Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ontogenetický původ chrupavčitých elementů lebky axolotla
Kloučková, Lenka ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Roček, Zbyněk (oponent)
Ačkoliv některé aspekty jednotlivých studií se liší, je všeobecně přijímán fakt, že chrupavčité elementy viscerokrania obratlovců mají svůj původ v buňkách neurální lišty. Ve své práci upřesňuji tento fakt na modelovém živočichovi Ambystoma mexicanum na základě isotopických a isochronických transplantací prekurzorů neurální lišty - neurálních valů, případně již uzavřené neurální trubice před odmigrováním buněk. Celkem jsem pro svůj výzkum provedla 179 transplantací. Analyzovala jsem poté 67 embryí ve stadiích 40-42 a 7 larev o délce 15-19 mm. Touto moderní metodou prokazuji, že ventro-kaudální element viscerokrania nemá původ v neurální liště. Dále potvrzuji a upřesňuji, ze které anterio-posteriorní úrovně neurálních valů, případně rhombomer zadního mozku vznikají jednotlivé proudy neurální lišty a následně viscerální chrupavky axolotla. Jeden z elementů, basibranchiale 1, má dokonce dvojí původ. Uvádím a diskutuji zde také některé další deriváty hlavové neurální lišty jako například mezenchym hlavy a vnějších žaber, trabekuly, část otické kapsule nebo pojivové tkáně v hlavě.
Výuka zoologie na gymnáziu a její vliv na formování evolučního myšlení studentů
Kuchová-Breburdová, Hana ; Růžková, Ivana (oponent) ; Roček, Zbyněk (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce se zabývá studiem podmínek, které by měly formovat evoluční myšlení budoucích vysokoškolských studentů. Cílem bakalářské práce je jistit, zda zoologické poznatky získané studiem na středních školách (zejména s přihlédnutím k jejich výběru a způsobu výuky) jsou dostatečným základem pro osvojení evolučního způsobu myšlení. Klíčový je v bakalářské práci dotazník (test) pro studenty dvou vybraných státních gymnázií. Otázky v dotazníku jsem se snažila formulovat tak, aby byl student nucen projevit vlastní názor i znalosti, nikoliv jen objem naučené látky. Otázky byly uvedeny ve speciálním pořadí, některé byly "skrytě" zaměřeny na příčiny a principy evoluce, jiné lehce odváděly studentovu pozornost především z didaktického hlediska tak, aby student nepochopil přesný záměr tohoto dotazníku. Cílem bylo zjistit, do jaké míry se představy studentů přibližují obecně přijímané definici evoluce. Výsledky byly porovnány s podobnými výzkumy. Klíčová slova: evoluce, definice evoluce, obecně akceptovaná evoluce, analýza učebnic, dotazník, gymnázium U Libeňského zámku, gymnázium Litoměřická, studenti 4. ročníků
Ontogenetický vývoj kostry končetin u žab
Kocábková, Martina ; Roček, Zbyněk (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Ontogenetický vývoj kostry končetin u žab Bc. Martina Kocábková Abstrakt Ačkoli byla morfologie žab předmětem již několika studií, výsledky jsou často neúplné a matoucí. Existuje pouze několik detailních studií zabývající se morfologickou variabilitou v ontogenetickém vývoji žabích končetin a tyto výsledky jsou obtížně vzájemně srovnatelné. Proto jsem se rozhodla zmapovat některé rozmanitosti, se kterými se můžeme setkat v průběhu ontogeneze těchto elementů. Tato práce je založená na srovnávání ontogenetických sérií devíti druhů žab, které reprezentují základní lokomoční typy. Výsledky ukazují, že základní vývojový vzorec je podobný. Nicméně v detailech vývoje existují určité odlišnosti, spojené hlavně s vývojem karpu a tarzu.
Ontogenetický vývoj nasální oblasti u Discoglossus pictus (Anura: Discoglossidae)
Královec, Karel ; Roček, Zbyněk (vedoucí práce) ; Míšek, Ivan (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Pomocí histologických řezů a 3D rekonstrukce z histologických řezů jsem studoval ontogenetický vývoj ethmoidálního endokrania a čichového a vomeronasálního orgánu u žáby Discoglossus pictus. Chrupavky tvořící adultní ethmoidální pouzdro, včetně cartilago praenasalis inferior, vznikají de novo. Jedinými struktrurami adultního ethmoidálního pouzdra, které jsou odvozené z larválního ethmoidálního endokrania, jsou kaudální části solum nasi a septum nasi. Popsal jsem vývojový vzorec pro cartilago labialis superior, který se výrazně liší od předchozích pozorování a pravděpodobně představuje ancestrální vývojový vzorec. Dále jsem popsal vývojové vzorce pro postnasální stěnu a stěnu oddělující mozkovnu od ethmoidální oblasti. Tyto struktury se vyvíjejí v průběhu časného larválního vývoje. Časový sled chondrifikace struktur přední části ethmoidálního pouzdra odpovídá spíše zástupcům žab skupiny Neobatrachia než časovému sledu, který byl popsán u rodu Spea. Čichový epitel larev D. pictus není členěn na dorsální a ventrální část a tvoří ho jediná kontinuální epiteliální vrstva. Tento čichový epitel však tvoří výraznou ventromediální výchlipku, která se otevírá do bukální dutiny. Tato ventromediální výchlipka je pravděpodobně homologická s ventrální částí čichového epitelu u zástupců rodu Bufo. Vomeronasální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.