|
|
Evolutionary and conservation consequences of interspecific hybridization in rare plant species
Vít, Petr
epo h ě evolu i év atý h rostli . O e ě ale ůže ít jak pozitiv í tak egativ í důsledk , sahají í od vz iku ový h ta o ů až po ož é v h utí . T to důsledk ohou ýt o zvláště i te ziv ější o ů s geografi ký rozšíře í e o u vzá ý h ta o ů. )áklade předkláda é dizertač í prá e jsou tři účastí vzá ého ta o u. Prá e je dopl ě a studií, ve Koe iste e počet ý h pri ár í h h ridů s rodičovský i ta o la odhale a u e de i kého rož e Slavkovského lesa a jeho širo e rozšíře ý protějške ů je vel i vzá á. Předpokládalo se, že o a ta o hoj ě , avšak aše kar ologi ká data te to předpoklad epotvrdila. H ridiza e v případe h e í váž ý ohrože í vzá ý h ta o ů. Třetí studie osvětluje důsledk . O e ě jsou ve střed í Evropě rozlišová tři základ í a tři h ridoge í ta o . V eze í jed otlivý h ta o ů je však ejed oz ač é a dík i trogresiv í h ridiza i e istují pře hod jak v velké části u ož ě a lidský i aktivita i .j. distur a e , které u ož il původ ě prostorově izolova ý i ta o a ásled ou h ridiza i. Původ ové aga osper i ké posled í studii. O do é li ie vz ikají ve střed í Evropě opakova ě dík ezidruhové h ridiza i. Nejčastěji vz ikají aga osper ičtí triploidi h ridiza í diploi ího a tetraploid ího ta o u apř. . Dlouhodo á e iste e tě hto li ií je u ož ě a pře hode k aga osper i ké u způso u reproduk e.
|
|
| |
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Urtica L. je na území České republiky zastoupen třemi druhy. Nejběžnější Urtica dioica L. představuje značně variabilní skupinu s řadou popsaných intraspecifických taxonů. Mezi zdroji proměnlivosti Urtica dioica pravděpodobně převažuje polyploidie (min. 2 ploidní úrovně - 2x a 4x). Další příčinou variability u tohoto druhu je vlastní dvoudomost. V dvoudomých populacích se totiž v malém procentu vyskytují jednodomí jedinci a jejich studium má potenciál napomoci k nahlédnutí do evoluce dvoudomosti. S Urtica dioica je často zaměňován blízce příbuzný diploidní taxon Urtica kioviensis Rogow, který díky svým ekologickým preferencím a celkové příbuznosti navazuje na její problematiku. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků o druhu Urtica dioica spolu s výsledky z pilotních sběrů a analýz, které identifikovaly několik ploidních úrovní s pravděpodobným těžištěm výskytu reliktního diploida v primárních měkkých luzích. V navazující diplomové práci bude tato problematika dále rozvinuta, se zaměřením na morfologické odlišení a příbuznost jednotlivých ploidních úrovní. Jelikož se nejvzácnější a v navazující práci nejvíce studované taxony, resp. cytotypy, rodu Urtica vyskytují výlučně v lužních lesích, je problematika těchto společenstev zpracována v samostatné kapitole, která je věnována především...
|
|
|
Evolutionary and conservation consequences of interspecific hybridization in rare plant species
Vít, Petr ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Španiel, Stanislav (oponent)
4 Souhrn Hybridizace hraje významnou roli v evoluci cévnatých rostlin. Obecně ale může mít jak pozitivní tak negativní důsledky, sahající od vzniku nových taxonů až po možné vyhynutí druhu skrze introgresi. Tyto důsledky mohou být znásobeny obzvláště u taxonů s omezeným geografickým rozšířením nebo u vzácných taxonů. Základem předkládané dizertační práce jsou tři studie zabývající se mezidruhovou hybridizací s účastí vzácného taxonu. Práce je doplněna studií, ve které vystupuje hybridizace jako zdroj variability a nového taxonu. Koexistence početných primárních hybridů s rodičovskými taxony byla odhalena u endemického rožce Slavkovského lesa (Cerastium alsinifolium) a jeho široce rozšířeným protějškem (C. arvense). Naproti tomu, hybridizace nativních leknínů (Nymphaea alba, N. candida) je velmi vzácná. Předpokládalo se, že oba taxony mohou volně hybridizovat, avšak naše karyologická data tento předpoklad nepotvrdila. Hybridizace v obou případech není vážným ohrožením vzácných taxonů. Třetí studie osvětluje důsledky mezidruhové hybridizace v rámci rodu Diphasiastrum. Obecně jsou ve střední Evropě rozlišovány tři základní a tři hybridogenní taxony. Vymezení jednotlivých taxonů je však nejednoznačné a díky introgresivní hybridizaci existují přechody (jak v morfologii, tak ve velikosti genomu) mezi taxony. Tato...
|
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Libanotis pyrenaica - unikátní polyploidní komplex v čeledi Apiaceae
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
5 Abstrakt Libanotis pyrenaica je občas opomíjenou rostlinou naší květeny z čeledi Apiaceae. Vyskytuje se na xerotermních a bazických stanovištích, zejména vápencích. Najít ji můžeme na keřnatých, kamenitých nebo travnatých stráních, drolinách, v lomech, na pastvinách, ve světlých lesích, podél silnic, na železničních náspech, březích řek nebo na zříceninách hradů. U nás je Libanotis pyrenaica původní, ale v některých územích se sekundárně šíří (podél toků řek, železničních tratí...) Druhotný výskyt je u nás uváděn zejména z východních Čech. Z českých zemí známe dvě ploidní úrovně, 2n = 2x = 22 a 2n = x = 44. Diploidní rostliny se vyskytují na jihu Čech (Sušicko-horažďovické vápence a Českokrumlovské Předšumaví), zatímco tetraploidní cytotyp byl zatím zjištěn ve východních Čechách a na jižní Moravě. V ostatních evropských státech je naproti tomu rozšířenější diploidní cytotyp. Frekvence a přesnější geografické rozšíření obou ploidních úrovní jsou zatím neznámé. Klíčová slova: Libanotis pyrenaica, Seseli, žebřice pyrenejská, diploid, tetraploid, rozdílnost mezi cytotypy, Apiaceae, průtoková cytometrie
|
|
|
Mikroevoluční procesy u endemického taxonu Krkonoš Campanula bohemica
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Campanula L. - zvonek - je největším rodem čeledi Campanulaceae. Jedná se o druhově bohatý rod cévnatých rostlin se subkosmopolitním rozšířením, jehož taxonomické členění není do dnešní doby uspokojivě vyřešeno. Evoluční historii tohoto rodu provází řada mikroevolučních procesů, jako je hybridizace, polyploidizace a geografická izolace. Především díky geografické izolaci lze u zvonků v rámci Evropy nalézt značné množství endemitů. V České republice docházelo k této geografické izolaci zejména ve vyšších pohořích (Krkonoše, Jeseníky). V této oblasti můžeme nalézt tři endemické zástupce rodu Campanula. Jsou to: Campanula gelida Kovanda, Campanula rotundifolia L. subsp. sudetica (Hruby) Soó a Campanula bohemica Hruby. Jedná se o fytogeograficky významné taxony naší květeny, navzdory tomu zůstávají údaje o jejich variabilitě, evoluční historii a procesech v jejich populacích značně fragmentární. Dosud chybí jejich podrobné zhodnocení pomocí moderních biosystematických přístupů. Campanula bohemica je silně ohroženým, neoendemickým druhem vyšších poloh Krkonoš. Řadí se do příbuzenství druhu Campanula scheuchzeri Vill., ze kterého se i s největší pravděpodobností vyvinul. Na podobných stanovištích v Krkonoších jako C. bohemica se vyskytuje i fenotypově velmi podobný druh C. rotundifolia L. V místě...
|
|
|
Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou třešní křovitou (Prunus fruticosa)
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Zahradníček, Jaroslav (oponent)
Do rodu Prunus náleží velké množství zemědělsky významných druhů ovocných stromů, mezi které patří také višně (Prunus cerasus) a třešně (Prunus avium). P. cerasus je považována za allopolyploidního hybrida vzniklého křížením Prunus fruticosa (2n = 4x = 32) a P. avium (2n = 2x = 16). Světová produkce višní byla pro rok 2008 odhadována na více než 1,15 milionů tun. Prunus fruticosa (třešeň křovitá) je reliktním stepním (lesostepním) teplomilným druhem, který je v České republice silně ohrožený (C2). Hlavní nebezpečí pro třešeň křovitou představují přímé i nepřímé lidské aktivity. Jedná se především o ztrátu přirozených biotopů a hybridizaci s nepůvodními pěstovanými druhy, které zplaňují do volné přírody. P. fruticosa hybridizuje se zplanělou, na našem území nepůvodní P. cerasus (třešní višní) v rámci celého svého areálu za vzniku plodného hybrida Prunus × eminens. Výsledky dosavadních studií ukazují, že hybridi jsou četnější ve střední Evropě a že četnost hybridizace stoupá směrem na západ. Tento jev souvisí s lidskou činností. Mnozí autoři považují hybridizaci za hlavní příčinu ohrožení tohoto rostlinného druhu a upozorňují, že na mnohých lokalitách mohou kříženci "čisté" druhy P. fruticosa zcela nahradit. Studium hybridizace P. fruticosa s pěstovaným a zplanělým druhem P. cerasus pomocí moderních...
|
|
| |
host ::
RSS.