|
| |
|
|
Possibilities of the description of stress-strain curves for computational simulations
Košťál, Josef ; Halabuk, Dávid (oponent) ; Šebek, František (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis investigated the identification of material’s flow curve using experimental data from standard tensile test output, and the possibilities of fitting a non-linear relationship through this identified curve. The theoretical background of differences between engineering and true stress and strain was presented, as well as the tensile test basis and its output. An analytical correction method (Mirone-La Rosa) for flow curve’s trend estimation, using the tensile test as an input, was described and used. Elasto-plastic piece-wise linear material models were listed and additionally four non-linear relationships were chosen and investigated – Hollomon, Ludwik, Swift and Voce. Then, the finite element method was used for flow curve identification of experimentally tested 18CrNiMo7-6 steel, with a standard tensile test output needed for flow curve calibration. Flow curve was calibrated with iterative process on the basis of comparison of reaction forces from simulation and experiment. Furthermore, the user interface was created, and the best fit out of four chosen non-linear relationships was found.
|
|
|
Vzdělávání dospělých v podmínkách dřevozpracujících oborů středních odborných škol
Košťál, Jiří
Práce je zaměřena na identifikaci a popis trendů u dřevozpracujících oborů v kombinované a distanční formě dalšího vzdělávání. Teoretická část diplomové práce se věnuje problematice trendů profesního vzdělávání u dřevozpracujících oborů, profesními kvalifikacemi jako nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Úvod praktické části představuje vzdělávací instituci, kde se trendy ve vzdělávání aplikují a kde byl realizován dotazníkový sběr dat. Stěžejní část praktické části je věnovaná dotazníkovým průzkumům, a to, vstupnímu dotazníku staticky vybraného souboru zájemců, dotazníkovému šetření studentů, evaluačnímu dotazníkovému šetření absolventů a dotazníkovému šetření zaměstnavatelů absolventů, jak vidí další uplatnění účastníků rekvalifikací na trhu práce.
|
|
|
Vliv provozních parametrů kotle na přítomnost jemných částic ve spalinách
Košťál, Jan ; Poláčik, Ján (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice vzniku jemných částic v závislosti na parametrech spalování. Úvodní část práce tvoří přehled, který shrnuje informace o procesu spalování a o vzniku plynných produktů a v nich obsažených jemných částic, které během procesu spalování vznikají. Hlavní náplní práce je realizace měření jemných částic, vznikajících spalováním v několika testovaných spalovacích zařízeních. Dále byl proveden popis měřicích přístrojů, pomocí nichž bylo měření provedeno. Poslední kapitoly jsou zaměřeny na vyhodnocení výsledků měření, jejich srovnání a zjištění existence závislosti vzniku jemných částic na provozních parametrech kotle. A všechny výsledky jsou zhodnoceny v závěru.
|
|
| |
|
|
Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu
KOŠŤÁL, Jan
Bakalářská práce se zabývá tématem "Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu". Stav bezvědomí může mít mnoho různých příčin a vpřednemocniční neodkladné péči může zůstat přesná etiologie jeho vzniku neobjasněna. V průběhu nemocniční péče je možnost provést rozsáhlejší vyšetření a je také více času na přesnou diagnostiku a terapii. Teoretická část práce uvádí základní informace o pojmu vědomí, o příčinách poruch vědomí a zejména bezvědomí. Dále se tato část zabývá diagnostikou bezvědomí v přednemocniční neodkladné péči a představuje základní postupy neodkladné péče zdravotnického záchranáře o pacienta v bezvědomí. Nejčastějšími příčinami bezvědomí jsou: hypoglykémie, intoxikace, kraniocerebrální poranění, hypoxická postižení po kardiopulmonální resuscitaci, mozková krvácení a mozkové infarkty. Pro zdravotnické záchranáře je především důležité odlišit stavy toxicko-metabolické od intrakraniálních poranění, mozkových krvácení a infarktů. Zatímco u prvních stavů je vyžadován rychlý zásah záchranáře, u druhých stavů je nutná neurochirurgická intervence. V praktické části jsou zmapovány znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče pacientům v bezvědomí. Mapování bylo provedeno vlastním výzkumem za použití techniky standardizovaných polo- strukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se 14 respondenty - zdravotnickými záchranáři vybranými ze všech sedmi oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Respondenti se lišili věkem, délkou praxe a dosaženým vzděláním. Plné odpovědi respondentů na 16 předem připravených otázek jsou obsaženy ve výzkumné části a zároveň jsou zpracovány do přehledných tabulek a následně vyhodnoceny v diskusi. Z výzkumu vyplývá, jak obtížné je stanovit správnou diagnózu u pacienta v bezvědomí. Výzkum ukázal na potřebu zaměřit se na přesnější odběr použitelné anamnézy a také na celkové vyšetření pacienta. Na základě správné a rychlé diagnózy mohou zdravotničtí záchranáři dále rozhodnout o terapeutickém postupu a o směřování do správného cílového zdravotnického střediska. U zajištěného pacienta je doporučen přímý převoz na specializované pracoviště, což významně zkracuje dobu od příhody do ošetření nebo léčby. Zkrácení doby silně ovlivňuje neurologickou prognózu u pacienta v bezvědomí. Dále výzkum poukazuje na nutnost, aby zdravotničtí záchranáři byli pravidelně školeni v nových trendech a postupech přednemocniční neodkladné péče. Například širší využití nové metody kapnometrie by dle nových doporučení pro resuscitaci bylo velkým přínosem.
|
|
|
Zpřesňování polohy pomocí diferenciální GPS
Košťál, Jaroslav ; Hrubý, Martin (oponent) ; Novotný, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá principy zpřesňování polohy pomocí diferenciální GPS. Teoretická část se věnuje základním pojmům z oblasti klasické a diferenciální GPS a návrhem implementace diferenciální GPS. Cílem praktické části je implementace navržené diferenciální GPS pomocí dvou vhodných GPS modulů se zpracováním dat na jedné stanici v reálném čase a vytvoření grafického rozhraní. Výsledné určování polohy by mělo ve srovnání s klasickou GPS vykazovat přesnější výsledky.
|
|
|
Použití slitin titanu
Košťál, Jan ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se bude zabývat titanem a titanovými slitinami, jejich vlastnostmi a vhodným použitím ve strojírenství a dalších odvětvích. Úvodní část práce je věnována čistému titanu, popisuje technologie jeho výroby, dále jsou krátce zmíněny fyzikální, chemické a mechanické vlastnosti a podle nich pozice titanu mezi ostatními prvky. Hlavní část práce je zaměřena na jednotlivé typy titanových slitiny, na jejich vlastnosti výrobu a zpracování. Závěr je věnován využití čistého titanu a jeho slitin v různých odvětvích průmyslu.
|
|
|
Knihovna pro práci se soubory formátu Office Open XML
Košťál, Jaroslav
Práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací knihovny pro práci se soubory formátu Office Open XML, respektive soubory tabulkových dokumentů. Zahrnuje specifikaci standardu dokumentů tabulkových kalkulátorů a možností vytváření těchto dokumentů. Na základě nastudované teorie je postaven návrh vlastního řešení knihovny pro čtení a zápis a implementace knihovny v jazyce C#, poskytující rozhraní pro práci s tímto typem dokumentů.
|
|
|
Posouzení rizik jaderné elektrárny Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Historie mírového využívání jaderné energie je, přes veškerý důraz na bezpečnost provozu energetických zařízení, provázena řadou nehod, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do myslí široké veřejnosti a vedly tak ke změnám chápání pojmu jaderné bezpečnosti a přístupů k jejímu zajištění. Protože následky případných nehod na jaderných elektrárnách mají vždy závažné celospolečenské dopady, je žádoucí dokázat pojmenovat možná rizika, kvantifikovat pravděpodobnost jejich vzniku a tak získat možnost těmto rizikům efektivně a účinně předcházet. Hypotéza, kterou má tato práce potvrdit nebo vyvrátit, je, že metoda KARS je prakticky použitelná pro vyhodnocování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny. Cílem práce je zhodnotit události a rizika spojená s provozem konkrétního jaderného zařízení metodou KARS a kriticky zhodnotit získané výsledky a použitou metodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní faktografii potřebnou pro správné pochopení zvoleného postupu přípravy a zpracování dat pro metodu KARS a následnou interpretaci získaných výsledků. V této části práce je podán stručný přehled základních pojmů týkajících se jaderné bezpečnosti, kultury bezpečnosti a havarijní připravenosti, a to včetně jejich definic. Pro vyhodnocení získaných výsledků je vhodné se seznámit se základními pojmy z oblasti vyhodnocování bezpečnosti JE, PSA a zátěžových testů. Samozřejmě je nutné popsat i samotnou metodu KARS a s ohledem na získané výsledky definovat pojem kvalita lidského výkonu. Vlastní zpracování analýzy rizik metodou KARS bylo provedeno v následujících krocích: 1. Sběr dat pro provedení analýzy rizik. 2. Zpracování získaných dat metodou KARS. 3. Interpretace získaných výsledků. 4. Porovnání získaných výsledků s dostupnými daty. Jednotlivá rizika pro sestavení tabulky souvztažnosti rizik byla stanovena na základě analýzy činnosti jednotlivých členů havarijního štábu a technického podpůrného střediska a na základě řídící dokumentace pro jednotlivé funkce. V zásahových instrukcích jsou tato rizika buď přímo pojmenována, nebo jsou v nich stanoveny činnosti pro jejich zvládnutí. Následně byla tato rizika dále upřesněna dle provozní dokumentace používané pro řešení abnormálních a havarijních stavů a řešení těžkých havárií. Stanovení souvztažnosti jednotlivých rizik je poměrně subjektivní a vyžaduje značnou míru odborného vhledu do analyzované problematiky. Vlastní zpracování analýzy rizik bylo provedeno podle postupu stanoveného Ing. Štefanem Pacindou, Ph.D. V rámci interpretace získaných výsledků jsou stručně popsána jednotlivá rizika uvažovaná v této analýze. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu aktivity patří selhání lidského faktoru, zemětřesení, havárie letadla, teroristická hrozba, chyby v provozní a řídící dokumentaci a požár. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu pasivity patří selhání lidského faktoru, závažné poškození zdraví, ekologická havárie, výpadky komponent a zařízení, radiační havárie, porušení celistvosti jaderných materiálů a poruchy systému kontroly a řízení. Na základě porovnání rizik uvažovaných v provedené analýze s riziky postulovanými v zátěžových testech lze usuzovat, že systém havarijní odezvy ETE byl připravován tak, aby byl schopen tato rizika zvládnout. Z výsledků provedené analýzy vyplynulo, že podstatným prvkem pro bezpečné provozování JE je kvalifikovaný, dobře vybraný a systematicky připravovaný personál. S ohledem na zkušenosti získané během vypracování této práce, jsem dospěl k závěru, že metoda KARS může mít jen velmi omezené uplatnění pro posuzování bezpečnosti jaderného zařízení.
|
host ::
RSS.