|
|
Sezonalita reprodukce tropických ptáků
Kačírek, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o sezonalitě reprodukce tropických ptáků. Práce zahrnuje charakteristiku jednotlivých tropických prostředí a jejich změny v abiotických podmínkách se zaměřením na otázku, v jakém slova smyslu jsou tropy asezónní a v jakém nikoliv. Součástí práce je přehled metodik pro sběr dat při terénních výzkumech zaměřených na sledování reprodukce u ptáků. Hlavní částí práce je porovnání rozdílů mezi biogeografickými oblastmi, regiony a jejich podněty, které nejčastěji vedou k vytváření sezónních reprodukcí, s následným porovnáním u jednotlivých funkčních skupin ptáků (potravní guildy). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postkopulační pohlavní výběr
Kivader, Tomáš ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Pohlavní výběr je klíčový evoluční proces, který ovlivňuje míru přenášení alel genů do dalších generací. Dá se rozdělit na prekopulační, ke kterému dochází před samotnou kopulací, a postkopulační, který se odehrává až po kopulaci, resp. po inseminaci. Při pohlavním výběru spolu jednak soupeří jedinci jednoho pohlaví, obvykle samci, o možnost rozmnožovat se, a dále dochází k výběru samců samicemi. Samci a samice mají odlišné priority ohledně svých strategií rozmnožování. Samci upřednostňují kvantitu potomstva, kdežto samice kvalitu. Proto mezi sebou neustále soupeří ve vytváření nových strategií, jak si zvyšovat biologickou zdatnost. Pohlavní výběr tak často vede ke koevoluci mezi samci a samicemi, což má v konečném důsledku vliv na oddělování jednotlivých populací a speciaci neboli vznik nových druhů. Pro vznik postkopulačního pohlavního výběru je potřeba, aby se v populaci daného druhu množilo více samců s jednou samicí. To je v rámci různých párovacích systémů zajištěno promiskuitou nebo mimopárovými kopulacemi. Existují dva základní procesy, díky kterým je postkopulační pohlavní výběr realizován. Jedná se o kompetici spermií a skrytou samičí volbu. Konkrétní mechanismy postkopulačního pohlavního výběru nejsou zatím dopodrobna prozkoumány. Problematické je jednak sledování postkopulačních procesů...
|
|
|
Reprodukční stárnutí u samic vlaštovky obecné (Hirundo rustica): vliv věku na jednotlivé komponenty reprodukčního úspěchu
Pazdera, Lukáš ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Vliv věku na fitness jedince je jedním z klíčových témat evoluční ekologie. V současnosti intenzivně studovaným projevem věku je stárnutí organismu, tedy zhoršování tělesných funkcí a kondice s věkem. Narůstající počet studií ukazuje, že stárnutí je i ve volné přírodě spíše pravidlem než výjimkou, a to i u krátkověkých druhů, u nichž nebylo stárnutí v minulosti vůbec předpokládáno. I přes vzrůstající zájem evolučních ekologů o toto téma, však zůstávají některé důležité aspekty přehlíženy. Stárnutí znaků je studováno většinou odděleně, chybí tak informace, zda mají jednotlivé znaky podobnou nebo odlišnou dynamiku stárnutí. Tato informace je nutná pro zhodnocení toho, zda jednotlivé znaky stárnou synchronně, jak to predikuje Williamsova teorie antagonistické pleiotropie, či naopak asynchronně. Vhodnými znaky ke studiu stárnutí jsou ty, které se zapojují do procesu rozmnožování. Reprodukce je sekvenční proces, skládající se z mnoha komponent, mezi něž patří například exprese pohlavních ornamentů (atraktivita), načasování hnízdění, počet vajec ve snůšce a jejich velikost atd. V současné době se ale ví málo o tom, které z těchto komponent reprodukce jsou stárnutím ovlivněny nejvíce, a které jsou k vlivu věku rezistentní. Dobře není prostudována ani dynamika nebo (a)synchronie stárnutí v jednotlivých...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Reprodukční investice, tělesná kondice a přežívání u vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Novotná, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Teorie životních strategií poskytuje možná vysvětlení pro načasování důležitých událostí v životě jedinců, které utváří povahu jejich specifických životních cyklů a způsob získávání zdrojů. Jelikož množství dostupných zdrojů je omezené, jedinec musí činit kompromisy, na základě nichž investuje energii a čas do jednotlivých komponent determinujících fitness. Klíčové je trade-off mezi alokací zdrojů do reprodukce a mechanizmů zajišťujících homeostázu a přežívání. Zvýšená investice do aktuální reprodukce může mít negativní dopad na kondici a tím na reprodukci či přežívání v budoucnu. Na jihočeské populaci vlaštovky obecné (Hirundo rustica) jsem v práci studovala souvislosti mezi investicí do reprodukce, kondičními parametry (hematologie a prevalence ektoparazitů) a přežíváním. Průměrná velikost snůšky v sezóně byla pozitivně korelována s přežíváním do následující sezóny u samic, avšak ne u samců. U samic bylo navíc přežívání pozitivně korelováno s počtem hnízdění. Tyto výsledky naznačují, že kromě trade-off mezi investicí do reprodukce a následným přežíváním, se na jejich výsledném vztahu podílí i rozdíly v individuální kvalitě, kondici či dostupnosti zdrojů mezi jedinci. Kvalitní jedinci, kteří jsou efektivnější v získávání a využití živin či jiných zdrojů, mohou investovat více jak do reprodukce,...
|
|
|
Signalizace personality a stresové odpovědi prostřednictvím druhotných pohlavních znaků u sociálně monogamního pěvce
Tesař, David ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sekundární pohlavní znaky hrají nenahraditelnou roli v rozmnožování celé řady živočichů a předpokládá se, že by tyto znaky mohly fungovat jako signály kvality a kondice, na základě kterých se jedinci párují. Exprese těchto znaků, chceme-li ornamentů, může také souviset s personalitou a behaviorálními strategiemi jedince. U melaninových ornamentů se navíc uvažuje nejen o souvislosti s personalitou jedince, ale také o možné souvislosti s odolností vůči stresu a s mírou stresové odpovědi. Tato hypotéza vznikla především díky pleiotropickému efektu melanokortinového systému, který se uplatňuje nejen během melanogeneze ale také při tvorbě hormonů, které se podílejí na spuštění stresové odpovědi. Cílem práce bylo objasnění vztahů mezi ornamenty jedince, jeho stresovou odpovědí a personalitou u vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). V rámci práce byl testován vztah mezi vybranými ornamenty a stresovou reakcí organismu, v podobě stresové hladiny glukózy měřené po 15 minutách od setkání jedince se stresovým podnětem. U obou pohlaví byla prokázána korelace mezi velikostí bílých ocasních skvrn a stresovou odpovědí. Pouze u samců se navíc objevil vztah s délkou krajních ocasních per a naopak u samic byl objeven vztah se sytostí zbarvení peří na hrdle. Druhá část práce se zabývá experimentem testujícím...
|
|
|
Critical swimming speed in intensively cultured European perch (\kur{Perca fluviatilis} L.): Influence of fish size, production system and repeated testing
TOMÁŠEK, Ondřej
V práci byly testovány různé faktory ve vztahu ke kritické rychlosti plavání u různých skupin okouna říčního (Perca fluviatilis) se zaměřením na využití těchto výsledků v podmínkách chovů intenzivní akvakultury. Celá práce se skládá ze čtyř různých pokusů provedených v plavacím tunelu. První pokus byl nastaven tak, aby bylo možné porovnat skupiny individuálně značených ryb, zda se liší naměřené hodnoty plavání s rozlišným odstupem opakovaných měření. Každá skupina byla změřena 3 x po sobě. První skupina byla měřena v čase (t) 0, 24 a 48 h, druhá skupina byla měřena v čase (t) 0, 48 a 96 h. Třetí skupina byla měřena v čase (t) 0, 96 and 192 h. V druhém pokuse byly porovnány rozdíly v kritické rychlosti plavání u třech váhově rozdílných skupin. Váhové kategorie 100 g, 200 g a 250 g byly testovány. Třetí pokus porovnával rozdíly kritické rychlosti plavání mezi rybami pocházejícími z intenzivní akvakultury (RAS) a rybami z rybniční akvakultury. Cílem posledního čtvrtého pokusu bylo zjistit, zda má hodnota kritické rychlosti plavání vztah k somatickým indexům nebo výtěžnosti ekonomicky zajímavých částí rybího těla. V žádném z provedených pokusů nebyly potvrzeny předešlé očekávání. U prvního experimentu bylo zjištěno, že hodnoty měřené kritické rychlosti plavání nejsou ovlivněny opakovaným provedením testu a rovněž nebyl potvrzen vliv délky zotavení z předchozího testu. Při porovnávání váhových kategorií, byly měřeny nejvyšší hodnoty kritické rychlosti plavání u 100 g skupiny, ale bez následného sestupného trendu u dalších skupin. Porovnání kritické rychlosti plavání u ryb z intenzivních a rybničních podmínek neprokázalo významné rozdíly. Rovněž bylo zjištěno, že kritické rychlosti plavání nemá vztah k somatickým indexům a výtěžnosti filet. Zjištěné a naměřené hodnoty mohou posloužit v budoucnu ke zlepšení podmínek chovu tohoto ekonomicky a gastronomicky zajímavého druhu v podmínkách intenzivní akvakultury, zejména v systémech RAS.
|
|
|
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán jako determinant metabolického výdeje a životních strategií
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vojtek, Libor (oponent)
Slože í iologi ký h e rá á zásad í vliv a pol e as e é ast é k seli , jako je apříklad DHA, jsou vel i itlivé k poškoze í vol ý i radikál , oproti o o e as e ý MUFA a as e ý SFA ast ý k seli á . předpokladu, že spolu s e as e ostí e rá se zv šuje o idač í u poškoze í a ásled ě r hlost stár utí, vz ikla a e akerová teorie stár utí Tato h potéza je slože á ze dvou částí. Prv í z týká souvislosti ezi slože í e rá a délkou života, kd živoči hové s ví e e as e ý i e rá a i s v šší pero idač í i de e a počte dvoj ý h vaze ěli ít, dík v šší itlivosti k o idač í u kratší délku života Tato část ašla této rešerši podporu. Druhá část týkají í se slože í e rá a r hlosti eta olis u, la větši ou studií v vrá e a. Me rá ů v šší r hlostí eta olis u spíše é ě e as e é oproti e rá á živoči hů po alejší eta olis e , se e ašla sig ifika t í korela e ož h potézou.
|
|
|
Fyziologické adaptace související s délkou života u endotermních obratlovců
Pazdera, Lukáš ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Blažek, Radim (oponent)
Délka života souvisí do určité s řadou další fyziologických procesů, které jsou navzájem propojené. Předpokládá se, že dlouhověké druhy mají určité fyziologické adaptace, které zajišťují pomalejší stárnutí. Cílem mé práce bylo zmapovat fyziologické znaky, u kterých se předpokládá souvislost s délkou života a zjistit, jakou mají tyto předpoklady empirickou podporu. Vzhledem k tomu, že délka života úzce souvisí s velikostí těla, byly do mé práce zahrnuty i studie testující vztah zmíněných fyziologických znaků k velikosti těla. Mezi znaky, u kterých byla souvislost s délkou života navržena, a které tedy ve své práci zpracovávám, patří metabolický obrat, což je celkové množství energie na jednotku hmotnosti, kterou organismus vydá za jednotku času, odolnost k oxidačnímu stresu, délka a rychlost zkracování telomer a stresová a imunitní odpověď. Klíčová slova: Délka života, přežívání, rozmnožování, životní strategie, pace-of-life syndromy, oxidační stres, antioxidanty, volné radikály, reaktivní formy kyslíku a dusíku, metabolický obrat, imunita.
|
host ::
RSS.