|
|
Classification of distances in cosmology
Křížek, Michal ; Mészáros, A.
In cosmology many different distances are defined: angular, comoving, Euclidean, Hubble, light-year, luminosity, Minkowski, parallax, proper motion, redshift, ... distance. There is not one single natural distance, since the universe is expanding, curved, and we look back in time. In this survey paper we will concentrate on geometrical interpretations of the above-mentioned distances.
|
|
|
Metoda tzv. standardních svíček k určování vzdáleností ve vesmíru
Mádlová, Tereza ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Cílem práce je obohacení znalostí čtenáře o existujících metodách určování vzdáleností ve vesmíru, studie se zabývá zejména historií vývoje těchto me- tod, fyzikálním popisem problematiky a průběžnými výsledky. Především se práce zabývá metodou tzv. standardních svíček. Nejprve jsou objasněny zá- kladní informace, jejichž znalost je nutná ke studiu metod měření vzdáleností ve vesmíru, dále pak práce podrobně popisuje problematiku významných his- torických událostí či objevů, které se týkají těchto metod. Přes zmíněná témata se dostaneme k významnému důsledku znalosti metody standardních svíček, tedy k hlubšímu poznání teorie o rozpínání vesmíru. 1
|
|
|
Kosmologická konstanta
Bjelka, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Křížek, Michal (oponent)
V této práci je cílem koncentrování významných poznatků z oblasti historie kosmologické konstanty. Teorie uvedené v časovém sledu ukazují její vznik, vývoj a problémy s ní spojené. V práci jsou komentovány statické modely, jejichž existenci kosmologická konstanta umožnila. Jako okrajové podmínky jsou určeny parametry získané z experimentů BAO (baryonové akustické oscilace z měření supernov typu Ia (SNe)) a také z měření kosmického pozadí nebo-li CMB. Dále jsou zde komentovány alternativy řešení problému kosmologické konstanty v podobě cyklického modelu nebo časově proměnné kosmologické "konstanty". Závěrem je zmíněna možnost alternativy ke kosmologické konstantě v podobě kvintescence.
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků družice Fermi
Pitňa, Alexander ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Řípa, Jakub (oponent)
Gama záblesky jsou jedním z jevů, kterým astrofyzici dosud zcela nerozumí. Z důvodu jejich extremních luminozit jsou viditelné v kosmologických vzdálenostech. Proto se mohou stát nástrojem, kterým bychom mohli zkoumat mladý vesmír. Tato práce je zaměřena na určení celkové vyzářené energie gama záblesků, jejich luminozit a závislost těchto veličin na rudém posuvu. Při zkoumání 28 dlouhých gama záblesků se známými rudými posuvy je nalezena závislost těchto veličin na rudém posuvu. Dále se práce zabýva tím, zda-li je tato závislost zapříčiněna výběrovým efektem detekce nebo se jedná o skutečný astrofyzikální jev. Nejdříve je ukázáno, že příslušná k-korekce má na závislost těchto veličin na rudém posuvu jen malý, pokud ne žádný vliv. Za druhé, je navrhnut nový přístup jak studovat závislost luminozitní funkce na rudém posuvu. Za třetí, je ukázáno, že vzorek gama záblesků s určenými rudými posuvy je vychýlený, což znamená, že při kombinování měření z různých zdrojů je třeba být opatrný. Z výsledků plyne, že závislost veličin na rudém posuvu se dá vysvětlit výběrovým efektem detekce.
|
|
|
Temná hmota
Vraštil, Michal ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Temná látka tvořící přibližně 85% hmoty je nedílnou součástí našeho vesmíru. Jak četná astronomická pozorování na různých škálách vesmíru, tak i teoretické modely dokazují, že se zde nachází více hmoty, než jsme schopni přímo vidět. V tomto přehledu popisuji významné historické události a observační data od dob Zwickyho po současnost vedoucí k dnešnímu pohledu na temnou hmotu. V práci jsou dále představeny kosmologické důsledky přítomnosti temné hmoty - její vliv na formování struktur vesmíru a odraz ve fluktuacích reliktního záření. Zmiňuji zde i možné kandidáty na temnou hmotu - malý příspěvek baryonové látky a hlavní kandidáty na nebaryonovou látkou. Kromě možných nových částic vysvětlující chybějící hmotu popisuji i alternativy k teorii gravitace, které žádnou hmotu navíc nepotřebují, zejména se pak věnuji velmi úspěšné teorii MOND. Nakonec pak uvádím i stručný přehled dnešních možností přímého či nepřímého pozorování temné hmoty.
|
|
|
Studium negaussovských světelných křivek pomocí Karhunenova-Loveho rozvoje
Greškovič, Peter ; Pecháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Predstavíme inovatívnu bayesovskú metódu na odhad štatistických parametrov časových rád. Táto metóda funguje na základe porovnávania koeficientov Karhunen-Lo\`{e}veho rozvoja pozorovaných a umelo generovaných dát so známymi parametrami. Ukážeme novú metódu na generovanie svetelných kriviek s predpísanými parametrami a na numerickom príklade ukážeme, ako sa táto metóda dá v spojení s navrhovanou analýzou využiť na určovanie fyzikálne zaujímavých parametrov výkonového spektra pozorovaných svetelných kriviek od niektorých typov r\"{o}ntgenových zdrojov. .
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent) ; Ramirez-Ruiz, Enrico Jorge (oponent)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
|
| |
host ::
RSS.