Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
Rodová diverzita rozsivek: vztah ke genetické variabilitě v rámci rodu Frustulia a význam geografie
Vrbová, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Výskyt některých rozsivek závisí na míře znečištění a kvalitě vody, z tohoto důvodu jsou rozsivky v současnosti využívány v biomonitoringu. Jejich maximálnímu využití pro tento účel však brání vysoký počet druhů, které jsou definovány na základě ultrastrukturálních morfologických znaků, které jsou bez použití elektronového mikroskopu pouhým okem nerozlišitelné. Cílem této práce bylo zjistit vliv environmentálních faktorů, typu habitatu a geografie na rodové složení rozsivkové společenstva, a zjistit zda bohatství vyšších taxonomických stupňů odpovídá diverzitě druhové, konkrétně genetické diverzitě druhového komplexu Frustulia crassinervia-saxonica. Analyzováno bylo 49 trvalých preparátů z přírodních vzorků odebraných z bentosu nejrůznějších typů sladkovodních habitatů - jezera, přehrady, tůně, rašeliniště, prameniště, smáčené zdi, nacházejících se v Evropě, Kanadě, Grónsku, Chile a na Novém Zélandu. Ve všech vzorcích bylo na základě morfologických znaků determinováno 300 buněk na rodové úrovni. Celkem bylo nalezeno 43 bentických rodů. Výsledky této práce ukázaly, že počet rodů koreluje s gradientem pH, ale nekoreluje s dalšími faktory prostředí, jako jsou konduktivita, nadmořská výška, amplituda denních teplot a počet dní, kdy je průměrná denní teplota pod bodem mrazu. Vliv na strukturu...
Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
Jirková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Krásivky tvoří důležitou součást fytobentosu mokřadních ekosystémů. Tyto ekosystémy mají často efemérní charakter a změny v hydrologickém režimu jsou jejich nedílnou součástí. Vysychání je přitom podstatným stresovým faktorem, který ovlivňuje vodní organismy. Různé druhy se liší v míře tolerance vůči stresu z vysychání, což může mít vliv na strukturu společenstev a také na fylogenetickou diverzitu. Pro tuto práci byly zvoleny dvě lokality, přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní památka Na Plachtě. Vysychavé a nevysychavé tůně se lišily ve struktuře společenstev krásivek, statisticky významný však byl tento rozdíl pouze v případě lokality Borkovická blata. Na obou lokalitách vykazovaly vzorky z vysychavých tůní průměrně nižší druhovou bohatost a hodnotu Shannonova indexu diverzity než vzorky z nevysychavých tůní, rozdíly mezi těmito skupinami vzorků ale nebyly statisticky průkazné. Fylogenetická analýza prokázala, že společenstva krásivek byla tzv. fylogeneticky rozptýlená; blízce příbuzné druhy měly tendenci nevyskytovat se společně na stejných stanovištích, což platilo v případě Borkovických blat i v případě lokality Na Plachtě. Rozdíl mezi vysychavými a nevysychavými tůněmi se podařilo detekovat pouze v případě lokality Borkovická blata, kde vysychavé tůně vykazovaly nižší stupeň fylogenetického...
Biogeografie a habitatové preference rodu Luticola
Hanišová, Lucie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Rod Luticola je jedním z druhově bohatých rodů spadající do třídy rozsivky (Bacillariophyceace), obsahující 204 plně podložených druhů. Cílem této práce je z dostupné literatury shrnout informace zaměřené na biogeografii tohoto rodu, habitatové preference polárních a temperátních druhů a jejich ekologickou valenci pro stěžejní faktory jejich výskytu - pH a konduktivitu. Ze získaných dat vyplývá, že tento rod je celosvětově rozšířen s vyšší druhovou diverzitou v Evropě, Jižní Americe a především v antarktické oblasti, která je bohatá na množství endemických druhů. V habitatových preferencích převažují u temperátních druhů vodní habitaty, zatímco u polárních druhů habitaty terestrické. Polární druhy se také odlišují od temperátních druhů užším rozpětím ekologické valence pro hodnoty pH. Obě skupiny však preferují nízkou konduktivitu. Nejvíce druhů rodu Luticola se nalézá v prostředí s hodnotami do 100 μS/cm. Klíčová slova: biogeografie, konduktivita, Luticola, pH.
Taxonomy, diversity and ecology of freshwater diatom communities (Bacillariophyta) from moss habitats of Gough Island (southern Atlantic Ocean)
Vinšová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sabbe, Koen (oponent)
Práce představuje výsledky taxonomické a ekologické analýzy mechy obývajících rozsivek z ostrova Gough (40ř21' S, 9ř53' W). Analýza provedená na více než 100 vzorcích odhalila 141 rozsivkových taxonů, ze kterých 21 bylo identifikováno na základně druhů popsaných již ve studii Johna Cartera z roku 1966, z nichž většina nebyla prezentována z jiných lokalit. Analýza rozsivkových společenstev z ostrovů Tristan da Cunha a Inaccessible provedena na ilustrativní bázi ukázala dalších devět taxonů, ale také velmi podobné složení rozsivkové flóry. Pozorovaná flóra byla ve značném nesouladu, kde společenstvu dominovalo pouze několik rodů (Eunotia, Pinnularia, Psammothidium a Chamaepinnularia), což je typické pro oceánské ostrovy. Také několik málo dominantních druhů bylo složeno z taxonů buď unikátních a potenciálně endemických pro celé souostroví, případně pouze pro ostrov Gough, anebo z taxonů spíše kosmopolitních ve svém rozšíření. Rozsivkové taxony typické pro sub-Antarktidu ostrovní flóře nedominovaly, což společně s vysokou specifitou rozsivkové flóry ostrova Gough ve výsledku ukázalo velmi nízké podobnostní hodnoty s ostatními ostrovy jižních oceánů. Na základě rozsivkové flóry se nejblíže souostroví Tristan da Cunha jeví ostrov Amsterdam z jižního Indického oceánu, naznačující vliv antarktického...
Biogeographical position of the Tristan da Cunha archipelago based on floristic records.
Vinšová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Souostroví Tristan da Cunha je jedním z nejméně porušených temperátních ostrovů světa, s mnoha druhy endemické flory a fauny, nacházející se v Jižním Atlantickém oceánu, přibližně uprostřed mezi Jižní Amerikou a nejjižnějším výběžkem Jižní Afriky. Ačkoliv se jedná o tak zajímavou lokalitu, v mnoha směrech zůstává stále neprobádanou. Bakalářská práce představuje souhrn veškeré dostupné literatury o bezcévných rostlinách vyskytujících se na zmíněném souostroví. Jedná se o značně diversifikované skupiny, přesto vědci mnohdy přehlížené. V rámci bakalářské práce je vytvořen list jednotlivých zástupců. Nakonec je diskutována schopnost bezcévných rostlin se šířit na dlouhé vzdálenosti, jakožto i charakter jejich rozšíření. KLÍČOVÁ SLOVA: Tristan da Cunha; oceánské ostrovy; botanika; distribuce; ostrovní biogeografie; lišejníky; mechy; játrovky; hlevíky; rozsivky;
Taxonomy, ecology and biogeography of aquatic and limno-terrestrial diatoms (Bacillariophyta) in the Maritime Antartic Region
Kopalová, Kateřina ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Sabbe, Koen (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky (Bacillariophyta) představuji jednu z nejrozmanitějších skupin řas v antarktické oblasti, hrající dominantní roli téměř ve všech sladkovodních a suchozemských ekosystémech. Přestože se jedná o tak důležitou skupinu, její diverzitě, ekologii a biogeografii v oblasti maritimní Antarktidy bylo věnováno jen málo pozornosti. Hlavním cílem této práce je taxonomická, ekologická a biogeografická charakteristika sladkovodních, limno-terestrických a mechy osídlujících společenstev rozsivek ze dvou ostrovů v oblasti maritimní Antarktidy: z ostrova Jamese Rosse a ostrova Livingston, které se nacházejí na opačných stranách Antarktického poloostrova. V této práci bylo analyzováno celkem 250 vzorků z různých typů habitatů (z jezer, potoků, mělkých mokřadů a mechů) poloostrova Byers na ostrově Livingston a poloostrova Ulu na ostrově Jamese Rosse. S využitím světelného a skenovacího elektronového mikroskopu byla popsána poměrně bohatá rozsivková flóra složená ze 178 druhů zastupujících 43 rodů. Ačkoli ještě donedávna bylo všeobecně uznáváno, že rozsivková flora antarktické oblasti se skládá z převážně kosmopolitních druhů, výsledky této práce a popis mnoha nových druhů (některé z nich prezentovány v kapitolách 2, 3 a Appendixech 1-5) tuto teorii vyvrací. Zdá se, že vedle vlivu fyzikálně-chemických...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kopalová, Kamila
3 Kopalová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.