|
|
Ultrastruktura chloroplastů buku pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Lesní porosty mohou fungovat jako významná úložiště, sinky uhlíku, díky jeho ukládání do rostlinné biomasy v procesu fotosyntézy a do půdy. Zvýšení koncentrace CO2 má vliv na celou řadu fyziologických procesů rostlin a proto je třeba studovat její vliv i na fotosyntetický aparát - anatomickou stavbu listu a ultrastrukturu chloroplastů. Cílem práce bylo vyhodnotit změny v ultrastruktuře chloroplastů listů buku lesního (Fagus sylvatica L.) pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti. Druhým cílem bylo vyhodnotit, zda anatomické parametry ze střední části listu jsou reprezentativní pro celou čepel listu. Stromy byly pěstovány ve dvou kultivačních sférách na experimentálním stanovišti Bílý Kříž Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. v Moravskoslezských Beskydech. Listy byly odebrány v r. 2010 z juvenilních stromů buku lesního zasazených jako pětileté stromy v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (AC; 390ppm) a ve zvýšené koncentraci CO2 (EC; 700 ppm). Efekt EC se projevil ve zvýšeném poměrném zastoupení škrobu na mediálním řezu chloroplastů a nižším poměrném zastoupení intergranálních thylakoidů (IGT), zatímco poměr granálních thylakoidů ku intergranálním thylakoidům (GT/IGT) se zvýšil. Ozářenost měla vliv zejména na uspořádání membránového systému thylakoidů. U stinných listů...
|
|
|
Cytokininy a senescence rostlin.
Pokorná, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Senescence je přirozený proces, který je součástí vývojového programu rostliny. Nástup senescence ovšem může být výrazně ovlivněn podmínkami prostředí. Důležitou součástí senescence rostliny je senescence listů projevující se mimo jiné rozpadem chloroplastů, což je spojeno s mobilizací dusíku obsaženého v proteinech zajišťujících jejich funkci. Správné načasování přirozené senescence je ovšem pro rostlinu velmi podstatné. Zahájení i průběh senescence je ovlivněn řadou faktorů. Do kontroly senescence jsou různou měrou zapojeny hormony, regulační faktory, probíhá i na úrovni epigenetických procesů. Listová senescence může být vyvolána širokou škálou vnějších (světelné podmínky, teplota, dostupnost vody a minerálů, útok patogena) i vnitřních (hladina cukrů, hormonů, věk, vývojová fáze) podmínek. Stejně jako mnoho dalších vývojových procesů i senescence je výrazně regulována fytohormony. Etylén, kyselina abscisová, kyselina salicylová a metyljasmonát podporují stárnutí listů, naproti tomu cytokininy procesy spojené se senescencí oddalují a zpomalují její průběh. Studium cytokininů bývá spolu s analýzami chlorofylu důležitou součástí každého výzkumu senescence. Tato práce sumarizuje literární data týkající se regulace senescence s akcentem na roli cytokininů v řízení tohoto procesu.
|
|
|
Vliv teploty na proces fotosyntézy a růst u C3 a C4 rostlin ve výuce biologie na školách
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je soubor biochemických procesů, při kterém se mění přijatá energie fotosynteticky účinného záření (PhAR) na energii chemických vazeb. K tvorbě organických sloučenin využívá jako energii pouze světelnou, dalšími zdroji jsou CO2, minerální živiny a voda. Teplo je jeden z nejdůležitějších vnějších faktorů podílející se na životním prostředí rostlin, jeho nadbytečné nebo nedostatečné množství způsobuje rostlinám stres a ovlivňuje všechny biochemické procesy. Podle způsobu fixace atmosférického CO2 můžeme rozlišit celkem tři typy fotosyntézy, C3, C4 a CAM. Rostliny typu C3 a C4 se dále liší rozmezím svých optimálních teplot, kdy rostliny C4 mají teplotní optima obecně vyšší než rostliny C3. Další rozdíly mezi těmito rostlinami spočívají v odlišné fyziologické odpovědi na měnící se klima, tedy především na zvyšující se koncentraci atmosférického CO2 a současně rostoucí teploty. Zvýšená koncentrace CO2 zvyšuje rychlost fotosyntézy u C3 rostlin, kdežto při vyšších teplotách je rychlost čisté fotosyntézy vyšší u rostlin C4. Tyto rozdílné reakce C3 a C4 rostlin na různé faktory prostředí se projevují ve změnách rychlosti čisté fotosyntézy, což v důsledku ovlivňuje i růst, tvorbu biomasy a vývoj rostlin a v neposlední řadě samozřejmě i druhové složení porostu v přirozeném ekosystému a výnos...
|
|
|
Jak a proč vypovídá hustota průduchů o atmosférické koncentraci CO2?
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Koncentrace CO2 v atmosféře Země vždy kolísala. V minulosti, však nikdy nedošlo k jejímu nárůstu tak rychle, jak jsme toho svědky za posledních 200 let, na čemž má nepochybně svůj díl také člověk. Změny frekvence průduchů v závislosti na [CO2] pozorované u žijících rostlin podnítily zkoumání tohoto jevu také na herbářových a fosilních rostlinách a následně byly využity k odhadům [CO2] v atmosféře minulosti. Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku chování rostlinných průduchů v měnící se [CO2], zahrnuje vliv faktorů prostředí na zakládání průduchů, zabývá se rozdílností odpovědí mezi evolučně odlišnými skupinami rostlin, hodnotí výhody a nevýhody jednotlivých způsobů vyjádření množství průduchů na listu v závislosti na [CO2] a diskutuje využití frekvence průduchů k odhadům koncentrace CO2 minulosti.
|
|
|
Struktura a funkce chloroplastů vybraných dřevin pěstovaných pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
Hlízová, Eliška ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je zvýšenou koncentrací CO2 ovlivněna na mnoha hierarchických úrovních. Přestože je této problematice věnováno v posledních desetiletích mnoho pozornosti, stále je poměrně málo známo o přizpůsobení aktivity fotosystémů (PS) 1 a 2 a ultrastruktury chloroplastů zvýšené koncentraci CO2. Hlavním cílem této práce bylo proto zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 na strukturu a funkci chloroplastů smrku ztepilého, a to hlavně na uspořádání tylakoidních membrán a elektronový transport na nich probíhající. Studovány byly jehlice 13 - 14 let starých jedinců smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) rostoucích za stávající koncentrace (AC) a zvýšené koncentrace (EC = 700 ppm) CO2 v kultivačních sférách s automaticky otevíratelnými okny. Byl sledován vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah fotosyntetických pigmentů, fluorescenční a reflektanční indexy, aktivitu PS 1 a PS 2 izolovaných chloroplastů, plochu mediánního řezu chloroplastem a zastoupení plochy granálních a stromatálních tylakoidů na tomto řezu. Přestože byla při EC CO2 zvýšena rychlost světlem saturované asimilace, poklesl obsah pigmentů (chlorofylu a, b, karotenoidů) i aktivita obou fotosystémů. Míra poklesu aktivity fotosystémů se mezi PS 1 a PS 2 nelišila, nebylo tedy pravděpodobně ovlivněno zastoupení cyklického a necyklického elektronového...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.