|
| |
|
|
Stav zásobení jodem u těhotných diabetiček
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Cíl: Cílem praktické části práce bylo analyzovat koncentraci jodu v moči (jodurii) a její vztah k ostatním tyreoidálním laboratorním parametrům v krvi u gravidních diabetiček ve druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Metodika: Vyšetřeno bylo 163 těhotných žen, které měly gestační nebo pregestační DM, v druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Já jsem dále pracovala se 154 ženami. Současně byly stanoveny sérové protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a thyreoglobulinu (TgAb), štítnou žlázu stimulující hormon (TSH), volný tyroxin (FT4) a volný trijodtyronin (FT3). Výsledky: Medián jodurie byl 91,15 ug/l (rozmezí 67,7-112). U 136/154 (88 %) žen byla jodurie nižší než 150 ug/l (doporučená dolní mez pro těhotné ženy), median 86,95 (rozmezí 64,95-106,4) a v 90/154 (58 %) byla nižší než 100 ug/l. V rozmezí mírného jodového deficitu (50-149 ug/l) bylo 117/154 (76 %) žen a 19 (12,3 %) žen bylo ve středně těžkém nedostatku (jodurie 20-49 ug/l). Žádná z žen neměla jodurii nižší než 20 ug/l - tedy těžký nedostatek. Pouze u 7 (4,5 %) žen byla koncentrace jodurie odpovídající doporučenému rozsahu pro těhotné ženy (150-249 ug/l). U 11 žen (7,2 %) byla jodurie vyšší než doporučovaných 250 ug/l. Závěr: Celkem u 88 % těhotných diabetiček v druhém nebo třetím trimestru gravidity byla jodurie v pásmu...
|
|
|
Využití databázových aplikací v klinickém výzkumu
Telička, Zdeněk ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech využití databázových aplikací v klinickém výzkumu vědeckých pracovníků 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro výzkumné účely v současné době lékaři používají k zaznamenávání sledovaných informací získaných vyšetřením pacientů (klinickým, laboratorním a zobrazovacími metodami) tabulkové procesory. Důvodem je absence vhodného programového prostředku, který by byl součástí nemocničního informačního systému a který by umožnil ukládání předem definovaných parametrů, které lékaři požadují sledovat. Nedostatkem tabulkových procesorů je nemožnost sdílet data mezi více lékaři, protože s každou studií si lékaři vytvářejí své vlastní tabulky a dochází tak k redundanci dat. V této práci se dále zabývám vývojem relační databázové aplikace typu klient-server a jejího uživatelského prostředí, která umožní nejen ukládání strukturovaných dat, ale zjednoduší i jejich další analýzu ve výzkumných projektech. Databáze rovněž umožňuje sdílet data mezi různými pracovišti kliniky a tím zvýšit efektivitu práce výzkumných týmů. Zajímavými vlastnostmi aplikace jsou její spolupráce s nemocničním informačním systémem při výměně dat (výsledků laboratorních vyšetření a osobních dat pacientů) a schopnost generovat textové zprávy ze...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.