|
| |
|
|
Proces stávání se matkou: Změny v prožívání mateřství u prvorodiček před porodem a po porodu
Martinčíková, Lucie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi prvorodiček v procesu stávání se matkou a jejich změnami v prožívání mateřství před porodem a po porodu. Teoretická část obsahuje šest hlavních kapitol, které se věnují hlavním otázkám mateřství z pohledu provedených výzkumných studií a odborné literatury. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost prvorodiček s mateřstvím a prožívání procesu stávání se matkou. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Do výzkumného souboru bylo vybráno šest těhotných žen - prvorodiček, se kterými byly realizovány dva rozhovory, z nichž jeden proběhl před porodem a druhý po porodu. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledkem práce je ucelený popis témat vztahující se k mateřství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že proces stávání se matkou je bezesporu jedinečnou a nepřenositelnou zkušeností. Výzkum rozšiřuje povědomí o faktorech, které mají vliv na prožívání mateřství a mapuje základní oblasti potencionálních změn v období mateřství. Významné změny se projevily zejména v oblastech režimu dne a spánkového rytmu, v partnerském vztahu a prioritách. Výzkumná část se zaměřovala také na komparaci původní představy mateřství s následnou realitou,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv partnerky na utváření otcovské role
Chomiszaková, Alexandra ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Cílem práce je prozkoumat zkušenosti otců s vlivem partnerky na utváření jejich otcovské role a lépe jim porozumět. V teoretické části jsou popsány změny v pojetí otcovství, které můžeme pozorovat ve společnosti, a dále způsoby konceptualizace otcovství a vlivu partnerky. V souvislosti s vlivem partnerky a rodičovstvím jsou vysvětleny konstrukty coparenting a gatekeeping jako další možné přístupy k uchopení a pojetí fenoménu otcovství. Empirická část představuje výsledky kvalitativního výzkumu, který byl realizován pomocí interpretativní fenomenologické analýzy za použití polostrukturovaných rozhovorů. Odpovědí na výzkumnou otázku jsou témata vynořená z analýzy. Jako zásadní se ukazuje téma partnerského vztahu, především jeho kvalita a vzájemná blízkost. To se nadále promítá do oblasti sebehodnocení otců a také roviny prožívání otcovství. Další oblastí, která vystupuje do popředí, je rozdělení rolí a kompetencí, které je ovlivňováno nastavením partnerky v rámci tradičního či liberálního přístupu k rodičovství. Nezbytnou součást tvoří komunikace, která je odrazem ale i produktem partnerského vztahu. Ovlivnění partnerkou je patrné i v oblasti hodnot a postojů, které se vážou k otcovství. Jako podstatné se ukazuje, zkoumat vliv partnerky v souvislostech, zejména interakce mezi různým osobnostním a...
|
|
|
Odsun Němců z Přebuzi a proměna města v poválečném období
Valentová, Hana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Andrš, Pavel (oponent)
Odsun Němců z Československa po konci druhé světové války lze dodnes řadit do rozporuplných témat středoevropských dějin. Až do roku 1989 bylo toto téma v naší historiografii šedou zónou. Vliv na to měl pochopitelně tehdejší režim, po jehož pádu nastal obrovský badatelský rozvoj. Spolu s tím přišla také otázka o míře adekvátnosti odsunů. Odpovědi na tyto otázky jsou dodnes poměrně rozdílné. Mnohdy záleží i na tom, z jaké strany reakce přichází. Je podstatné si uvědomit, že odsuny velice zasáhly do života obyčejných lidí. Předkládaná práce se věnuje odsunu Němců z Přebuzi a následnému vývoji města v poválečné době. Pro poskytnutí uceleného pohledu na výchozí pozici Přebuzi před odsunem je věnováno místo také historickému vývoji a obyvatelstvu od vzniku města až do konce druhé světové války. Práce se soustředí na období mezi lety 1945-1989 s ohledem na německé osídlení města. V potaz jsou brány důsledky odsunů Němců na město, konkrétně vylidnění a snaha o nové osídlení. Pozornost bude věnována i tzv. druhému odsunu Němců z Přebuzi v roce 1967. Cílem mé bakalářské práce je postihnout problematiku odsunu Němců z Přebuzi a následnou proměnu města v poválečném období, která byla ovlivněna poválečnými událostmi a změnou politické situace v Československu. Klíčová slova: Odsun Němců, Přebuz, poválečné...
|
|
| |
|
|
Vynořující se dospělost: čtvrtživotní krize a jiná významná témata
Fialová, Kateřina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím mladé dospělosti, jeho prožíváním a významnými tématy, které ho provází. Na období je v textu nahlíženo skrze teoretické koncepty "vynořující se dospělost" a "čtvrtživotní krize". Teoretická část práce vymezuje současné pojetí období dospělosti a následně zmiňuje relevantní psychologické teorie (autorů E. H. Erikson; J. Marcia; D. Levinson; J. J. Arnett nebo O. Robinson). Praktická část referuje o průběhu a výsledcích výzkumné studie postavené na principech kvalitativní metodologie. V první fázi bylo realizováno 8 individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvoří skupina žen a mužů ve věku 25-30 let, bezdětní s minimálním dosaženým vzděláním na úrovni SŠ. V druhé fázi byly pořízené rozhovory podrobeny metodě tematické analýzy. Výsledkem práce je ucelený popis sedmi témat vztahující se k dospělosti. Mezi témata patří souhrn definic dospělosti účastníků a účastnic výzkumu; pociťování vlastní dospělosti; dospělost ve vztahu k druhým lidem a další. Výsledky dále zrcadlí obeznámenost a zkušenost výzkumné skupiny s fenoménem čtvrtživotní krize. KLÍČOVÁ SLOVA čtvrtživotní krize; vynořující se dospělost; mladá dospělost; vývojová krize; tematická analýza
|
|
|
Negativní myšlenky matek
Janusová, Štěpánka ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá negativními myšlenkami u matek v kontextu prvních let života jejich prvního narozeného dítěte. Teoretická část práce je dělena na tři části: první představuje negativní myšlenky a doprovodné emoce matek z hlediska psychopatologie, druhá z hlediska sociální psychologie, třetí je uchopuje v kontextu pandemie Covidu-19. Výzkumná část práce představuje výzkumné otázky, použitou metodu interpretativní fenomenologické analýzy, charakteristiku výzkumného vzorku, sběr dat skrz polostrukturovaný rozhovor a doplňující písemné otázky a jsou v ní prezentována výsledná zjištění. Zaprvé, matky zažívají obsahově podobné negativní myšlenky, jež jsou doprovázeny podobnými negativními emocemi, navíc u nich můžeme nalézt podobný vývoj v čase. Zadruhé, s vývojem negativních myšlenek se pojila i změna jejich interpretace a změna v copingových strategiích. Pakliže matky hodnotily své negativní myšlenky a emoce jako běžné a přirozené, lépe se s nimi vyrovnávaly, zvládly se s nimi svěřovat svému okolí a zmenšily tak jejich negativní dopad na dítě. Klíčovou roli zde sehrává vnímání sebe sama jako dost dobré matky. Zatřetí, významnou roli při interpretaci a vyrovnávání se s negativními myšlenkami a emocemi hrají očekávání, která jsou do značné míry ovlivněna nedostatečnou přípravou na rodičovství, dále...
|
|
|
Strachy a strašidla u dětí předškolního a mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá významem strašidel v představách dětí. Teoretická část pojednává o vlivu strašidel na evropskou kulturu, definuje pojem strachu a uvádí základní rozdíly v jeho obsahu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Dále definuje pojmy gender a pohlaví a předkládá rozdíly ve vnímání strachu mezi dívkami a chlapci. Empirická část je rozdělena na dvě části. V první části je u dětí a jejich příbuzných prostřednictvím 5bodové škály zjišťována intenzita dětského strachu ze strašidel a dalších strachů. Druhá část empirické práce uvádí informace o dětských představách o strašidlech získaných prostřednictvím rozhovorů s dětmi.
|
host ::
RSS.