|
|
Role krajně pravicových sil na Ukrajině během a po Euromajdanu
Sydorenko, Bohdan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí a působením ukrajinských krajně pravicových sil během Euromajdanu a v porevolučním období. Práce je koncipována jako případová studie, v níž byly použity především kvalitativní metody zkoumání na základě akademické literatury doplněné o neakademické zdroje. První kapitola zahrnuje úvod do tématu, výzkumné otázky, strukturu práce, a také metodologii a přehled literatury, o kterou se tento výzkum opírá. V druhé kapitole bude nastíněna historická a ideologická geneze ukrajinské krajní pravice, a budou zde také představeni současní představitelé krajní pravice včetně těch nejvýznamnějších. V dalších částech práce bude zkoumáno působení a role krajně pravicových sil během Euromajdanu neboli Revoluce důstojnosti, jejich angažmá ve válce na Donbasu a jejich politické a civilní aktivity v porevolučním období. Časový rámec práce je omezen začátkem plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu, resp. únorem roku 2022. Na konci každé části jsou na základě poznatků a zjištění zodpovězeny výzkumné otázky. Tyto odpovědi jsou následně zrekapitulovány v závěru. Cílem práce je tak zanalyzovat a vysvětlit roli ukrajinských krajně pravicových sil v uvedeném časovém období a poskytnout tak hlubší porozumění fenoménu současné ukrajinské krajní pravice.
|
|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
| |
|
| |
|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
| |
|
|
Komparace komunikace Andreje Babiše a Petra Fialy během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021
Friedel, Gabriel ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Práce se zabývá komparací komunikace Andreje Babiše a Petra Fialy během volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Konkrétním předmětem zkoumání je vystupování obou aktérů vůči sobě navzájem během předvolebních debat vysílaných v období od srpna do října 2021. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda Andrej Babiš používal techniky negativní kampaně ve větší míře než Petr Fiala. V teoretické části jsou tak popsány klíčové pojmy týkající se negativní kampaně. Ksamotné analýze vystupování během debat je uplatněna metoda, která vychází z práce Williama L. Benoita rozdělující výroky aktérů do tří kategorií: útok, chvála, obrana. Z obsahové analýzy výstupů obou aktérů v debatách a roztřídění jejich výroků do těchto kategorií vyplývá, že negativní kampaň ve větší míře aplikoval Petr Fiala a nikoliv Andrej Babiš. Petr Fiala častěji používal útočné a kritické výroky, kdežto Andrej Babiš byl ve svých vyjádřeních častěji defenzivní. Byla tak zároveň potvrzena teorie vyzyvatele a obhájce. Analýza také ukázala, že Petr Fiala častěji, než Andrej Babiš používal útoky mířené na charakter protivníka. Mezi témata, která v debatách byla nejčastěji prostředkem k útokům, patřila protipandemická opatření, rostoucí ceny a státní rozpočet.
|
|
|
Komparativní analýza Vox a Partido Popular s použitím teorie institucionalizace
Vrubel, Adam ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionalizací politických stran a porovnává dvě španělské strany - Vox a Partido Popular. Primárním cílem je zjistit rozdíly ve fungování a struktuře mezi tradičními a novými stranami. K tomu účelu je vybrán přístup Harmela a Svåsanda, který pojímá institucionalizaci jako proces, odehrávající se ve třech dimenzích - interní, externí a objektivní odolnosti. Práce nejdříve shrnuje španělský politický systém a jeho vývoj, aby bylo možné následná zjištění zasadit do širšího kontextu. Následně jsou individuálně představeny Vox i Partido Popular a jejich institucionální vývoj ve všech třech dimenzích. Na tomto základě pak práce institucionalizaci politických stran porovnává. Zaměřuje se přitom na vývoj stran od jejich vzniku, faktory ovlivňující jejich institucionalizaci a úroveň institucionalizace, které obě strany dosáhly. Práce využívá kvalitativní i kvantitativní data, zejména analýzu dokumentů, včetně programových prohlášení a stanov stran, finanční zprávy, volební výsledky a průzkumy veřejného mínění. Hlavním zjištěním práce je potvrzení původního předpokladu, že tradiční politické strany mají vyšší míru institucionalizace než strany nové. Nicméně díky zvolení multidimenzionálního přístupu se ukázalo, že tato distinkce neplatí ve všech aspektech.
|
|
|
Spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Viktorinová, Anna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí České republiky mezi prezidentem Milošem Zemanem a designovaným premiérem Petrem Fialou v prosinci 2021. Tento případ je zasazen do kontextu podobných dřívějších událostí za prezidentství Václava Havla a Václava Klause. Práce cílí na výzkum Zemanových odůvodnění odmítání navržených kandidátů na ministry v minulosti, zachycení hlavních typů těchto argumentací a to, jak jim odpovídá poslední případ odmítnutí jmenování ministra Jana Lipavského navrženého Českou pirátskou stranou. Tématu se práce věnuje jak v kontextu širším, kdy popisuje právě podobné případy v minulosti, tak v kontextu užším, kdy zkoumá samotná Zemanova odůvodnění k nejmenování nominovaného Lipavského. Výzkum ukazuje, že v posledním případě Zemanova argumentace většinově koresponduje s uspořádanými typy odůvodnění, které použil v minulosti. Práce se detailně zabývá procesem vedoucím ke jmenování Jana Lipavského a vlády Petra Fialy a obsahuje odbornou politologickou a ústavněprávní diskuzi, ale i veřejnou diskuzi, které vzešly ze Zemanova odmítnutí jmenování Lipavského a převážně s jeho krokem nesouhlasily. Klíčová slova Prezident, Miloš Zeman, prezidentské pravomoci, předseda vlády, jmenování ministra, Jan Lipavský, vláda, Česká republika
|
|
|
Analýza ropných velmocí: Případová studie Ruska a Ázerbájdžánu
Tomanec, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou ropných velmocí, Ruska a Ázerbájdžánu na základě teorie prokletí přírodních zdrojů, která je základním konceptuálním rámcem této práce. Teorie popisuje státy bohaté na suroviny jako více náchylné autoritativní vládě, což bude následně zkoumáno na základě případové studie Ázerbájdžánu a Ruské federace skrze komparativní analýzu vybraných faktorů a příjmů státního rozpočtu z ropy a zemního plynu. V první kapitole tak bude představena metodologie, analýza důležité literatury a také samotná teorie prokletí přírodních zdrojů a krátce i holandská nemoc, která s tímto fenoménem rovněž souvisí. Následně se tato práce bude zabývat ve druhé a třetí kapitole analýzou Ruské federace a Ázerbájdžánu skrze vybrané faktory represe, války, korupce a svobody médií, což představuje hlavní výzkum této práce. Základním východiskem této práce je exportní struktura obou států, které jsou na vývozu převážně fosilních paliv závislé. Na základě tohoto vztahu bude rovněž testována hypotéza, která následně teorii prokletí přírodních zdrojů potvrdí anebo vyvrátí. Nashromážděná data budou zároveň komparována s vybranými evropskými státy a Spojenými státy americkými, což výzkumu dodá kýženou hodnotu. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola se bude věnovat výsledku zkoumání Ruské federace a...
|
host ::
RSS.