní lymfoblastické leukémii můžeme pomocí molekuly NTAL identifikovat 2 skupiny pacientů - ti, kteří příznivě odpoví na iniciální předléčbu prednisonem, mají většinou vysokou expresi molekuly NTAL. Na druhou stranu pacienti, kteří na iniciální předléčbu prednisonem odpoví špatně, mají většinou hladinu molekuly NTAL nízkou. V druhé části naší...
|
|
|
Postižení myeloidní linie u BCR/ABL-pozitivních akutních lymfoblastických leukémií
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom byl od doby, kdy byl poprvé popsán (1960), po desetiletí spojován pouze s chronickou myeloidní leukémií (CML). Avšak tuto translokaci zahrnující chromozomy 9 a 22 lze nalézt i mezi pacienty trpícími odlišným typem poruchy zrání a diferenciace bílých krvinek - akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). Zatímco u Ph+ ALL pacientů je Philadelphský chromozom nacházen v lymfoidních buňkách, u CML je tato chromozomální aberace nalézána zejména v buňkách myeloidních. Tato onemocnění jsou si však mnohem bližší, než by se na první pohled mohlo zdát, a v určité fázi je Ph+ CML jen obtížně odlišitelná od Ph+ ALL. Touto fází je období lymfoblastické krize CML. Nabízí se hypotéza, že k odlišení mezi oběma typy leukémií postačí vyšetření zaměřené na postižení myeloidních buněk - u ALL by mělo být postižení vázáno pouze na lymfoidní buňky. Avšak tento předpoklad neplatí absolutně. V případě Ph+ ALL byli popsáni pacienti s postižením i myeloidních buněk. Navíc ani případy s Ph+ CML nemusí mít jednoznačný průběh.Vzhledem k odlišným prognózám a léčebným postupům, které se v obou případech uplatňují, je nasnadě, že správná diagnóza není nepodstatnou součástí úspěšné léčby. Nalezení odlišnosti mezi Ph+ ALL a Ph+ CML tedy není pouze teoretickou otázkou, ale může mít vliv i na úspěšnou terapii těchto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Etiológia detských akútnych leukémií".
Burjanivová, Tatiana ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
Detské akútne leukémie predstavujú heterogénnu skupinu onkologických ochorení. Podľa bunkového pôvodu, klinických prejavov a molekulárnych a chromo-zomálnych zmien sa delia na dva subtypy: akútnu myeloidnú leukémiu a akútnu lymfoblastickú leukémiu. Akútna lymfoblastická leukémia (ALL) predstavuje najčastejšiu formu leukémie v detskom veku. Akútna myeloidná leukémia (AML) sa vyskytuje prevažne u dospelých, u detí je vzácnejšia. V Českej republike na jedného detského pacienta s AML pripadá asi 5 detí s ALL. AML sa vyskytujú prevažne u starších detí. Vrchol výskytu detských ALL je medzi 1-5 rokom života, čo je obdobie vývoja imunity voči najčastejším vírusovým infekciám. Úspešnosť liečby detských akútnych myeloidných leukémií je v porovnaní s akútnymi lymfoblastickými leukémiami nižšia a vyliečiť sa darí asi len 40-50% pacientov (pri ALL je to asi 70-90%) (Creutzig, Reinhardt et al. 2001; Stary, Gajdos et al. 2003). Pre čo najefektívnejšiu liečbu je kľúčové správne a presné určenie diagnózy akútnej myeloidnej leukémie. K tomu sú potrebné spoľahlivé morfologické, imuno-logické a cytogenetické vyšetrenia kostnej drene a periférnej krvi pacienta v čase diagnózy. Na podklade nálezu je potom určený typ ochorenia a stanovený liečebný postup. AML sa podľa tzv. FAB (francúzko-americko-britskej) klasifikácie,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.