|
|
Zázemí raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou
Mařík, Jan ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Raně středověká hradiště sloužila jako významná centra politické moci, správy, náboženství a hospodářského života. Vysoká koncentrace obyvatel, doklady specializované nezemědělské výroby, přítomnost společenské elity, která se bezprostředně nepodílela na produkci potravin, dovolují předpokládat, že pro život hradiště bylo nezbytné také určité zázemí.Raně středověká hradiště jsou obvykle považována za významného konzumenta potravin, surovin z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů a lidské práce. Potřeby raně středověkých hradišť jsou obvykle charakterizovány jako "velké" avšak bez další srovnání. Hlavní důraz je kladen hospodářské zázemí hradiště, tedy na zdroje, které byly schopny zajisti dostatečné množství potravin a na obnovitelné i neobnovitelné zdroje surovin, které byly na hradišti prokazatelně zpracovávány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Raně středověké hradiště v Libici nad Cidlinou, velké nebo malé zázemí?
Mařík, Jan
Tento článek se pokouší kvantifikovat potřeby raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou a jeho aglomerace. Zvláštní pozornost je věnována zemědělské produkci a zdrojům dřeva. Základem pro tuto kvantifikaci jsou výsledky archeologických výzkumů raně středověkých pohřebišť, které se staly základem pro odhad velikosti raně středověké populace. Výsledné tři modely (maximální, střední a minimální) vyznačují území nezbytné k uspokojení nároků obyvatel aglomerace. Žádný z těchto modelů není skutečnou rekonstrukcí zázemí raně středověkého hradiště. Tyto modely představují limity uvažování o jeho prostorových nárocích. Model maximálních nároků dosahoval do vzdálenosti 4,2 km od opevnění hradiště. Díky těmto modelům se podařilo prokázat že podstatná část potřebného obilí a orné půdy se mohla nacházet v bezprostřední blízkosti aglomerace. Podobně tomu bylo i v případě zdrojů dřeva, které nemuselo být transportováno z větších vzdáleností.
|
|
|
Raně středověké aglomerace v Libici nad Cidlinou - po stopách suburbia
Mařík, Jan
Článek se věnuje problematice prostorového členění raně středověkých opevněných center z pohledu sociální topografie a funkcí. Přestože jejich prostorové vymezení je dáno především geomorfologií lokality nebo dochovanými relikty opevnění, dochází namnoze i k jejich funkční interpretaci. Přestože existuje celá řada příkladů, kde lze tento přístup obhájit, můžeme na příkladě libického hradiště ukázat, že mechanické přebírání tohoto modelu bez konkrétních dokladů může být značně zavádějící.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.