|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívá také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětí, ale také státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Geografické aspekty korupce v Česku
Podestát, Jan ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Práce se zabývá problematikou korupce v České republice z geografického pohledu. Nejdříve jsou uvedeny teoretické přístupy ke zkoumání korupce, definice a základní typologie korupce včetně způsobů jejího měření. Následuje hodnocení korupčního prostředí v České republice a část věnovaná veřejným zakázkám. Poslední část tvoří zdroje dat, metodika a vlastní výsledky práce. Cílem práce bylo posoudit potenciální korupci v případě veřejných zakázek na jednotlivých hierarchických úrovních sídelního systému a identifikovat potenciální pravidelnosti regionální diferenciace korupčního chování na úrovni celé České republiky a podrobněji v rámci Plzeňského a Karlovarského kraje. Výsledky korelací na základě shromážděných dat neprokázaly zcela zřejmou závislost mezi řádem obce a transparentností veřejných zakázek. Nicméně v případě regionální diferenciace potenciální korupce byly určité souvislosti nalezeny. Vyšší potenciál korupce vykazují urbanizované a některé další atraktivní regiony. Klíčová slova: korupce, veřejné zakázky, regionální rozdíly
|
|
|
Geografické aspekty terorismu - proměna geografického obrazu po roce 1968 a po konci studené války
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
9 Abstrakt Tato práce rozebírá hlavní přístupy v současném studiu terorismu, zejména v geografickém pohledu na tento vážný fenomén, který by neměl být sledován pouze nevědeckými médii. Hlavním cílem tohoto výzkumu je prověření změn geografické distribuce terorismu, zejména jeho mezinárodní formy, v posledních čtyřech desetiletích a po skončení studené války, odhalit trendy v teritoriálním a programovém zaměření, aby byla vidět proměna geografického obrazu mezinárodního terorismu. Hlavní výzkumné otázky nebo hypotézy tvrdí: 1) Od konce 60. let 20. stol. došlo k prostorovému přesunu "nejžhavějších ohnisek", center aktivit terorismu ve světě. 2) Konec studené války přinesl rozmach nacionálně/kulturně motivovaného terorismu. 3) Za většinu teroristických aktů jsou zodpovědní islámští extrémisté. Zkoumané období je mezi únorem 1968 a 10. prosincem 2006, což je dáno hlavním zdrojem, MIPT Terrorism Knowledge Base (TKB) (založeno na datech od RAND Corporation). Doba je rozdělena do čtyř období podle hlavních historických událostí, které jsou považovány svým vlivem na (ne jen) mezinárodní terorismus za důležité. První období (1968-1975) probíhá v čase vietnamské války. Její konec je považován za dobu relativní ztráty prestiže USA, podpory protizápadních levicových skupin po celém světě. Avšak ve druhém období...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.