|
|
Estrogeny v povrchových vodách - zdroje, koncentrace, detekce
Maršálek, Blahoslav ; Sadílek, Jan ; Maršálková, Eliška ; Endo, Valentina ; Godoy Alonso, Paula
Estrogeny v povrchových vodách se staly tématem, které je bez znalosti souvislostí pro neodborníky málo přehledné. V prvé řadě nelze zaměňovat estrogeny v povrchových vodách za endokrinní disruptory (ED), které jsou nadřazený pojem (zahrnují jak estrogeny, tak například androgeny). Látky s estrogenní aktivitou v povrchových vodách nejsou svým původem pouze antikoncepční přípravky, jak je mnohdy zjednodušováno, naopak jde o širokou skupinu látek jako například toxické kovy, pesticidy, farmaka, PCB apod. Kromě výše zmíněných látek mají estrogenní aktivitu také přírodně syntetizované látky (např. fytoestrogeny).Tyto látky se v povrchových vodách zatím vůbec neanalyzují. Výjimku tvoří ojedinělé studie fytoestrogenů, ikdyž lze předpokládat, že fykoestrogeny produkované řasami a sinicemi mohou být produkovány ve vodních ekosystémech v ekotoxikologicky relevantních koncentracích. Estrogeny lze detekovat ve vodách, sedimentech a vodních organismech pomocí instrumentálních analytických metod (LC-MS/MS), dále například pomocí ELISA, nebo pomocí biotestů, které detekuji také tzv. potenciální estrogeny ( lze prokázat vazbu na některý z receptorů, ale efekty zatím nebyly prokázány v živém organismu. Při interpretacích a srovnávání výsledků musíme vždy zohlednit metodu detekce, protože každá má své výhody a nevýhody. Instrumentální metody jsou zaměřeny jen na vybrané estrogeny, takže některé studie udávají nepřítomnost estrogenů. Naopak biotesty ukazují sumu látek s estrogenní aktivitou.přičemž výsledek je ještě ovlivněn přítomnosti antiestrogenních látek. Proto důrazně doporučujeme věnovat při srovnávání a interpretaci dat z různých zdrojů velkou pozornost metodě odběru vzorků a především metodě analýzy estrogenů s uvedením detekčního limitu.
|
|
| |
|
|
Phosphorus Removal from Wastewater via Environmentally Friendly Technologies
Holba, Marek ; Škvoran, O. ; Maršálková, Eliška ; Maršálek, Blahoslav
Our research is recently focused on the phosphorus removal from wastewater treatment plant outlets. We chose two municipal wastewater treatment plants (with and without phosphorus removal) and tested zerovalent and hexavalent nanoiron for phosphorus removal. Ferrates showed promising results even for smaller dosages, whilst NZVI showed not satisfactorily results for full-scale application. Next work will include phosphorus fractionation and fate of different phosphorus fractions at the tertiary treatment. Increasing interest on xenobiotics, hormons, endocrine disruptors, heavy metals and PPCPs and their removal from the plant outlets will extend our testing in the future.
|
|
| |
|
|
Vhodné technologie recyklace fosforu z povrchových a odpadních vod
Holba, Marek ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Plotěný, Miroslav
Byly identifikovány zdroje fosforu, jež by měly sloužit k co nejefektivnější recyklaci a zároveň byly představeny technologie, které by měly onu recyklaci zabezpečit. V současné době existuje poměrně široká škála technologických řešení, z nichž všechny mají své klady a zápory a žádná technologie nevyznívá jako jednoznačně nejlepší řešení. Ve vyspělém světě se nicméně technologie soustřeďují na recyklaci fosforu ve formě struvitu a zpracování čistírenského kalu, zatímco pro rozvojové země se jeví jako nejvhodnější technologie založené na separaci moči nebo kejdy z hospodářských zvířat.
|
|
|
Příklad využití elektrokoagulace na odtoku z ČOV
Plotěný, Miroslav ; Maršálková, Eliška ; Maršálek, Blahoslav ; Holba, Marek
Na základě výsledků této studie vyplynulo, že proces elektrokoagulace v porovnání s ostatními metodami odstraňování fosforu má některé výhody, jako je jednoduchost zařízení, jednoduchá manipulace, krátká doba zdržení, omezení dávkování chemikálií, poměrně rychlá sedimentace vloček. Studie prokázala reálný potenciál této technologie, která je použitelná především u malých obcí, kde nejsou instalované ani provozované jiné technologie odstranění fosforu.
|
|
| |
|
|
Myčky na nádobí jako důležitý zdroj fosforu v komunálních vodách
Maršálková, Eliška ; Maršálek, Blahoslav
V současné době již nejsou jedním z významných zdrojů fosfátů ve splaškových vodách prací prostředky, ale prostředky do myček na nádobí, které jich obsahují ve většině případů více jak 15 %. V letošním roce jsme provedli srovnání 17 druhů mycích prostředků běžně dostupných na našem trhu. Ukázalo se, že třetina z vybraných obsahuje dokonce více jak 30% fosfátů. I když právě zveřejněná novela zákona o vodách pod číslem 150/2010, která bude platit od srpna 2010 stále povoluje prádelnám detergenty s obsahem fosforu (a jde o tuny), myčky na nádobí patří díky svému rozšíření k nezanedbatelným zdrojům fosforu v povrchových vodách.
|
|
|
Lokalizace inokula sinic v sedimentech nádrží - využití znalosti životních strategií sinic k minimalizaci zdravotního rizika
Šejnohová, Lenka ; Maršálek, Blahoslav ; Novotná, Zlatica ; Maršálková, Eliška
Vodní květy sinic (VKS) jsou celosvětový problém, který je úzce spjat především se zvýšeným vnosem fosforu do povrchových vod. Následná akumulace živin v nádržích umožňuje rozvoj sinic nejenom ve vodním sloupci, ale především jejich přežívání v klidových stádiích v sedimentu. Kvantita (množství) inokula (zdroje) sinic v sedimentech je primární faktor, který současně s živinovými a klimatickými poměry, koreluje s výsledným množstvím sinic ve vodním sloupci během letní sezóny. Klidová stádia sinic v sedimentech vyžadují pro přežívání specifické podmínky, které se navíc rod od rodu (příp. druhu) sinice liší. Znalost životních cyklů sinic je tedy základním výchozím předpokladem a vodítkem jak šetrně ekologicky, se současným minimem vynaložených finančních prostředků, omezit rozvoj VKS.
|
|
| |
host ::
RSS.