|
|
Analýza podmínek vzniku svahových deformací ve Vsetínských vrších
Klimeš, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Krejčí, Oldřich (oponent)
;ggigliiiiiiiiiigiiig gig i i lllE i iĚgiii!iiiiálE = EĚi aĚ ; Ě lEii€EE šiiil ĚiiiiĚi E }š :EšššĚ*;Éi;iĚ.at'ř:igáěš š;gí!!,a:Ěi;:;;iá*š8š€št ig:ggggš;ĚciÉ;gÉÉř;šá3ář ígi;Ěigšiá: ii i EšiÉ3i I iĚi5 iEÉáEl{;Ěťiřr.qt!š;;a: iĚ:!- á.í€ šEĚ ; ágas3€ € - š;ilae ř Ěáá šŤšř;ř* št É-s : -.3š; t * řš t€ š :Ě E'E g -ítÉ íá.= i iá ; á'i ĚE Éi1: iái i Ěi; iiiiii iE ři iiiaa iii iĚE a 1:iiii i iE'ii Eíig;i áii g Éiiii;gaiiBiiiaiii g: i iiiE ššiááš ggříff šá šřáágši gššgg ř g E ř i á ggiii iiiii i šiiigiE g Ě iiiia iagggiiiiiiiiiEiEiiá EiřĚ; iiiiiiiiiĚiĚiii*iiil i řg{ i - E€E 1lág i iaaiĚiiiiá;g řgg ;ÉĚišgiřgg$iĚE5šĚšřĚ€€ gii E Ě gšiíiltEt á l E E ř ;iÉígii :íiá:*gE i.íiť*' t řEi€ě Egg: iigiBgiĚ*i;g*i ggigig-gggg *l;igiig;iiigš Ě:'gigg9iš-Ě gišiĚgiš;li E ;: cE : : : ĚiĚiĚii áaĚĚEĚ.íá-;áttšEaáÉĚ;*'EĚt - Á 9o ? '4.) E(.} p9 >ř '-> F>\ 6'>E2 o.='>\':f šÝe6 ai.\4Ť.É '>\ x >\4 )x ,(]-= r oxN .$-S :o^y .íl .š l!15 x ,EíE E€€ i*í:í;.l : * Ét* sťĚ€ žtĚ3"šÉalti;Ě€ =;: €3*9*a i;.5:::,;E:i.i € .: i.í .i ;š;ÉŤ €3- ř ;. ři.Ě *:B.* i žsÉ€EŤÉí; ; g ; e É Ž, i E: á í.= 'ž '! = ,2 -= I ; Ě 3 í:i s '6 3 =E - ! 1 i Ě ; E ; ÉĚ i c : ,í ř ě É; É šÉ=i?zl ; * : *E?1;E:aŤ ;E Ě i'F t :=E i É:E á šg ,i.B a; ;i; E;; e! 'ř a l = É;; ;Ě ái .= u ; á; ' ě g;e ;;'E ž;i ; ,,žěE É,7 žř ;' Ť i : Ei .i žž1ÉE E: žu= ÉEtá;+ $ŤešĚ!ĚĚá€ga9$šĚg lOcř ,ys.=ř€<=...
|
|
|
Geomorfologické projevy neotektonické aktivity podél úpatního zlomu pohoří Cordillera Blanca, Peru
Masák, Ondřej ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Stemberk, Josef (oponent)
Jihozápadní úpatí masivu Cordillera Blanca v jihoamerických Andách patří mezi jedno z tektonicky nejaktivnějších zlomových pásem. Základem této práce bylo vyhotovení geomorfologické mapy na základě družicových snímků za účelem analýz přímých a nepřímých projevů neotektoniky. Největší důraz byl při tvorbě mapy kladen na morfologické projevy tektonických pohybů, jimiž jsou facety zlomových svahů a vertikální zlomové stupně deformující ostatní tvary reliéfu - např. boční morény a dejekční kužely. Vertikální stupně dosahují - v závislosti na stáří tvaru - výšky pár metrů až desítky metrů (max. 60 m). Vyhodnocení měření deformometru z lokality Pitec dobře zachycuje hlavní trend pohybu - mírný výzdvih masivu, pozvolné rozevírání zlomu a zanedbatelný levostranný horizontální posun. Výpočet indexu sinuosity, jehož hodnoty byly shledány poměrně nízkými, potvrzuje vysokou tektonickou aktivitu zlomového pásma. Analýza podélných profilů toků neprokázala přítomnost knickpointů v místě křížení zlomového pásma. Vysvětlením může být skokový průběh pohybů na zlomu, jehož interval je odhadován na 1ka až 3 ka, přičemž posledních 2ka jsou ve znamení relativního tektonického klidu. Za tuto dobu byla schopna hloubkové eroze vodních toků setřít projevy tektonických pohybů. Klíčová slova: Cordillera Blanca, neotektonika,...
|
|
| |
|
|
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
|
|
|
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí
Žížala, Daniel ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Přibyl, Václav (oponent)
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč Název práce: Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí Autor: Daniel Žížala Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou geneze a aktivity hluboce založené svahové deformace Běleč, nacházející se v hlubokém průlomovém údolí Křeptovského potoka cca 1,5 km východně od Doubravníku na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Práce přispívá k otázce vlivu svahové poruchy na havárii vodovodního přivaděče Vírského oblastního vodovodu v roce 2005. Metodikou řešení geneze deformace byla geomorfologická analýza, řadící iniciaci svahových pohybů na poruše do středního pleistocénu. Morfotektonická analýza přispěla k otázce podílu neotektonických poruchových zón na vznik deformace a prokázala výskyt směrné a příčné tektonické poruchy v údolí Křeptovského potoka, narušující pevnostní charakteristiky masivu. Aktivita svahových pohybů byla řešena v rozsahu let 1880 - 2007 prostřednictvím dendrogeomorfologické analýzy. Letokruhovou analýzou ze vzorků buku lesního (fagus sylvatica) nebyly prokázány kontinuální pohyby v celém rozsahu deformace....
|
|
|
Podmínky vzniku mury z 15.5.2014 ve Smutné dolině (Západní Tatry)
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stanovení podmínek, které vedly ke vzniku mury dne 15. 5. 2014 ve Smutné dolině v Západních Tatrách. Na základě statistické metody 4σ a doplňkových globálních a lokálních modelů, založených na množství srážek a jejich trvání během dané události a lokálních modelů založených na množství srážek během dané události, byly odvozeny hodnoty pro srovnání s prahovými hodnotami vybraných modelů. Dále bylo pomocí GPS provedeno geomorfologické mapování mury a zaznamenání jejích základních charakteristik, např. přítomnost plošných akumulací sutin nebo akumulačních valů, dále šířka a hloubka vytvořeného koryta. Odvozené hodnoty srážkových úhrnů byly v případě modelu 4σ a modelů založených na množství srážek a jejich trvání během dané události překročeny, na rozdíl od modelů založených na množství srážek během dané události. Dále bylo zjištěno, že svou délkou mura představuje jednu z rozsáhlejších mur, ovšem např. šířkou koryta se od průměrné velikosti mur v Západních Tatrách neliší. Klíčová slova: svahový proces, mura, prahová hodnota, Západní Tatry
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
INVENTARIZACE A ANALÝZA RIZIKOVÝCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ V CHILSKÉ ČÁSTI PATAGONIE S VYUŽITÍM DPZ
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Místní krajinu tvoří průzračně modrá jezera, ledovce, fjordy a zasněžené vrcholky hor. Na vytváření této krajiny se podílí mnoho vnitřních i vnějších geomorfologických procesů. Tyto procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Mezi tyto rizikové geomorfologické procesy v zájmovém zemí patří zemětřesení a s ním spojené vlny tsunami, vulkanismus, svahové pohyby a specifický druh povodní, vznikající náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Práce obsahuje také kapitolu o dálkovém průzkumu země a jeho možném uplatnění při předcházení vzniku rizikových procesů nebo při jejich monitorování. Práci uzavře kapitola s vlastním hodnocením těchto procesů. Metodika práce je založena na rešerši na rešerši zahraniční literatury. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF, dálkový průzkum
|
|
|
Classification of glacial lakes and methods of inventory
Pisarčíková, Alexandra ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Klasifikácia glaciálnych jazier a metódy ich inventarizácie Abstrakt: Klasifikácia glaciálnych jazier má svoje využitie po celom svete. Doposiaľ však neexistuje jednotný systém typológie, ktorý by umožnil zjednodušenie a zvýšil efektívnosť práce pri inventarizácii jazier. Práca sa venuje najprv vytvoreniu prehľadu definícií pojmov glaciálneho jazera rozdelenému podľa euro-atlantickej a ázijskej literatúry a ich následnému zhodnoteniu. Inventarizácia glaciálnych jazier je úzko spojená s ich klasifikáciou. Preto práca následne prezentuje jednotlivé metódy, ktoré vedú k vytvoreniu inventára jazier. Základom vytvorenia návrhu systému klasifikácie je rešerš z už vytvorených klasifikácií glaciálnych jazier a analýza, pomocou ktorej bolo možné vytvoriť návrh typológie. Celkovo je klasifikácia jazier rozdelená do dvoch hlavných skupín: podľa polohy voči ľadovcu alebo reliéfu a podľa typu hrádze. Následne bolo na základe inventarizačnej tabuľky v záujmovej oblasti analyzovaných 280 glaciálnych jazier. Na základe vytvoreného návrhu klasifikácie sa v rámci inventarizácie klasifikovala väčšina jazier, a tým návrh typológie potvrdil svoje aplikované využitie. Kľúčové slová: glaciálne jazero, typológia, klasifikácia, inventarizácia, DPZ
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení glaciálního jezera Imja, Nepál
Kroczek, Tomáš ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Globální klimatická změna přináší mnoho fenoménů, kdy jedním z nich je nepochybně možnost vzniku povodňových vln z nově tvořených ledovcových jezer. Jedním z těchto jezer je také nepálské jezero Imja ležící nedaleko nejvyššího světového vrcholu Mt. Everest a v případě jeho protržení či přelití by došlo k velkým finančním i kulturním ztrátám. Tato diplomová práce se zabývá právě vybranými faktory, které mohou stabilitu morény, jež jezero hradí, ovlivnit. Hlavním cílem práce je evaluace možnosti dopadu skalního řícení do jezera, dále sledování vývoje jeho expanze v posledních letech v souvislosti s vývojem teplot, a také hodnocení vývoje morfologie hradící morény obsahující mrtvý led. Výsledky práce naznačují stále zrychlující se expanzi jezera na úkor ledovců Imja a Lhotse Shar, pro kterou jsou zásadní zejména rostoucí teploty u měsíců v teplé polovině roku. Z výsledků také vyplývá, že v současnosti nehrozí vznik nárazové vlny po dopadu skalního řícení do jezera, jelikož jsou boční morény dostatečně vysoké a jezero chrání. Zásadní pro stabilitu morénové hráze je tedy tání mrtvého ledu v jejím jádru, kdy se tvoří stále nová a nová termokrasová jezírka na povrchu morény a byl také objeven průsak skrze morénu v její jihozápadní části. Klíčová slova: glaciální jezero, GLOF, Nepál, Imja, Khumbu,...
|
host ::
RSS.