|
|
Nové přístupy léčby u pacientů s TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastickou leukémií
Starková, Júlia
Leukémie tvoří asi 1/3 všech nádorových onemocnění u dětí. Léčba akutní lymfoblastické leukémie (ALL) v posledních letech dosáhla velkých pokroků, na základě které se v současnosti do kompletní remise dostane 98% všech léčených dětí a víc než 80% v ní zůstává. Zbylých 15-20% dětí však recidivuje. Specifickou skupinu ALL tvoří pacienti s fúzním genem TEL-AML1, která vzniká z translokace t(12;21)(p13;q22) a je přítomna přibližně u 25% pacientů s B-prekurzorovou ALL. Tato translokace je považována za příznivý prognostický znak, u těchto dětí pozorována rychlá odpověď na iniciální léčbu a zvýšená citlivost na cytostatikum běžně používané v terapii, L-Asparaginázu (L-Asp). Dizertační práce byla zaměřena na studium současné terapie a potenciálnímu cílenému přístupu. V první části jsme se snažili objasnit mechanizmus účinku L-Asp u této genotypicky definované podskupiny ALL. Hlavní účinek L-Asp spočívá v depleci asparaginu a glutaminu v sére pacientů. Anti-leukemický účinek je spojený s nižší hladinou enzymu asparagin synthetázy (ASNS) specificky v leukemických buňkách. Předchozí práce ukázali vztah mezi nižší citlivostí L-Asp a vyšší hladinou ASNS v leukemických buňkách. Naše výsledky sledování dynamiky exprese AsnS v různých buněčných liniích tento vztah však nepotvrdily. Dále jsme prokázali prodloužený účinek...
|
|
|
Regulace exprese HOX genů v hematopoéze a leukemogenezi
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Jindřiška (oponent)
Exprese homeoboxových (HOX) genů je během hematopoézy přísně regulována a v průběhu diferenciace hematopoetických buněk dochází postupně k jejímu snižování. Naopak u leukemických buněk je exprese těchto genů velmi často narušena. U akutní myeloidní leukémie (AML) byla popsána rozdílná exprese HOX genů mezi jednotlivými subtypy definovanými dle cytogenetického a molekulárně-genetického vyšetření. V naší práci byla pomocí metody nesupervidovaného hierarchického klastrování podle hladiny exprese HOX genů rozdělena kohorta dětských pacientů s AML do 5 klastrů, které jsou charakterizovány přítomností nebo absencí typických molekulárních aberací. Zároveň byla vyšetřena exprese HOX genů ve zdravých populacích hematopoetických buněk, které odpovídají jednotlivým morfologickým stádiím leukemických buněk. Na základě výsledků lze konstatovat, že exprese HOX genů nekopíruje pouze vývojové/morfologické stádium, ve kterém byla leukemická buňka zastavena v průběhu maligního zvratu, ale změněná hladina HOX genů se přímo nebo nepřímo podílí na procesu leukemogeneze. Prokázali jsme, že hladina exprese HOX genů je také závislá na přítomnosti molekulárních aberací. Pro další studium jsme si vybrali AML pacienty s fúzním genem PML-RARa, kteří mají celkově nejnižší expresi HOX genů. Zajímala nás regulace exprese HOX...
|
|
|
Role fúzního proteinu ETV6-RUNX1 v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu
Staněk, Petr ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Burjanivová, Tatiana (oponent)
Translokace t(12;21) s přítomností fúzního genu ETV6-RUNX1 (TEL-AML1) je nejčastější chromozomová aberace nacházená u akutní lymfoidní leukemie v dětském věku. Výskyt ETV6- RUNX1 se pojí s výborným výhledem a vysokou citlivostí na léčbu enzymem L-asparaginázou (ASNázou), která deaminuje aminokyseliny glutamin a asparagin. Rezistence na toto léčivo zhoršuje prognózu a zvyšuje riziko selhání léčby, proto se pracovní skupina CLIP věnuje určení mechanismu účinku ASNázy a příčin vzniku rezistence. Tato práce na dřívější poznatky skupiny navazuje a věnuje se analýze významu fúzního proteinu a signalizačním a metabolickým změnám doprovázející posuny v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu. V první části práce se vytvořením posunu čtecího rámce ve fúzním genu pomocí systému CRISPR/Cas9 podařilo vytvořit knockoutní buněčné klony se stabilně zvýšenou rezistencí vůči ASNáze. Úspěšnou mutageneze a odstranění fúzního proteinu byla ověřena na úrovni DNA, mRNA a proteinu a analýzou SNP byla vyloučena přítomnost jiných závažných aberací ovlivňujících citlivost k chemoterapeutiku. Ve druhé části práce jsem se zabýval pozorování signalizační reakce vyvolané přítomností ASNázy, zejména v souvislosti se signalizačním komplexem mTORC1, a dále odlišných aspektů této reakce mezi původními liniemi REH a klony...
|
|
|
Studium dysregulace proteinu DLX1 v leukemických myeloidních buňkách v in vitro a in vivo modelech
Jelínková, Alena ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Heterogenní povaha akutní myeloidní leukémie (AML) zhoršuje výsledky pacientů léčených standardní terapií. Porozumění procesům leukemogeneze může přispět k lepší stratifikaci pacientů a tím i nastavení vhodnější personalizované léčby. Geny rodiny DLX (Distal-less homeobox), patřící do skupiny homeoboxových genů, jsou spojovány s maligními onemocněními krve i pevných tkání. Při analýze expresních dat byla nízká hladina genu DLX1 spojena s horší prognózou pacientů s AML. V této práci jsme studovali fenotypové změny buněčných linií s rozdílnou expresí genu DLX1. Pomocí vlásenkové shRNA jsme umlčeli gen DLX1 v buňkách AML linie (sh buňky) a srovnávali ji s parentální linií s vyšší expresí DLX1 (NSC buňky). Analýzou buněčného cyklu a stanovením apoptózy v in vitro a in vivo podmínkách jsme popsali zástavu v G0 fázi a nižší počet apoptotických buněk sh linie. Při měření absolutního počtu buněk v čase byly pozorovány rozdíly, kdy v in vitro podmínkách bylo méně sh buněk, přičemž v in vivo prostředí bylo přihojených signifikantně více sh buněk ve srovnání s NSC buňkami. Další výsledky ukázali, že sh buňky mají nižší hladinu pro- apoptotických proteinů a vykazují vyšší hladinu TGF-β cílového genu PAI-1, který aktivuje replikativní senescenci. Z toho lze předpokládat, že buňky s nižší expresí DLX1 perzistují...
|
|
|
Nové přístupy léčby u pacientů s TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastickou leukémií
Starková, Júlia
Leukémie tvoří asi 1/3 všech nádorových onemocnění u dětí. Léčba akutní lymfoblastické leukémie (ALL) v posledních letech dosáhla velkých pokroků, na základě které se v současnosti do kompletní remise dostane 98% všech léčených dětí a víc než 80% v ní zůstává. Zbylých 15-20% dětí však recidivuje. Specifickou skupinu ALL tvoří pacienti s fúzním genem TEL-AML1, která vzniká z translokace t(12;21)(p13;q22) a je přítomna přibližně u 25% pacientů s B-prekurzorovou ALL. Tato translokace je považována za příznivý prognostický znak, u těchto dětí pozorována rychlá odpověď na iniciální léčbu a zvýšená citlivost na cytostatikum běžně používané v terapii, L-Asparaginázu (L-Asp). Dizertační práce byla zaměřena na studium současné terapie a potenciálnímu cílenému přístupu. V první části jsme se snažili objasnit mechanizmus účinku L-Asp u této genotypicky definované podskupiny ALL. Hlavní účinek L-Asp spočívá v depleci asparaginu a glutaminu v sére pacientů. Anti-leukemický účinek je spojený s nižší hladinou enzymu asparagin synthetázy (ASNS) specificky v leukemických buňkách. Předchozí práce ukázali vztah mezi nižší citlivostí L-Asp a vyšší hladinou ASNS v leukemických buňkách. Naše výsledky sledování dynamiky exprese AsnS v různých buněčných liniích tento vztah však nepotvrdily. Dále jsme prokázali prodloužený účinek...
|
|
|
Propojení buněčné signalizace a metabolismu v nádorových buňkách.
Záhumenská, Romana ; Vališ, Karel (vedoucí práce) ; Starková, Júlia (oponent)
Hippo signální dráha představuje univerzální mechanismus regulace velikosti orgánů během vývoje, který je konzervován v celé metazoické říši. Komponenty Hippo signální dráhy byly také identifikovány jako důležité tumorsupresory, které fosforylačně inhibují aktivitu onkogenních faktorů a signálních drah (např. YAP/TAZ, PI3K nebo mTOR). MST1 kinasa je součástí centrálního proteinového komplexu Hippo signální dráhy a její aktivace hraje zásadní úlohu během působení mnoha protinádorových léčiv. V naší laboratoři jsme popsali aktivaci MST1 kinasy v leukemických buňkách pomocí přírodních látek, což vedlo k inhibici proliferace a následné indukci apoptosy v těchto buňkách. Shikonin představuje přírodní naftochinon izolovaný z rostliny Lithospermum erythrorhizon, který působí v lidských buňkách jako inhibitor glykolysy a mitochondriálního respiračního řetězce. Shikonin indukuje v leukemických buňkách rychlou aktivaci MST1 proteinu, ale mechanizmus této aktivace zůstává neznámý. Z toho důvodu jsme se rozhodli charakterizovat posttranslační modifikace MST1 kinasy během působení shikoninu na leukemické buňky. Nejdříve jsme izolovali MST1 kinasu z kontrolních buněk a buněk vystavených shikoninu pomocí imunoprecipitace. Dále jsme charakterizovali posttranslační modifikace MST1 proteinu pomocí hmotnostní...
|
|
| |
|
|
Mechanismus účinku L-asparaginázy u dětské akutní lymfoblastické leukemie
Heřmanová, Ivana ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Šálek, Cyril (oponent) ; Trbušek, Martin (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastější nádorové onemocnění u dětí. L-asparagináza (ASNáza) klíčová složka terapie dětské ALL, hydrolyzuje plazmatický asparagin a glutamin. Leukemické buňky jsou na depleci aminokyselin citlivé, protože mají v porovnání se zdravými buňkami sníženou aktivitu asparagin syntetázy (ASNS). Léčba dětské ALL je velmi úspěšná, přesto se v některých případech projevují nežádoucí účinky a rezistence na terapii. Příčiny nebyly dosud spolehlivě vysvětleny. V naší práci jsme chtěli objasnit, do jaké míry exprese genu pro ASNS ovlivňuje citlivost ALL buněk k ASNáze. Dále jsme se zaměřili na detailní mechanismus účinku ASNázy, s cílem vysvětlit příčiny rozdílné citlivosti leukemických pacientů k tomuto léčivu. Pro studium vztahu mezi expresí genu pro ASNS a citlivostí k ASNáze jsme použili BCP ALL buněčné linie (REH, NALM-6, RS4;11 a UOCB-6) a 30 diagnostických BCP ALL vzorků. Pomocí RNA interference jsme u ALL linií gradientově snížili expresi genu pro ASNS. Definovali jsme hraniční hodnotu exprese genu pro ASNS, pod jejíž úrovní již exprese genu pro ASNS nekoreluje s citlivostí k ASNáze. Hladina exprese genu pro ASNS u pacientských vzorků je pod definovanou hranicí. Dále jsme potvrdili, že citlivost ALL diagnostických vzorků k ASNáze nekoreluje s expresí genu pro...
|
|
|
Metabolic alterations in cancer cells and their implications in the therapy of acute leukemias
Harárová, Alžbeta ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Mrvová, Silvia (oponent)
Metabolizmus nádorových buniek sa odlišuje od metabolizmu zdravých buniek vo viacerých ohľadoch. Prvou popísanou odlišnosťou metabolizmu nádorových buniek bola aeróbna glykolýza, pri ktorej bunky konvertujú pyruvát na laktát aj za normoxických podmienok. Odlišnosti boli ďalej popísané v citrátovom cykle, v metabolizme aminokyselín (predovšetkým glutamínu, asparagínu a serínu) a tiež v metabolizme lipidov. Spoločným znakom týchto zmien je prevládnutie anabolických dráh, umožňujúce rýchlu proliferáciu nádorových buniek. Zvláštny význam má štúdium metabolizmu nádorových buniek rezistentných na liečbu, ktorých odlišný metabolický profil je nielen potenciálnym markerom, ale tiež terapeutickým cieľom. Väčšina metabolických odlišností bola po prvýkrát popísaná v solídnych nádoroch, zatiaľ čo metabolizmu akútnych leukémií začala byť venovaná väčšia pozornosť až v posledných rokoch. Asparagináza je príkladom chemoterapie využívajúcej metabolickú odlišnosť leukemických buniek. Špecifický metabolizmus je tiež spájaný s rezistenciou buniek akútnej leukémie voči glukokortikoidom. Podrobné štúdium špecifického metabolizmu leukemických buniek objasnilo mechanizmus vzniku rezistencie voči asparagináze a tiež voči glukokortikoidom a naznačilo možné využitie týchto zmien v cielenej terapii. Kľúčové slová: metabolizmus,...
|
|
|
Studium metabolismu leukemických buněk ve vztahu k citlivosti na terapii
Šimčíková, Markéta ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je nejčastějším maligním onemocně- ním u dětí. Navzdory velkým úspěchům v léčbě tohoto onemocnění, relaps stále postihuje 15 - 20 % pacientů. Jedním z možných důvodů relapsu je vznik rezistence na cytostatika. Důležitou složkou chemoterapie u dětské ALL je L-asparagináza a právě rezistence vůčí ní často komplikuje průběh léčby. Příčiny vzniku rezistence zatím nebyly dostatečně popsány. Tato diplomová práce je součástí rozsáhlého projektu, který se snaží objasnit mechanismy účinku L-asparaginázy a příčiny vzniku rezistence na toto chemoterapeu- tikum. Rozdílné metabolické nároky u nádorových buněk byly popsány již v roce 1924 O. H. Warburgem a jsou předmětem zkoumání dodnes. Cílem této práce bylo zjistit vztah mezi bazálním metabolickým nasta- vením leukemických buněk a jejich citlivostí na L-asparaginázu. Za tímto účelem byly podrobně prozkoumány dvě metabolické dráhy, glykolýza a oxi- dativní fosforylace, pomocí přístroje Seahorse Bioanalyzer. Dále byla deteko- vána exprese vybraných genů, jejichž produkty se podílí na procesu glykolýzy. Studován byl také obsah mitochondriálního retikula v buňkách, exprese genu pro asparagin syntetázu a velikost buněk. Experimenty byly prováděny na 19 modelových leukemických buněčných liniích, které reprezentovaly genoty- picky...
|
host ::
RSS.