|
|
Induction of neurogenesis and gliogenesis after ischemic CNS injury - the role of Wnt signaling pathway
Koleničová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá ischemickým poškodením centrálneho nervového systému (CNS), ktoré je jednou z najčastejších príčin úmrtia a invalidity na svete, a jeho možným liečením prostredníctvom indukcie neurogenézy. Skladá sa z troch základných častí. Prvá časť je zameraná na popis hlavných neurogénnych oblastí CNS, teda subventrikulárnej zóny a gyru dentatu (GD) hipokampu, a to ako na bunkovej úrovni, tak i na molekulárnej úrovni. Druhá časť je venovaná predovšetkým typom ischemického poškodenia, fokálnej a globálnej mozgovej ischémii. Samostatná kapitola v tejto časti práce popisuje zmeny v neurogenéze a gliogenéze po ischemickom poškodení mozgu, a teda zmenu v indukcii radiálnych gliových buniek, proliferácii a migrácii neurálnych progenitorových buniek a neuroblastov. V tejto kapitole je tiež popísaná aktivácia astrocytov, mikroglií a NG2 gliových buniek (nazývaných tiež polydendrocyty) po ischemickom poškodení CNS. Posledná, tretia časť práce, je zameraná na signálne dráhy, ktoré významne ovplyvňujú neurogenézu: Shh (z anglického Sonic hedgehog homolog), Notch a Wnt (z anglického Wingless/Integrated) signálna dráha. Najväčšia pozornosť je venovaná Wnt signálnej dráhe, ktorá je dôležitou súčasťou molekulárnych mechanizmov prebiehajúcich vo vnútri nervových buniek. Kľúčové slová: neurogenéza,...
|
|
|
Metody měření bolesti u zvířat
Štěrbová, Petra ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bolest u zvířat byla v minulosti zcela přehlížena. Předpokládalo se, že zvířata netrpí, protože to nemohou nijak říci. Dnes již víme, že tomu tak není a že zvířata mohou po fyzické stránce pociťovat bolest podobně jako my. V této práci jsem shrnula základní poznatky o možnostech měření bolesti u zvířat. Přitom existují dva různé přístupy k měření bolesti u zvířat. První je založen na prahu bolesti, druhý na pozorování změn v chování. Pro zjišťování bolesti byla vyvinuta řada animálních modelů. Zkoumání bolesti u zvířat nám může pomoci objasnit mechanismy a způsoby léčby vážné chronické a neuropatické bolesti. Z etického hlediska je téměř nemožné vystavit člověka pro experimentální účely vážnému neuropatickému zranění, proto jsou v těchto případech využívána zvířata. A nejen to, v dnešní době představují zvířata pro mnoho lidí právoplatného člena rodiny, proto je pro nás něco jako morální povinnost ulehčit zvířeti od bolesti.
|
|
| |
|
|
Stavy patologické bolesti, úloha modulace míšního synaptického přenosu
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci. Studie z poslední doby naznačují velký význam míšních presynaptických TRPV1 (transient receptor potential vanilloid) receptorů, které na periferii působí jako integrátory nociceptivních podnětů. Mechanismy jejich aktivace a jejich vliv na modulaci synaptického přenosu ale nejsou dosud zcela známy. Předchozí studie také ukázaly vliv řady mediátorů zánětu a cytokinů na funkci TRPV1 receptorů. Cílem naší studie bylo proto ukázat, jak se mění aktivace presynaptických TRPV1 receptorů v míše po aplikaci endogenního agonisty N-oleoyldopaminu (OLDA) u modelu periferní neuropatie, po inkubaci s cytokinemTNFα a jaký je účinek prekurzoru anandamidu N-acylfosfatidylethanolaminu (NAPE). V experimentech byly snímány miniaturní excitační postsynaptické proudy (mEPSC) na neuronech akutních míšních řezů metodou patch clamp. V první sérii experimentů byla testována citlivost na aplikaci endogenního agonisty OLDA 5 dnů po navození modelu periferní neuropatie. Aplikace již nízké koncentrace OLDA (0,2 μM) výrazně zvýšila frekvenci mEPSC na 250 % kontrolní hodnoty, na rozdíl od snímání u kontrolních experimentů kde je ke zvýšení potřeba vysoké koncentrace OLDA (10 μM). Inkubace řezů s TNFα ve druhé řadě pokusů u stejného...
|
host ::
RSS.