|
|
Změny venkova v suburbánních oblastech
Kallabová, Eva ; Navrátil, J. ; Martinát, Stanislav
Venkov je respektovaná majoritní specifická a vnitřně diferencovaná součást Evropské unie. Cílem příspěvku je analyzvat proměny rurálního prostoru v zázemí měst po roce 1990 na příkladě změn v zemědělství, krajině a společnosti. Dynamika těchto navzájem provázaných oblastí úzce souvisí s ekonomickým a sociálním rozvojem daného urbánního centra, intenzita ovlivnění venkovského prostoru v zázemí měst hierarchicky vzrůstá s jeho funkční velikostí.
|
|
|
Využívání vodní složky rurálního prostoru sportovními rybáři – motivace a konflikty
Navrátil, J. ; Kallabová, Eva ; Navrátilová, J.
Turismus je považován za jeden z nástrojů rozvoje rurálního prostoru; sportovní rybářství (součást ekoturismu) pak může být vhodnou formou jeho udržitelného rozvoje. Nabídka aktivit spojených se sportovním rybolovem je v České republice velmi diversifikovaná, ale na druhé straně je velmi málo informací o jejích konzumentech. Cílem příspěvku je odhalit míru vlivu selektivních faktorů, motivaci a percepci konfliktů mezi nabídkou a poptávkou těchto služeb. Výzkum byl prováděn na modelové oblasti Třeboňska.
|
|
|
Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině
Frantál, Bohumil ; Kallabová, Eva ; Nováková, Eva
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu (hodnocení prostorových vztahů využívání větrné energie, jejich environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS) nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
|
|
| |
|
|
Motivace a způsoby využívání telekomunikačních technologií obyvateli malých měst
Kallabová, Eva ; Frantál, Bohumil
Jednou z klíčových otázek týkajících se problematiky regionálního rozvoje v současné „informační společnosti“ je otázka dostupnosti a možností využívání nových telekomunikačních a informačních technologií. Mobilní telefony, faxy, počítače, internet a další technologie, jejich rozšíření, způsob a míra využívání, stejně jako znalosti a dovednosti s nimi spojené, představují jeden ze základních elementů, které by měly umožnit České republice stát se součástí moderního informačního světa jako dynamická, vzdělaná a konkurenceschopná společnost. Autoři se ve svém příspěvku, který vychází z dat získaných vlastním výzkumem, zabývají touto problematikou, přičemž se zaměřují na využívání telekomunikačních a informačních technologií konkrétně ve vztahu k obyvatelům malých moravských měst.
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v krajině
Kallabová, Eva ; Munzar, Jan
Extrémní hydrologické jevy (povodně) jsou nejobvyklejší přírodní katastrofy; přesto i v souvislosti s nimi dochází k rychlé ztrátě historické paměti. Dochovanými připomínkami starých extrémních povodní v krajině jsou mj. různé formy hmotných památek, zejména povodňové značky či památníky obětem povodní. Jejich dokumentace, klasifikace a popularizace je jedním z pokusů obnovy historické paměti ve smyslu nutného neustálého připomínání existujících rizik současné (a budoucí) populaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Typologie a možnosti řešení problémových míst v panelových sídlištích ČR
Kallabová, Eva
Dopad vývoje roku 1989 vyvolal mimo jiných ekonomických změn i ukončení komplexní bytové výstavby (1992), která byla zaměřena na výstavbu panelových domů koncentrovaných do sídlišť. Jejich prostředí se vyznačuje nedostatky sociálního, technického, dopravního, demografického aj. charakteru. Žije v nich 1/3 obyvatel státu, proto se přistoupilo k projektům humanizace a regenerace. Sociologické výzkumy ukazují, že obyvatelům sídlišť méně vadí samotné bydlení v panelových domech než celkové prostředí sídliště. Díky opakovatelnosti rysů sídlišť je možno vytipovat problémová místa (parkovací plochy, sportovní a dětská hřiště, objekty nákupních středisek, volné plochy, zeleň apod.) a jevy (bezpečnost, orientace, apod.) v nich. S využitím zkušeností (modifikovaných na místní poměry) západních států lze postupně česká sídliště proměnit v prostředí, které bude vytvářet nejen obytné, ale komplexně životní prostředí, které by podněcovalo a kultivovalo bydlící obyvatelstvo.
|
host ::
RSS.