|
|
Adaptace rostlin ke klimatickým změnám
Koláříková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Klimatické změny představují pro rostliny selektivní sílu, se kterou se musí vypořádat, jinak čelí riziku extinkce. Porozumění mechanismům, které rostliny používají, aby se tomuto riziku vyhnuly, je důležité pro efektivní ochranu biodiverzity. Klimatické změny mohou přesáhnout toleranci rostlin k abiotickým podmínkám. Rostliny na tyto změny mohou reagovat posunem výskytu, fenotypovou plasticitou, evoluční adaptací nebo kombinací těchto strategií. Fenotypová plasticita a evoluční adaptace se projevují změnou ve fyziologii, morfologii a/nebo fenologii rostlin. V této práci jsou shrnuty poznatky o těchto ekologických a evolučních strategiích, dále pak jsou zde uvedeny používané metody studia projevů rostlin, na které působí klimatické změny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Evolutionary processes underlying plant diversification in the tropical Andean highlands
Aparicio Vásquez, Diana Libeth ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hughes, Colin (oponent) ; Šmarda, Petr (oponent)
Vysoké horské polohy severních And, známé jako páramo, jsou celosvětově proslulé svojí jedinečnou, druhově bohatou květenou. Řada skupin rostlin párama prodělala velmi nedávnou a výjimečně rychlou radiaci. Tyto radiace bývají dávány do souvislosti s: (1) orogenezí severních And, jejímž důsledkem byly nově vytvářené proměnlivé ekologické podmínky, (2) čtvrtohorními změnami klimatu, které zapříčinily výškové posuny párama, tj. kontrakci a izolaci jednotlivých oblastí v chladných obdobích a naopak jejich expanzi a vzájemné propojování v teplých obdobích, (3) fyziografií a ekologickou heterogenitou And, které nabízejí široké možnosti pro geografickou izolaci a ekologickou diferenciaci. Přes stále intenzivnější výzkum, který se zabývá otázkami evoluce páramové květeny, zůstávají vlastní procesy podmiňující diverzifikaci druhů jen málo známé. Hlavním cílem této disertační práce je přispět k poznání těchto procesů s použitím třech rozdílných přístupů u dvou studovaných systémů. (1) Populačně-genetický přístup, který byl u páramových skupin rostlin dosud použit jen vzácně, se zaměřuje na tři druhy rodu Lupinus (Lupinus alopecuroides, L. nubigenus, L. microphyllus). Tyto druhy náleží do jedné z nejlépe zdokumentovaných radiací u páramových skupin rostlin, tj. radiace andských vlčích bobů, a zároveň...
|
|
| |
|
|
Rozložení vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozložením vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku, a jejím vztahem k efektu návětří a závětří a morfologickým charakteristikám půdních kopečků. Efekt návětří a závětří byl zkoumán jak v rámci celé lokality, tak i na samotných půdních kopečcích. Dalším úkolem diplomové práce bylo určení sukcesních stádií vegetace, která odráží vývojová stádia a stupně aktivity půdních kopečků. Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Vegetace na půdních kopečcích se zásadním způsobem podílí nejen na jejich vzniku, ale ovlivňuje také jejich tvar a vnitřní charakteristiky. Vegetace zároveň odráží jak vlastnosti půdních kopečků (tj. dostupná vlhkost, vlastnosti půdy apod.), tak ekologické podmínky, které na ně působí (tj. účinky větru, rozložení sněhové pokrývky apod.). U každého zkoumaného půdního kopečku byly změřeny jeho morfometrické charakteristiky (délka, šířka, výška) a poté byl rozdělen na kvadranty dle vlivu větru (návětrný kvadrant orientovaný JZ, závětrný kvadrant orientovaný SV a 2 boční kvadranty orientované JV a SZ), v nichž probíhala fytocenologická snímkování. Z výsledků vyplývá, že půdní kopečky značně ovlivňují životní podmínky vegetace. Na Keprníku se zvětšujícím se objemem půdního kopečku roste počet druhů rostlin a...
|
|
|
Ekofyziologie rašeliništních erikoidních keříků - mrazová odolnost a aspekty vodního provozu
Daněk, Michal ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hájek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá sezónními změnami v odolnosti k mrazu a ve vodním provozu u keříků z čeledi Ericaceae: brusinky - Vaccinium vitis-idaea, borůvky - V. myrtillus, vlochyně - V. uliginosum a klikvy - Oxycoccus palustris na dvou lokalitách výrazně se lišících nadmořskou výškou. Celkem bylo během vegetačního období roku 2009 učiněno 8 odběrů vzorků k vyšetření odolnosti k mrazu a 6 odběrů ke stanovení parametrů vodního provozu. Zkoumanými parametry byly pro popis mrazové odolnosti: teplota při níž dochází k nukleaci (exoterma), teplota vyvolávající 50% poškození (LT50). Pro popis vodního provozu byly sestrojeny p-V křivky, s jejichž pomocí byly nalezeny hodnoty parametrů: osmotický potenciál při maximálním turgoru, osmotický potenciál při nulovém turgoru, relativní obsah vody při ztrátě turgoru, poměr obsahu cytoplasmatické vody a celkového obsahu vody a modul elasticity při plném nasycení vodou. Byla zjištěna výrazná sezónní proměnlivost odolnosti k mrazu. Ta dosahovala nejvyšších hodnot na jaře a na podzim, nejnižší byla v létě. Rovněž se měnily využívané mechanismy odolnosti - po většinu roku byly rostliny tolerantní, pouze v letním období vykazovaly mechanismy avoidance. Sezónní průběh hodnot parametrů vodního provozu byl méně jednoznačný. Většina rostlin projevovala neprůkazný pokles v...
|
|
|
Factors determining the alpine treeline
Oľhava, Rastislav ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Horní hranice lesa je fenomén s globálním výskytem, který představuje náhlou změnu mezi dvěma výrazně odlišnými formami vegetace, a to horským lesem a nízkou alpínskou vegetací. Ukazuje se, že primární klimatický faktor, který určuje její polohu je teplota. V této práci jsou shrnuté výsledky, které popisují vliv teploty na výškovou polohu horní hranice lesa a hledají společný vzorec, který by její polohu určoval. Funkční zdůvodnění neschopnosti stromů přežít nad horní hranicí lesa nabízí dvě hypotézy: C-limitující a růst- limitující. První tvrdí, že stromy jsou limitované nedostatkem uhlíku, přičemž podstatou druhé je limitovaný růst na základě nízkých teplot i přes to, že uhlíku je dostatek. Tato práce poskytuje přehled argumentů pro každou z nich a popisuje stav současného poznání v této problematice.
|
|
|
Plant-Animal Interactions in an Inselberg Ecosystem: The Effect on Reproduction of Selected Species
Vlasáková, Blanka ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Porembski, Stefan (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
Souhrn Inselbergy jsou izolovane skalni utvary s velmi specickymi podminkami pro život rostlin. Tento ekosystem je azonalni a jasně odlišny od sveho okoli. Vyznamna čast autorofnich organismů žijicich na inselbergu je na toto prostředi vazana, i když některe druhy jsou schopny přeživat a množit se i v okolnich ekosystemech (Belbenoit et al., 2001). Druhy, ktere jsou striktně vazany na inselberg musi čelit nevyhodam spojenych s životem ve fragmenovanych a izolovanych populacich. Mezi takove nevyhody patři napřiklad omezene množstvi jedinců, tj. potencialnich partnerů, v menši populaci je take omezenějši množstvi geneticke informace. Vzhledem i izolovanosti inselbergů je omezena i vyměna genů. Vyhodou je, že inselbergy jsou velice stare utvary (Bremer and Sander, 2000). Organismy, ktere je obyvaji, měly tedy dostatek času, aby se těmto nepřiznivym podminkam přizpůsobily. Je znamo, že živočichove zasahuji do rozmnožovani mnoha rostlin vyskytujicich se na inselbercich. Podle hrubych odhadů jsou zoophilie a zoochorie převažujicimi způsoby rozmnožovani. I přesto je naše znalost o interakcich rostlin a živočichů na inselbercich velice omezena (souhrn viz Biedenger et al., 2000). Tato dizertačni prace se zaměřuje na roli živočichů v rozmnožovani vybranych rostlin rostoucich na inselbergu ve Francouzske Guayaně....
|
|
| |
|
|
Význam uspořádání květů v květenství na reprodukční úspěch rostlin
Chvojková, Karolína ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Květenství a jeho vlastnosti mají zásadní vliv na chování opylovačů při opylování, což může ovlivnit výsledný reprodukční úspěch rostlin. Shluk více květů v květenství představuje pro rostliny výhodu z důvodu diverzifikace zdrojů pylu a větší vizuální nabídky, která může nalákat více opylovačů a zvýšit tak šanci na přenos pylu na jiné jedince a zajištění genetické variability potomstva. Nevýhodou více květů v jednom květenství může být jak zvýšení nároků na energii pro tvorbu a udržení více květů, tak zvýšené riziko geitonogamie. Rostliny se geitonogamii v rámci květenství brání různými adaptacemi. Cílem této práce je zhodnocení vlivu uspořádání květenství na úspěšnou reprodukci rostlin. Při studiu uspořádání květů v květenství je potřeba brát v úvahu nejen jejich morfologii, tedy tvar, počet, velikost a uspořádání květů, ale i další funkční vlastnosti v podobě pohlavních orgánů, sterility a tvorby odměn. Výsledný efekt uspořádání květů na reprodukční úspěch rostlin závisí také na vektorech které přenášejí pyl, v tomto případě především hmyzí opylovači, kteří jsou uspořádáním rostlin ovlivněni. Klíčová slova: květenství, geitonogamie, opylovači, květy, chování opylovačů, Optimal foraging, Marginal Value theorem,
|
host ::
RSS.