|
|
Hydratace biopolymerů
Šméralová, Ester ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratace vybraných biopolymerů – huminových kyselin, chitosanu, kyseliny hyaluronové (nízkomolekulární a vysokomolekulární) a dextranu. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích je použita termogravimetrická analýza TGA. K následnému pozorování změn jejich chemických a mechanických vlastností v přítomnosti vody jsou použity dvě kalorimetrické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie.
|
|
|
Výběr vhodných aditiv ke zvýšení sedimentační stability magnetoreologických kapalin
Vlachová, Kristýna ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou sedimentačně stabilní magnetoreologické (MR) kapaliny s využitím vhodných aditiv. V první části jsou popsány obecné vlastnosti této suspenze, další možnosti její stabilizace a využití v praxi. K danému tématu byla také vypracovaná rešeršní studie na základě dostupné literatury. Na základě provedené literární rešerše byl v experimentální části navržen postup přípravy MR kapaliny, která vykazovala zvýšenou stabilitu. Sedimentační stabilita byla vyhodnocena pomocí přístroje využívajícího sledování změn hustot magnetického toku a na analytické odstředivce.
|
|
|
Transport huminových látek skrz rostlinnou kutikulu
Smilková, Marcela ; Salaš, Petr (oponent) ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá studiem transportu kapalných zemědělských přípravků na bází lignohumátu draselného skrze rostlinné kutikuly. Práce se zabývá optimalizací a správným matematickým popisem difúzních experimentů. Transportní experimenty byly realizovány v modelových hydrogelových médiích na bázi inertní agarózy dvěma způsoby – volná difúze lignohumátu do hydrogelu a difúzní pár (hydrogel-hydrogel), kde jeden z hydrogelů byl obohacen o lignohumát. Jako porézní přepážka byla použita kutikula, jakožto hlavní bariéra na povrchu listů, izolovaná z listů rostliny bobkovišně lékařské. Cílem práce bylo charakterizovat bariérové vlastnosti kutikul, které jsou hlavní překážkou pro vstup lignohumátu do listů při foliárním hnojení. Toto se řešilo prostřednictvím difúzních experimentů a jejich matematickým popisem, jehož součástí bylo stanovení efektivních difúzních koeficientů. Ty se pak použily pro modelování koncentračníh profilů v hydrogelech a srovnání s experimentálními daty. Značná část práce se věnuje fyzikálně-chemickým vlastnostem rostlinných kutikul a hydrogelových materiálů použitých jako modelové difúzní prostředí. Tyto charakteristiky jsou následně dávány do souvislosti s transportními vlastnostmi zkoumanými v těchto materiálech. Rostlinné kutikuly byly izolovány z listů Prunus laurocerasus a charakterizovány dostupnými metodami zejména s ohledem na jejich strukturu a prostup pro lignohumát. Hydrogely, coby modelová difúzní média, byly charakterizovány s ohledem na mechanické vlastnosti (reologie), morfologické vlastnosti (porozita) a strukturní vlastnosti (rastrovací elektronová mikroskopie). Uvedené vlastnosti mají přímou souvislost s transportními procesy probíhajícími v těchto materiálech. Druhá část předložené disertační práce je zaměřená na interpretaci výsledků získaných ze skleníkových experimentů, při nichž byly využity superabsorbenty vyvinuté na Fakultě chemické, Vysokého učení technického v Brně a lignohumát draselný dodaný spolupracujícím podnikem Amagro s.r.o. Cílem bylo aplikovat lignohumát přímo na rostliny a sledovat vliv jeho aplikace na růst rostlin, pokud bude rostlinou přijímán z půdy skrz kořen. Výsledky těchto experimentů by měly potvrdit pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin, což je základní předpoklad pro jeho případnou foliární aplikaci. Z výsledků difúzních experimentů vyplývá, že přes abaxiální kutikuly lépe penetrují látky ve srovnání s adaxiálními kutikulami, a že transport lignohumátu draselného probíhá z hlediska kinetiky rychleji přes chemicky izolované než enzymaticky izolované kutikuly. Z druhé části disertační práce je patrné, že superabsorbenty mají významný vliv na růst, vývoj a kvalitu rostlin, a že přispívají k tvorbě vhodných podmínek pro funkci mikroorganismů a bakterií, které podporují funkci půdy.
|
|
|
Výběr vhodných aditiv ke zvýšení sedimentační stability magnetoreologických kapalin
Vlachová, Kristýna ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou sedimentačně stabilní magnetoreologické (MR) kapaliny s využitím vhodných aditiv. V první části jsou popsány obecné vlastnosti této suspenze, další možnosti její stabilizace a využití v praxi. K danému tématu byla také vypracovaná rešeršní studie na základě dostupné literatury. Na základě provedené literární rešerše byl v experimentální části navržen postup přípravy MR kapaliny, která vykazovala zvýšenou stabilitu. Sedimentační stabilita byla vyhodnocena pomocí přístroje využívajícího sledování změn hustot magnetického toku a na analytické odstředivce.
|
|
|
Interakce kovových iontů s huminovými látkami
Obručová, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové látky, zvláště pak fulvinové a huminové kyseliny. Zabývá se jejich vznikem a následnou extrakcí z přírodních materiálů. Popsány jsou nejen fyzikální a chemické vlastností, struktura huminových a fulvinových kyselin ale také jejich reaktivita. Je zde také popsána metoda izotermické titrační kalorimetrie, která byla následně využita ke studiu interakce fulvinové kyseliny s vybranými kovovými ionty (Cu2+, Ca2+ a Mg2+). Z výsledných dat titrací byly stanoveny hodnoty reakční entalpie, které byly následně porovnány s modelovými komplexy. Z výsledných grafů bylo možné určit, kdy reakce dosáhla svého maxima, tedy stavu, kdy byla všechna vazebná místa obsazena. Pro tento stav byly určeny hodnoty tepla.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemických metod pro studium interakce huminových látek s rostlinnými kutikulami
Rampáčková, Eliška ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilková, Marcela (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakce (respektive vaznosti či adsorpce) rostlinných kutikul s lignohumátem draselným, coby kapalným zemědělským přípravkem využívaným v oblasti foliárního hnojení, které patří k nejpoužívanějším agronomickým aplikacím vůbec. Studovanými materiály se stala rostlinná kutikula, která tvoří nejsvrchnější část rostliny a lignohumát draselný (komerčně Lignohumát) hojně využívaného díky svým vlastnostem umožňujícím zvyšovat kvalitu, růst a výnosnost plodin. Náplní předložené bakalářské práce bylo zpracovat rešerši na téma vaznosti sloučenin na rostlinné kutikuly, využitelné metody pro tuto oblast výzkumu a využití termických metod (přesně isotermální mikrokalorimetrie a termogravimetrie). Dalším krokem bylo využití této instrumentace, coby fyzikálně-chemických metod pro posouzení schopnosti vaznosti Lignohumátu na rostlinné kutikuly.
|
|
|
Studium difúze v gelech na mikroskopické úrovni
Uher, Tadeáš ; Smilková, Marcela (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na štúdium difúzie v géloch na mikroskopickej úrovni. Pri študovaní difúzie sa používa metóda fluorescenčnej korelačnej spektroskopie, ktorá je založená na sledovaní difúznych koeficientov v konfokálnych objemoch študovanej látky. Ako fluorescenčná sonda sa používa organické farbivo rhodamin 6G a difúzne experimenty sa uskutočňujú v hydrogélovej matrici na báze termoreverzibilného lineárneho polysacharidu – agarózy s prídavkom reaktívnej zložky – biopolyméru polystyrénsulfonátu sodného v určitých koncentráciách. Cieľom práce je preskúmať vplyvy interakcií medzi difundujúcim farbivom a príslušným typom gélu na výsledný difúzny koeficient farbiva. Predpokladá sa, že prítomnosť polystyrénsulfonátu sodného v agarózovom gély ovplyvňuje difúziu fluoroforu – rhodaminu 6G.
|
|
|
Hydratace biopolymerů
Šméralová, Ester ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratace vybraných biopolymerů – huminových kyselin, chitosanu, kyseliny hyaluronové (nízkomolekulární a vysokomolekulární) a dextranu. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích je použita termogravimetrická analýza TGA. K následnému pozorování změn jejich chemických a mechanických vlastností v přítomnosti vody jsou použity dvě kalorimetrické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie.
|
|
|
Příprava a charakterizace kosmetických emulzí s příměsí aktivních látek
Zinkovska, Natalia ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
V teoretické části se závěrečná práce zabývá přehledem základních charakteristik a vlastností emulze. Velká pozornost je věnována výběru typu emulgátoru a výpočtu hydrofilně-lipofilní rovnováhy. Dále jsou rozebrány mechanismy a příčiny vzniku nestabilit emulzí a jejich možné prevence a metody stabilizaci. Součásti teoretické části práce je také současný stav řešené problematiky zaměřený na analýzu existujících metod pro stanovení stability emulze a jejich použití v praxi. Experimentální část práci je především zaměřena na přípravu kosmetických emulzí typu O/V s příměsí aktivních látek jako jsou UV absorbéry. Pro charakterizaci připravených vzorků byly změřeny hodnoty pH a stanoveny viskozity. Stanovení stability emulze bylo prováděno s využitím analytické odstředivky, a tyto výsledky byly dále korelovány s klasickými gravitačními testy stability (změna teplot uchovávání přípravku) podle metodických pokynů SÚKL (REG-49, REG 51), které jsou českou verzí direktivy 75/318/EEC: Stability tests on active ingredients and finished products Jsou popsány metody přípravy a složení jednotlivých vzorků, což je dále korelováno s uvedenými charakteristikami připravených krémů.
|
|
|
Půdní hydrogely fungující na principu řízeného uvolňování
Macuráková, Viktória ; Smilková, Marcela (oponent) ; Kratochvílová, Romana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na pôdne hydrogély, ktoré fungujú na princípe kontrolovaného uvoľňovania. Cieľom bola rešerš na tému uvoľňovania látok a praktické využitie hydrogélov v poľnohospodárskej praxi. V práci sme sa zamerali na vplyv humínových látok a priemyselného hnojiva NPK na množstvo uvoľnených látok z hydrogélu. Pri zisťovaní týchto údajov sa využili rôzne metódy ako pH-metria, konduktometria, spektrofotometria a chromatografia a poznatky nielen z analytickej ale aj makromolekulovej chémie. Experimentálne sa zistilo, že obsah lignohumátu sodného nemá vplyv na rýchlosť uvoľňovania draslíka a fosforu do pôdy. Hydrogél v ktorom sa nachádzalo vyššie množstvo hnojiva NPK a isté množstvo lignohumátu, uvoľnil zo svojej štruktúry oveľa väčšie množstvo iónov ako hydrogél bez hnojiva NPK s približne rovnakým množstvom lignohumátu.
|
host ::
RSS.