|
|
Komunikace Úřadu vlády ČR na Instagramu
Holasová, Jitka ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Komunikace Úřadu vlády ČR na Instagramu bylo provést detailní jazykovou analýzu textů z instagramového účtu Úřadu vlády ČR a zhodnotit rysy, které jsou pro tento diskurz typické. Dále bylo cílem zhodnotit texty z hlediska zařazení mezi funkční styly (komunikační sféry) a z hlediska neformálních projevů komunikace institucí veřejné správy. V teoretické části se diplomová práce zabývá charakteristikou institucionální komunikace, administrativního funkčního stylu a rysy elektronické komunikace. Korpus textů sestává z devadesáti tří textů z instagramového účtu Úřadu vlády ČR, přičemž nejstarší použitý text pochází z 27. 9. 2018, nejnovější pak z 18. 5. 2022. Při analýze textů jsme se zaměřovali na jejich morfologickou a lexikální rovinu, množství a podobu pikturálního kódu, přítomnost či nepřítomnost vyjádřeného osobního názoru, funkce textů a na charakter intertextovosti. Rozebírané texty řadíme do institucionální komunikace, pro kterou je typický administrativní funkční styl. Rozebírané texty odpovídají administrativní stylu v oblasti morfologické roviny, intertextovostí a zastoupením funkcí textů. Administrativnímu stylu naopak neodpovídá podoba a množství pikturálního kódu, vyjadřovaný osobní názor zástupců institucí a lexikální rovina textů.
|
|
|
Konkurence analytického futura a futura tvořeného tvarotvorným prefixem
Pröschl, Vojtěch ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá dva typy tvarů, které v českém jazyce slouží k vyjadřování budoucnosti u nedokonavých sloves. Jedná se o analytický tvar a tvar s tvarotvorným prefixem. Práce nejprve seznamuje čtenáře se základní problematikou tématu a následně i s dosavadními poznatky v této oblasti. V další části je zkoumán výskyt zmíněných tvarů ve slovní zásobě českého jazyka. Cílem této práce je s pomocí zmíněného výzkumu doplnit mezery v dosavadních zmínkách o této problematice.
|
|
|
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku
Toračová, Klára ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku ABSTRAKT Čeština je velmi bohatý jazyk, náš největší slovník čítá přibližně 250 tisíc slov a toto číslo navíc zachycuje mnoho dalších slov patřících nářečním skupinám, avšak některá nářeční slova stále nejsou zaznamenána ve slovnících a jejich užívání je vázáno na velmi úzký okruh uživatelů. Tato bakalářská práce je zaměřena na nářečí v oblasti města Hranice v Olomouckém kraji. Nářečí jsou v dnešní době proměňována vlivem různých faktorů. Cílem této práce je zjistit, zda jsou významy konkrétních nářečních slov stále známé u mladé generace v hranickém nářečním úseku a také zda jsou tyto dialektismy používané v jejich běžné mluvě. Teoretická část vymezuje základní pojmy týkající se nářečí, charakteristiku dialektu dané oblasti a stručný popis historie Hranic a okolí. Praktická část je vyhotovena na základě dat, která byla získána pomocí dotazníku. Nejprve byl nashromážděn jazykový materiál od respondentů různých generací ve věku od 24 do 65 let, kteří se v Hranicích narodili a běžně užívají tamější dialekt. Pomocí tohoto jazykového materiálu a slov zachycených v Českém jazykovém atlase byl sestaven dotazník, který byl předložen žákům gymnázia a žákům pobývajícím v Domově mládeže Střední lesnické školy v Hranicích. Následně byly vyvozeny závěry ohledně slovní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
| |
|
| |
|
|
Tvary instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT 24
Karásek, Dominik ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkurenci kodifikovaných a nekodifikovaných tvarů instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT24. Teoretická část obsahuje přehled historického vývoje tvarů instrumentálu plurálu. Je zde popsáno, jak se tento tvar odrážel v důležitých gramatikách i v dalších bohemistických časopisech. V praktické části je zpracována analýza vzorku 40 vysílání pořadu Interview ČT24. Výsledky analýzy jsou porovnány se zjištěními, která vyplývají z teoretické části a se stejně tematicky zaměřenou sondou Sojka, 2020. Je zjištěno, že koncovka -ma instrumentálu plurálu se v daném vzorku pořadu Interview ČT24 vyskytuje v 3,72 %. Výskyt nespisovné varianty je ve všech věkových skupinách stejný. Porovnání profesí naznačuje, že se koncovka -ma častěji objevuje mezi respondenty zabývajícími se ekonomickou sférou. Nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími. Na základě porovnání se Sojkovou prací z roku 2020 je rovněž vyhodnoceno, že stále platí konstatování Krause et al., že koncovka -ma je stále příznaková. Je však doporučeno, aby vznikaly další práce prováděné na větším vzorku respondentů, které budou obsahovat i kvalitativní výzkum, jenž umožní zkoumání postojů mluvčích a zjišťování jejich noremního povědomí. KLÍČOVÁ SLOVA instrumentál plurálu, spisovná čeština, mluvená...
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
host ::
RSS.